Hlavní navigace

2004: byl to rok ADSL?

Jiří Peterka

Loňský rok určitě byl rokem, ve kterém se ADSL v ČR začalo významněji rozvíjet. Alespoň to tzv. přeprodávané ADSL od Českého Telecomu, které vykázalo výrazný nárůst. Čím ale byl tento nárůst tažen? Jaké jsou jeho současné problémy? Byly splněny rozvojové plány samotného Českého Telecomu v oblasti ADSL? Co lze očekávat do budoucna?

Počátek nového kalendářního roku je vždy příležitostí k ohlédnutí a k bilancování toho, co se v určité oblasti za uplynulý rok odehrálo. V oblasti broabdandu, alias vysokorychlostního přístupu k Internetu, se několik bilancujících a dosti optimistických článků objevilo ještě před koncem roku, například:

Rád bych do této vlny optimismu vnesl také trochu realismu, alespoň pokud jde o oblast ADSL. Je na tom ČR skutečně tak dobře, jak naznačují tyto titulky i obsahy příslušných článků? Pokud ne, jaké jsou hlavní problémy českého ADSL?

Počty přípojek

Broadband má řadu různých variant a bylo by chybou jej ztotožňovat pouze s kabelovým připojením a s ADSL. Přesné a oficiální údaje o celkovém počtu všech broadbandových přípojek v ČR bohužel chybějí a k dispozici jsou jen velmi hrubé odhady. Jeden takový zazněl například na loňském Invexu v rámci diskuse nad Národní broadbandovou strategií. Tehdy zaznělo z úst ministra Mlynáře, že ČR má celkem asi 300.000 broad­bandových přípojek:

  • na 50.000 ADSL,
  • na 50.000 kabelových,
  • na 50.000 bezdrátových přípojek,
  • na 150.000 „ostatních“ přípojek – pevných přípojek ve firmách, na školách, na úřadech atd.

Je to skutečně ale jen velmi orientační odhad, protože zejména v oblasti bezdrátů a „ostatních“ přípojek není počet přípojek nijak systematicky monitorován a vyhodnocován. Navíc situace se poměrně dynamicky mění, a dnes se třeba počet ADSL přípojek přiblížil k dvojnásobku uvedeného odhadu.

Jak rostlo ADSL?

Relativně nejpřesnější čísla jsou k dispozici právě u ADSL díky tomu, že Český Telecom pravidelně zveřejňuje počty „svých“ přípojek (těch, které realizuje sám, i těch, které „přeprodal“ alternativním operátorům). Stále to ale není veškeré ADSL, protože vedle toho „přeprodávaného“ od Českého Telecomu již existuje také „vlastní“ ADSL od jiných operátorů (například od GTS či od Českých radiokomunikací) a dále ADSL přes zpřístupněné místní smyčky (postavené na velkoobchodní službě xDSL by Telenor). O těchto dalších variantách však nejsou k dispozici žádné kvantitativní ú­daje.

Vývoj počtu (přeprodávaných) ADSL přípojek od Českého Telecomu v roce 2004, v tisících (zdroj: Český Telecom)
1462

Vývoj „přeprodávaného“ ADSL v loňském roce ukazuje obrázek. Z něj je patrné, že na počátku roku 2004 bylo v ČR jen asi 15.000 ADSL přípojek a ke konci roku 2004 již skoro 100.000. Takže vzato čistě početně, došlo meziročně k nárůstu ADSL o 566 procent, resp. na 6,6násobek! Na tolik optimismu si ale netroufli ani autoři výše citovaných článků – nejspíše proto, že nárůst (skoro) z nuly na cokoli nenulového vychází vždy hodně vysoký a nemá valnou vypovídací hodnotu. Proto citovali alespoň statistiku společnosti Point-Topic, podle které

Česká republika zaznamenala v letošním třetím čtvrtletí čtvrtý nejvyšší růst počtu vysokorychlostních přípojek k Internetu na světě. Počet širokopásmových připojení se od července do září zvýšil zhruba o 45 procent.

Mimochodem, jestliže k 30. červnu 2004 byl počet (přeprodávaných) ADSL přípojek v ČR 32.000 a na konci září 2004 dosáhl hodnoty 55.000, pak to odpovídá nárůstu kolem 75 procent. Ale je pravděpodobné, že Point-Topic neuvažoval pouze ADSL, ale zahrnul do svého výpočtu i další varianty přípojek (třeba kabelové přípojky), které již tak rychle nerostly a výsledné procento proto snížily.

