Hlavní navigace

Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně postaví další budovu pro 400 lidí

Jan Sedlák

Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně postaví novou budovu, která má pojmout až 400 lidí. Stavba má být zahájena v roce 2018 a je naplánována až do roku 2023. Jde o součást rozšiřování možnosti státu v kybernetické obraně.

„Vláda schválila rozvoj kapacit Národního centra kybernetické bezpečnosti NBÚ do roku 2025. Posilujeme ochranu státu i občanů před kyberútoky,“ uvedl na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Vláda dnes konkrétně projednala koncepci nazvanou Rozvoj kapacit a schopností Národního centra kybernetické bezpečnosti. Nové brněnské prostory v bývalých kasárnách v Černých Polích budou řešit technickou podporu, vznikne zde například laboratoř, call centrum, řešit se mají jednotlivé projekty, probíhat zde budou školení a operovat odsud bude také národní CERT tým. NCKB v Brně spolupracuje také s Masarykovou univerzitou, na tamním Kybernetickém polygonu provádí cvičení.

NCKB už v Brně jeden objekt má. NCKB zde aktuálně zaměstnává přes 40 lidí, do dvou let se má jejich počet navýšit zhruba k 60. Národní centrum kybernetické bezpečnosti oficiálně odstartovalo v květnu roku 2014. Nabírá zejména mladé lidi (i kvůli tabulkovým platům) a svými aktivitami přesahuje Českou republiku, podílí se na zahraničních projektech. Má také přístup ke zdrojovým kódům Microsoftu.

Jak už jsme informovali, dosavadní ředitel NCKB Vladimír Rohel ve své funkci končí a stává se z něj národní koordinátor kybernetické bezpečnosti. Rohel je mezi odbornou veřejností vnímán pozitivně a stojí za úspěchy centra.

Vláda před pár dny také schválila novelu zákona o kybernetické bezpečnosti. Ta překlápí požadavky evropské směrnice NIS, o níž jsme se dříve na Lupě rozepisovali. Česko bylo jednou z prvních zemí Evropské unie, která kyberbezpečnostní zákon zavedla (začal platit od 1. ledna 2015). Premiér Sobotka oblast označuje za velmi důležitou.

Česko má rovněž Národní strategii kybernetické bezpečnosti. Prozatím se ale plně nedokázalo určit, které všechny sítě patří do takzvané kritické infrastruktury.

Našli jste v článku chybu?