82,6 miliard korun za Český Telecom - moc, nebo málo?

Pomalu se drolící současná vláda ještě stihla jednohlasně schválit druhý největší privatizační projekt v historii ČR a odsouhlasila prodej Českého Telecomu do rukou španělské společnosti Telefónica, která nabídla nejvíce. Cena svou výší většinu analytiků překvapila, jiní zas tvrdí, že to mohlo být i více. Co tomu předcházelo a co nás může čekat?

Pokusy o privatizaci Českého Telecomu (dříve SPT Telecom) se táhnou již řadu let – počínaje spoluprací se strategickým partnerem, který později své akcie prodal, přes pokus o (do)privatizaci v roce 2002, který rovněž skončil krachem, až po současný, možná až překvapivě povedený prodej – rekapitulaci předchozích pokusů si můžete přečíst v článku Vláda udělala tečku za privatizací Telecomu.

Současnému úspěšně zakončenému pokusu předcházelo několik kroků, které zlepšily šanci na rozumné dokončení prodeje zbývajícího majoritního podílu státu v Českém Telecomu (ČTc) – jedním je zmíněný odchod TelSource z ČTc a prodej jeho akcií, druhým naopak vykoupení minoritního podílu v Eurotelu od amerických spoluvlastníků, kteří firmu fakticky ovládali (a rozhodně ne špatně).

Vláda loni rozhodla, že pokus o prodej se odehraje ve dvou vlnách – nejdříve přímou cestou, nejvyšší nabídce, a pokud tento pokus selže, bude se ČTc prodávat přes finanční trhy. Spolu s vyhlášením soutěže se měla připravovat i druhá varianta, na tu (asi naštěstí) nedošlo, neboť soutěž proběhla poměrně hladce (asi jediným škraloupem je konflikt mezi ČTc a Tiscali) a především částka, nabídnutá za státní podíl, většinu analytiků překvapila svou výší.

Do soutěže se z původních deseti zájemců přihlásilo několik operátorů a konsorcií, konkrétně operátoři Belgacom, Swisscom a Telefónica (například Vodafone dal přednost koupi Oskara) a konsorcia France Télécom/Blacksto­ne/CVC/Provident a Tiscali/PPF/J&T/In­Way. Právě druhé konsorcium se postaralo asi o největší rozruch kolem privatizace, když firma Tiscali, jako konkurent ČTc, měla jen omezený přístup do dataroomu (místnosti, ve které byly všechny důležité informace pro posouzení stavu společnosti před koupí). O omezení tomto se Tiscali, dle svého vyjádření, dozvěděla docela divným způsobem jen krátce před započetím hloubkové kontroly. Rozhodnutí pocházelo od ČTc, jako kupované firmy, nikoliv od Fondu národního majetku (FNM). Konsorcium na protest proti tomuto postupu vystoupilo z tendru.

Dalším krokem byly závazné nabídky podané do 29. března. 30. března byly otevřeny obálky tří operátorů (konsorcium, jehož se účastnil France Telecom, bylo ze soutěže vyloučeno, neboť požadovalo určení finální ceny po odkupech akcií minoritních akcionářů) a bylo poměrně jasno – nejvyšší nabídku dala španělská Telefónica, kterou nikdo nepovažoval za favorita – nabídla 82,6 miliard korun, druhý Swisscom chtěl zaplatit 79,2 miliard korun a třetí Belgacom 67,5 miliard korun. Jelikož se v té době také odehrávaly vzrušené pokusy o odvolání vlády či její dotlačení k demisi, bylo rozhodování poměrně velmi pružné – už o týden později, ve středu v podvečer, byl vybrán vítěz, a protože vláda předem udávala jako jediné hledisko cenu, zvítězila Telefónica. Pokud vše půjde hladce, mělo by dojít k podpisu smlouvy s FNM již příští týden. Desetinu ceny zaplatí Telefónica do čtyř dnů, zbytek po schválení koupě kontrolními úřady EU a ČR. V praxi tak převezme vládu nad firmou někdy v polovině roku. V daný okamžik se Telefónica zatím nijak nevyjádřila k tomu, jakou budoucnost pro ČTc chystá.

