Hlavní navigace

Konec webu přichází z Dánska

15. 7. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Poté, co 5.6.2002 zakázal dánský soud společnosti Newsbuster.com publikovat přímé odkazy na články dvaceti dánských novin, celý Internet vře a ptá se, zda nastává konec webu, nebo jestli nedochází k porušování svobody slova. Zkusme se na celou aféru, kterou všichni komentátoři tak nafoukli, podívat s chladnou hlavou.

„Platí-li svoboda slova, patří k ní i právo odkazovat se na dokument (ale i osobu či cokoli jiného). Odkazování hypertextovým odkazem je sice účinnější, ale to na věci nic nemění.“

--- Tim Berners-Lee, Links and Law: Myths

Tak pravil „otec webu“ v roce 1997 a web se podle jeho slov v podstatě řídil až do pátku 5.7.2002. Tento den, který by mnozí možná nazvali černým pátkem Internetu, totiž Kodaňský správní soud jako první v historii rozhodl, že přímé odkazy (tzv. deep links) jsou za určitých okolností v rozporu s právem.

Aktéry pře byla Dánská asociace vydavatelů novin (DAVN) na straně žalující a společnost Newsbooster.com na straně žalované. DAVN jménem dvaceti dánských vydavatelů, které ve sporu zastupovala, žalovala Newsbooster za to, že automatickými roboty prohledává webová místa dotčených novin a nalezené titulky zpřístupňuje jako přímé odkazy svým předplatitelům.

Newsbooster.com, který je obdobou naší služby Právě dnes či zahraniční služby Moreover, se hájil tím, že hypertextové odkazy jsou základem webu a že v podstatě nedělá nic jiného než všechny běžné vyhledavače.

Ve skutečnosti se zdaleka nejedná o první spor v otázce webových odkazů. Stefan Bechtold uvádí tucty podobných případů. Jenže všechny dosavadní se něčím lišily.

  • Část sporů souvisela s přímými odkazy na obrázky a jiné multimediální objekty, případně se zobrazováním cizích stránek na stránkách vlastní metodou tzv. rámců (frames). Tyto praktiky jsou internetovou veřejností všeobecně chápány jako neetické a soudní vítězství žalující strany byla tedy přijímána jako spravedlivá.

  • Jiný problém představuje též odkazování na obsah, který je sám o sobě podle zákonů dané země nelegální. Několik takových soudů proběhlo v Německu a ve Francii (např. případ Suhrkamp Verlag vs. Schockwellenre­iter.de).

  • Všechny ostatní případy běžného linkování zatím skončily buď stažením žaloby, smírem, nebo prohrou žalujícího.

Rozsudek kodaňského soudu je tedy svého druhu první a tomu odpovídá i šok, který internetová veřejnost zažila po jeho oznámení. Před zahájením líčení prakticky celý Internet sázel na Newsbooster. Všichni se shodovali v tom, že nemůže prohrát. Vždyť je-li nelegální počínání Newsboosteru, je také nelegální Google a všechny další vyhledavače. Jenže Kodaňský správní soud to viděl jinak a Newsbooster prohrál.

Od okamžiku, kdy soud rozhodl, se světová internetová média předhánějí v rozhořčených komentářích. Prakticky bez výjimky hovoří o nekompetentnosti soudu, Asociaci dánských vydavatelů novin posouvají kamsi hluboko do minulého století a čtenářům malují budoucnost svobody na Internetu v těch nejčernějších barvách.

Bohužel, hodně médií o případu nereferuje správně. Typicky zkreslenou informaci přinesla např. ruská Pravda online v článku НОВОСТНОЙ СЕРВИС NEWSBOOSTER СУД ПРИГОВОРИЛ z 11.7.2002, kde píše:

Novináři argumentovali tím, že přímé odkazy porušují jejich práva k obchodním známkách. Návštěvník může přijít pouze přes hlavní stránku – v opačném případě, při vstupu do jiné části webu přes přímý odkaz, získá návštěvník o webu jako celku naprosto jiný obraz.

Porovnáte-li tento citát se zněním rozsudku, který publikoval samotný Newsbooster, zjistíte, že u soudu nepadlo o obchodních známkách či odkazech na titulní stránku ani slovo.

Tím se dostávám k tomu, čím je tento případ trochu podezřelý. Ať budete totiž pátrat po Síti sebe víc, nenaleznete jiné informace než ty, které pocházejí přímo či nepřímo od Newsboosteru. Informace z druhé strany jsou pravděpodobně kdesi ukryty také, avšak v dánštině. Samotný web DNPA evidentně žádné podrobnosti o cause nezveřejnil.

Ačkoli se Newsbooster snaží o případu rozsáhle referovat, jeho pohled je samozřejmě značně jednostranný a místy až rozporuplný. Povšimněte si na příklad, že ani v jednom z oficiálních dokumentů a ani v původní obhajobě Newsboosteru se nehovoří o Robot Exclusion Protokolu (robots.txt), ačkoli o něm Anders Lautrup-Larsen, CEO Newsbooster.com v rozhovoru pro SitePoint tvrdí, že ho jejich robot respektuje a že to byl klíčový prvek jejich obhajoby.

Kdo se tedy chce přiblížit pravdě, má k dispozici jen samotný rozsudek. Sice byl přeložen do angličtiny a zveřejněn na webu opět Newsboosterem, a to navíc jen zčásti, nicméně jeho text působí dostatečně věrohodně. Z jeho znění a ze znění zápisu z líčení ze dne 24.6.2002 (opět od Newsboosteru) vyplývá, že:

  • Soud shledal žalovaného v přímém konkurenčním vztahu k žalobci (resp. k žalobcem zastoupeným vydavatelům), neboť oba publikují newslettery šířené elektronickou poštou, obsahující titulky aktuálních novinových článků. Žalovaný tak navíc činí formou placené služby, ačkoli není schopen garantovat správnost a úplnost publikovaných informací.

  • Soud shledal porušení dánského autorského zákona, avšak nikoli kopírováním jednotlivých titulků či odkazováním na jednotlivé články, nýbrž systematickým využíváním cizí databáze pro své vlastní komerční účely.

Co tedy rozsudek vlastně znamená? Rozhodně ne to, co mnoho komentátorů dosud naznačovalo. Přímé odkazování je i po 5.7.2002 v Dánsku, stejně jako všude jinde, legální. Zároveň ale i na Internetu začíná platit, že svoboda jedněch končí tam, kde začíná svoboda druhých a že ten, kdo poskytuje čtenářům zdarma určitý obsah, může též určovat podmínky pro jeho užívání.

BRAND24

Začal jsem článek citátem Tima Berners Leea, zakončím ho úvahou jiného klasika Internetu, Davea Winera, který si v článku Deep Linking již v roce 1999 problém uvědomoval a už tehdy přiznával majiteli webu právo odmítnout přímé linkování na svůj obsah. V článku navrhuje toto řešení:

„Navrhuji soubor nazvaný deepLinks.txt. Ten bude říkat, zda jsou linky dovnitř webu povoleny a pokud ano, na které podadresáře mohou směřovat.“

Odpovědi na sporné otázky okolo přímého odkazování nepochybně přinese budoucnost a celý problém se, jako mnoho jiných v minulosti, stane jen jednou z epizod bouřlivé historie Internetu. Do té doby si přejme, aby se většina sporů vyřešila rozumnou dohodou, namísto nesmyslných pří, které důvěryhodnost Internetu v očích mnoha uživatelů zpochybňují.

Má dle vašeho názoru autor webu právo zakázat přímé odkazy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je specialista na webdesign, internetové obchodní strategie a marketing. Vydává e-zin pro webmastery Sova v síti a od roku 1990 vede společnost PROKOP Software.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).