Splnily se plány Českého Telecomu?

Český Telecom oficiálně nezveřejňuje žádné „dopředné“ plány a záměry, zejména pak ne ve finanční oblasti. Platí to ale i pro oblast ADSL. Do médií však alespoň občas „něco prosákne“. Například v únoru loňského roku publikovalo EURO článek, informující o záměru dosáhnout počtu 100.000 přípojek:

Český Telecom počítá, že do konce letošního roku bude mít 100 tisíc zákazníků využívajících vysokorychlostní připojení na Internet prostřednictvím technologie ADSL.

Sám Český Telecom toto číslo odmítl potvrdit, ale ani jej moc nevyvracel:

Nemohu to potvrdit, naše interní plány dopředu veřejně nesdělujeme. Toto číslo však není nereálné," řekl Vladan Crha…

Z dnešního pohledu tedy Český Telecom tento svůj „oficiálně nepotvrzený“ cíl splnil. Těsně před Vánoci vykázal na 96.000 přípojek a další (ve formě samoinstalačních balíčků) určitě našli lidé pod stromečkem.

Zajímavé ale je, že v průběhu roku, když se počet ADSL přípojek poměrně rychle zvyšoval, Český Telecom si svůj vlastní cíl dále zvýšil. Alespoň podle článku Projekt Internet Expres 2004 očima Tomáše Doležela v červencovém čísle interního „Zpravodaje Českého Telecomu“ měl Český Telecom v oblasti ADSL následující kvantitativní cíle:

  • na konci roku mít 150.000 zákazníků využívajících služeb Internet Expres,
  • ke konci roku mít 1000 DSLAMů a rozšířit pokrytí službou Internet Expres na území ČR na 85 procent.

Pokud je možné brát tyto informace z interního firemního časopisu za „bernou minci“, pak první cíl Český Telecom výrazně nenaplnil – dostal se jen na cca 100.000 přípojek, nikoli na 150.000.

Pokud jde o pokrytí, pak zde těsně před Vánoci Český Telecom signalizoval dosažení 88 procent. To na první pohled vypadá jako překročení druhého cíle ve výši 85 procent – ovšem jen dokud si neuvědomíme, že jde o různá pokrytí. Českým Telecomem uváděných 88 procent se týká počtu zákazníků společnosti, a tím fakticky i pevných linek – tj. alespoň nějaké DSLAMy jsou dnes osazeny na 85 procentech pevných linek. Pochopitelně půjde o pevné linky spíše v obydlenějších částech ČR s větší koncentrací potenciálních zákazníků. Výše citovaný cíl s 85 procenty pokrytí se ale týká území. A to je něco podstatně jiného. Dovolím si odhadnout, že „88 procent pevných linek“ je výrazně méně než „85 procent území ČR“, a že tedy ani druhý kvantitativní cíl nebyl splněn.

Čím byl nárůst tažen?

Při hodnocení toho, jak rostly počty ADSL přípojek od Českého Telecomu, je dobré vzít v úvahu také strukturu těchto přípojek. V létě Český Telecom uvedl na trh „light verzi“ svého ADSL (službu Internet Expres Start), kterou posléze podpořil i masivní marketingovou kampaní a možností pořídit si jej „na zkoušku“. Výsledek marketingových investic se dostavil a tato varianta přípojek začala rychle dominovat mezi nově zřizovanými.

Podle údajů z konce léta byla již více než polovina všech nových objednávek právě na tuto variantu. Podle údajů, které Český Telecom zveřejnil na sklonku roku, dosáhl podíl přípojek Internet Expres Start již 35,3 procent všech instalací (tedy cca 35.000). To je v relaci s tím, že čím dál větší část objednávek se týká této varianty, a napovídá to, že větší část současného růstu předprodávaného ADSL je „tažena“ právě touto „nejmenší“ variantou broadbandu. Jedná se ale vůbec o broadband?