Ve vládě hlasovalo nakonec všech 18 ministrů (včetně několika v demisi) pro prodej, ostatně, jelikož nabídka překročila i poměrně optimistická očekávání, není se čemu divit. Většina hlasů analytiků konstatuje, že částka je překvapivě vysoká, jsou však i názory (které zastupuje například Martin Zikmund), že prodejní cena měla být ještě vyšší. Jedním z důvodů pro vyšší cenu je například to, že v roce 2003 zaplatil ČTc za 49 procent Eurotelu 29 miliard korun – takže jen hodnota Eurotelu by měla být zhruba 60 miliard korun. K tomu je spojení obou firem silně ziskové (hovoří se o dividendě až 9 miliard korun), společnosti jsou finančně velmi zdravé a například ČTc chystá prodej movitého majetku rovněž v řádu miliard korun. Rozhodnutí o výplatě dividend by mělo patřit už Telefónice, FNM podle smlouvy nebude v takto podstatných otázkách podnikat žádné kroky. Možná trochu škoda, pokud stát přijde zkrátka při výplatě dividend za období, kdy ještě firmy plně kontroloval.

Vláda také rozhodovala o tom, jak se utratí tento příjem – z části snad i na nastartování reformy důchodového pojištění. Nás však zajímá, že již dříve bylo přislíbeno jedno procento z výnosu na podporu broadbandu v ČR, doufejme, že k tomu skutečně dojde i v praxi. Na lokální podmínky to je nezanedbatelná částka, a tak se dá předpokládat, že boj o její přidělení na různé projekty bude velmi tvrdý.

Co umí Telefónica?

Tato firma, která rozhodně nebyla považována za favorita tendru, je v české kotlině v podstatě neznámá – největší trhy má ve Španělsku a zemích latinské Ameriky, jedná se však o třetího největšího operátora na světě. Kromě segmentu pevných linek provozuje také mobilní služby pod značkou MoviStar a internetové služby prostřednictvím firmy Terra Lycos – ta vznikla koupí kdysi populárního portálu Lycos.com právě Telefónicou; společnost má řadu serverů po celém světě. Telefónica celkem provozuje v rámci všech svých společnosti 43 milionů telefonních linek (20 milionů ve Španělsku) a má 74,5 milionů mobilních zákazníků (19 milionů ve Španělsku).

EBF6

Nás asi nejvíce bude zajímat situace kolem Internetu. Situace s broadbandem je ve Španělsku lepší než v ČR, ovšem patří spíše do spodní části zemí původní EU. Významný podíl mají ADSL služby, zhruba 2,5 milionů linek, kabelový Internet má asi 600.000 zákazníků. V oblasti ADSL dominuje Telefónica s zhruba 1,6 miliony zákazníků. Společnost také nabízí zajímavý obsah – je například možné sledovat přes Internet digitální televizi či používat speciální pay-per-view televizní kanály.

Je zatím předčasné spekulovat, co přesně Telefónica přinese – samozřejmě zákazníky by nejvíce zajímaly lepší produkty za nižší ceny, úvahy však předpokládají spíše ostřejší marketingový boj. Užitečné jistě je, že Telefónica má díky svému působení široké zkušenosti s fungováním jak v oblasti pevných a mobilních telefonů, tak Internetu, a rovněž poskytování obsahu na Internetu. I když je Český Telecom jako firma v dobrém stavu, rozhodně se nedá totéž říci všech částech jeho podnikání – i přes velmi výrazný růst ADSL (a potažmo CDMA) v loňském roce se ČR stále pohybuje v oblasti broadbandu v zadní části pelotonu. Proto můžeme jen doufat, že Telefónica napře své úsilí právě do této oblasti a zatraktivní internetové připojení pro větší masy uživatelů jak lepším portfoliem produktů, tak například nabídkami obsahu. Ve své mateřské firmě na to Česky Telecom rozhodně bude mít zázemí, snad se první výsledky v praxi objeví co nejdříve.

Anketa

Jak rychle se podle vás projeví vstup firmy Telefónica do Českého Telecomu na nabídce internetových služeb?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2005 16:24

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »