Hlavní navigace

6NET

17. 1. 2002
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Před koncem roku jsme se na Lupě v článku "IPv6 na sklonku roku" zmiňovali o dvou významných evropských projektech zaměřených na IP verze 6 (6NET a Euro6IX). O prvním z nich jsou nyní k dispozici podrobnější informace, takže se vám jej pokusím přiblížit. Jak již bylo řečeno, je tento projekt značně akademický.

Koordinátorem je firma Cisco Systems, ovšem velmi významnou úlohu mezi účastníky hrají provozovatelé akademických sítí a jednotlivé univerzity. Na řešení projektu se celkem podílí 31 institucí, z toho více než 20 tvoří univerzity, výzkumné instituce a jejich sdružení.

Hlavními cíli projektu jsou:

  • postavit a provozovat mezinárodní síť vyhrazenou pro IPv6 a vyhodnotit, zda tento protokol splňuje požadavky pro další rozvoj Internetu
  • přispět k tomu, aby Evropa hrála vedoucí roli při vytváření nové generace sítí a jejich služeb

Vedle nich však existuje ještě celá řada cílů vedlejších. Z těch nejvýznamnějších lze jmenovat:

  • ověřovat nástroje a postupy pro přechod od IPv4 k IPv6
  • sledovat aktuální stav IPv6 z hlediska softwarových a hardwarových produktů
  • zkoumat kombinaci pevné a mobilní sítě
  • šířit dosažené výsledky na veřejnost

Projekty EU bývají členěny na tak zvané „pracovní balíčky“ (workpackage), které vymezují jednotlivé dílčí úkoly a aktivity. Lze z nich poměrně dobře odvodit, co vlastně bude skutečným obsahem projektu. V případě 6NETu si jeho předkladatelé definovali následující balíčky:

  1. výstavba a provozování sítě
  2. koexistence IPv4 a IPv6 a přechod na nový protokol
  3. základní služby sítě (směrování, DNS, bezpečnost sítě)
  4. podpora IPv6 aplikací a služeb
  5. IPv6 middleware a ověřování uživatelských aplikací v náročném prostředí
  6. architektura a nástroje pro správu IPv6 sítě
  7. šíření a využití výsledků

Konkrétní návrh sítě a jejího technologického řešení by měl vzniknout během ledna letošního roku. Zatím se předpokládá, že jádrem sítě bude okruh vedoucí ze Skandinávie přes Nizozemí, Německo, Rakousko, Itálii, Švýcarsko, Francii a Velkou Británii zase zpět do Skandinávie. Tento okruh by měl být tvořen nativními IPv6 trasami (žádné tunely) s rychlostí řádově 100 Mb/s. Řecko bude zřejmě – alespoň v první fázi – připojeno tunelem k italskému uzlu páteřního okruhu.

Zmiňované jádro by mělo být uvedeno do provozu do konce prvního čtvrtletí. Přibližně za rok se předpokládá nasazení tras s rychlostí 2,5 Gb/s a transkontinentální napojení sítě (USA, Japonsko). To vše bude používat nativní IPv6.

Zatímco o základní IPv6 služby se budou starat spíše síťové organizace, v oblasti aplikací se otevírá prostor pro zapojené univerzity a komerční firmy. Počítá se s videokonferen­cemi, přenosy multimediálních dat, elektronickou komercí a jeden z aplikačních podúkolů zahrnuje i on-line hry.

V oblasti šíření svých výsledků nemůže chybět WWW server (ten již běží, ale stále se na něm nic nedozvíte). Vedle něj se však počítá i s různými demonstracemi a dokonce i pořádáním kursů o IPv6.

DT24

Projekt je koncipován jako tříletý a limity pro splnění některých dílčích cílů jsou dost tvrdé. Pokud se je podaří dodržet, měly by se dost brzy objevit reálné výsledky.

Česká republika v současné době nemá v 6NETu žádného zástupce. Projekt však bude těsně spolupracovat s dalším evropským projektem GÉANT, do jehož řešení je zapojeno sdružení CESNET. To také v současnosti podniká kroky k tomu, aby se přímo zapojilo i do vlastního 6NETu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).