Složení ADSL přípojek (zdroj: prezentace Českého Telecomu, 10. listopadu 2004)
1463

Připomeňme si, že Internet Expres Start je služba s nominální přenosovou rychlostí 256 kbit/s, která podle měření DSL.CZ efektivně funguje rychlostí spíše poloviční  – někde kolem 150 kbit/s. Pokud bychom to porovnali s českou „národní definicí broadbandu“, která je obsažena v návrhu Národní brodbandové strategie, pak nominální rychlost by ještě vyhovovala (byť je na samé spodní hranici), ale už by rozhodně nevyhovovala rychlost efektivní. Definice v Národní strategii totiž požaduje, aby se efektivní (tj. skutečně dosahovaná) rychlost příliš nelišila od rychlosti nominální. Jinými slovy trvá na tom, aby zákazník dostával něco, co se až tak výrazně neliší od toho, co je inzerováno a prodáváno. Dokonce to i exaktně kvantifikuje: efektivní přenosová rychlost nemá klesat (v průměru) pod 80 procent rychlosti nominální. U služeb Start ale klesá někam k 60 procentům. Z tohoto pohledu se tedy o broadband nejedná.

Nepříjemná je také Fair Use Policy aplikovaná u služeb Internet Expres Start. Uživatel může každý týden přenést pouze 256 MB, načež mu rychlost (na downstreamu, tj. ze sítě k němu) klesne na 64 kbit/s. To už by se mělo prezentovat spíše obráceně: jde o přípojku bez omezení objemu přenesených dat s rychlostí 64/64 kbit/s, která jako zvláštní bonus dává možnost stáhnout si každý týden až 256 MB vyšší rychlostí, kolem 150 kbit/s – s teoretickým maximem 256 kbit/s. Pak by ale bylo každému ihned jasné, že nejde o žádný broadband, ale jen o jakousi náhražku vytáčeného připojení (dial-upu), která má tu obrovskou přednost, že je dostupná trvale (always-on) a je zpoplatněna paušálně, místo po minutách.

Jak je to s cenami

Těsně před koncem loňského kalendářního roku se v médiích objevila řada článků pochvalujících si, jak v ČR výrazně klesly ceny „rychlého Internetu“ (viz výše). Týkaly se hlavně ADSL a měly pravdu v tom, že ceny za tuto komoditu meziročně skutečně klesly. Už ale tolik nezdůrazňovaly, že jde o cenu za „alespoň nějaké ADSL“, která klesla díky příchodu nových „light verzí“ s nižší cenou, ale také s podstatně menším objemem služeb.

Pravdou ale je, že především ve druhém čtvrtletí loňského roku poněkud poklesly ceny i ostatních „přeprodávaných“ verzí ADSL, zejména u alternativních operátorů. Stalo se tak díky tomu, že Český Telecom snížil ceny svých velkoobchodních služeb, které přeprodává alternativním operátorům? Odpověď je bohužel záporná a poodkrývá jeden z dosud nevyřešených problémů současného ADSL na našem trhu.

Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na loňského Apríla, kdy regulátor vydal cenové rozhodnutí o ADSL propojení. V něm nastavil určitou hladinu velkoobchodních cen (nižší, než jakou si určil sám Český Telecom ve svých referenčních nabídkách) a následně rozhodl individuální spory některých alternativních operátorů s Českým Telecomem o ADSL propojení. Musel to udělat touto cestou a cenové aspekty svého rozhodnutí v těchto sporech vydat nejdříve, právě ve formě obecně platného cenového rozhodnutí, které se týká všech operátorů. Následně alternativní operátoři promítli nové ceny svých „velkoobchodních vstupů“ i do svých koncových cen, čímž došlo k jejich poklesu  – a na to Český Telecom zareagoval uvedením již zmiňované light verze v podobě své služby Internet Expres Start.

Problém je ale v tom, že cenové rozhodnutí regulátora dosud nedošlo praktického naplnění. Ani jeden z alternativních operátorů se dosud nepochlubil tím, že se mu podařilo uzavřít platnou smlouvu o ADSL propojení s Českým Telecomem, resp. rozšířit tak svou stávající smlouvu o propojení. Jinými slovy, nové velkoobchodní ceny existují ve formě cenového rozhodnutí regulátora, ale pokud jsem správně informován, dosud se (platně) nepromítly do propojovacích smluv mezi operátory.

V praxi to tedy nejspíše vypadá tak, že Český Telecom stále požaduje původní ceny ze své referenční nabídky zpřístupnění, alternativní operátoři mu platí ceny vycházející z cenového rozhodnutí regulátora a všechny strany čekají, jak to všechno nakonec dopadne. To rozhodně není dobrá situace.

Podíl na trhu ADSL

Naléhavost, s jakou je třeba řešit problém ADSL propojení a vzájemné účtování mezi operátory, souvisí i s tím, jak velký podíl na trhu ADSL služeb má Český Telecom a jaký jeho konkurenti. Tento podíl se s postupem času mění, a to výrazně ve prospěch Českého Telecomu – který tak své konkurenty postupně vytlačuje z celého „ADSL byznysu“.

Ještě na podzim roku 2003 měl Český Telecom, podle vlastního vyjádření (na konferenci tel.con 2003), podíl na trhu ADSL služeb v ČR ve výši 58 procent. V polovině loňského srpna to bylo již 68 procent (viz zde) a koncem loňského roku tento podíl dále stoupnul. Například podle odhadů ECTA, citovaných na loňském tel.con-u, jde již o 77 procent.

Alternativní varianty ADSL (zejména přes zpřístupnění místních smyček) sice již na trhu jsou a slibně se rozvíjejí, ale zatím konkurují „přeprodávanému“ ADSL jen v kvalitě a ceně, ale nikoli v dostupnosti a počtu již realizovaných přípojek. Ačkoli jejich podíl na trhu není znám, dovolím si jej odhadnout jako dosud velmi malý.

Co bude dál?

Další vývoj kolem ADSL je obtížné předvídat zejména proto, že s příchodem a s aplikací nového zákona o elektronických komunikacích zřejmě nastane delší období hledání, všelijakých zmatků a různého vyjasňování nové situace. Domnívám se proto, že na řešení opírající se hlavně o rozhodnutí regulátora (třeba o ADSL propojení či o cenovou regulaci cen za zpřístupnění) se nemůžeme moc spoléhat a že dominovat naopak bude vývoj, který si spíše živelně prosadí sám trh.

Takže pokud se nestane nic zásadního, očekávám, že tržní podíl Českého Telecomu na ADSL službách bude nadále růst, alespoň pokud jde o služby domácnostem a nejmenším firmám. Jelikož ale nebude mít vážnější konkurenci, nebude Český Telecom tlačen k tomu, aby svým zákazníkům dával za stejné peníze více služeb. Podíl „light verzí“ tak stále poroste, ale stále to budou služby někde na samotné hranici broadbandu, nebo spíše pod ní, a budou vylepšovány jen v nezbytně nutné míře. Z broadbandu v podobě ADSL se tak bude o to více stávat „always on“ (trvalá) a paušálně placená náhrada původního dial-upu a nikoli tolik potřebný inhibitor zcela nových služeb, aktivit, zájmů, způsobů využívání atd. To neposílí ani nabídku skutečně broadbandových služeb – snad kromě těch, které si Český Telecom vytvoří sám pro sebe (jako portál Starzone) a sám si na ně také udělá výjimku z objemových limitů, které jinak uplatňuje.

Na druhou stranu takovýto vývoj jen podpoří rozvoj nejrůznějších alternativ, od bezdrátových až po optické, které jsou skutečně broadbandové. Třeba se o to dříve a v o to větší míře dočkáme toho, že někdo s dostatečně silným zázemím dotáhne optiku až na naše sídliště, rozvede zde své dráty a začne po nich nabízet skutečně broadbandové služby – podobně jako to dělají kabelovky, ale nikoli na „televizním“ základě, ale už na „počítačovém“ základě. O jednom z takových záměrů se můžete dočíst zde.

Anketa

Jak hodnotíte tempo růstu ADSL za rok 2004?

Našli jste v článku chybu?

6. 1. 2005 10:05

Dusan (neregistrovaný)
Osobne bych rekl, ze hlavni pricinou popularity nejlevnejsi varianty (Inet Express) je marketingova kampan. Pro bezne uzivatele jsou ostatni tarify v podstate neviditelne. On prijde do kramu a chce ten Express co byl v televizi jak se u nej nemusi platit podle casu a jede to rychle.

5. 1. 2005 21:36

Melkor (neregistrovaný)
Pokud mohu mluvit o svem dojmu z ruznych diskuznich for, tak opravdu, ale opravdu problem neni v tom, ze by nebylo co prenaset. Jen se podivejte na ty vecne stesky na datove limity :-)))
Spis bych videl problem v penezich, resp. ochote platit.
Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life