Hlavní navigace

AdBlock Plus má v ruce trumf. Vyhrál soud s dvěma německými vydavateli

Autor: Adblock
Jan Beránek

Služba blokující reklamu byla vydavateli obviňována z toho, že narušuje soutěž a ohrožuje jejich penězovody. Hamburský soud je ale jiného názoru.

Uživatelé mají právo používat plug-iny, které blokují reklamu. Rozhodnutí německého soudu nepotěšilo vydavatele týdeníku Die Zeit a ekonomického deníku Handelsblatt. Informovalo o tom britské BBC

K soudu hnali německou službu především proto, že chtěli před adblockery ochránit své stránky. Verdikt určitě nepotěšil ani jejich konkurenty. AdBlock Plus má díky tomu rozsudek, kterým se může ohánět v dalších podobných sporech. 

A už také začal. „Rozhodnutí hamburského soudu je důležité, protože nastavuje precedens. Nám ušetří plno starostí a peněz při obhajování myšlenky, že každý člověk má právo ovládat to, co na internetu uvidí. A to třeba i službou, která odstraní otravné reklamy a ochrání jejich soukromí,“ tvrdí projektový manažer AdBlocku Plus Ben Williams na firemním blogu

„Teď bychom rádi oslovili vydavatele, mediální agentury i tvůrce obsahu, aby začali pracovat s námi a ne proti nám,“ dodává Williams. U vydavatelů zatím taková gesta nejsou úplně vítána. „Přes to všechno jsme stále přesvědčeni, že AdBlock Plus je nelegální služba, která omezuje soutěž na trhu,“ tvrdí obě firmy ve společném prohlášení. 

Otázkou také bude, jak se soudy zachovají v dalších kauzách. AdBlock Plus totiž figuruje hned ve třech případech. Soudí se s sním ještě ProSiebenSat.1, RTL Interactive a Axel Springer.

Vydírání nebo poskytování svobodné volby?

Podle BBC chtěli vydavatelé týdeníku Zeit od AdBlocku Plus nabídku, která by mohla fungovat i na stránkách médií, které z reklamy žijí. Firma ale má jen jednu variantu – whitelist. 

Seznam serverů, jejichž reklama sítem AdBlocku Plus projde, je hlavním zdrojem příjmů kolínské firmy Eyeo, která za pluginem stojí. Momentálně by na takzvaném whitelistu mělo být kolem 350 vydavatelů a dalších firem. AdBlock Plus navíc vydefinoval reklamy, na které má spadeno – jsou to především ty, které blikají a nemají jasná ovládací tlačítka v případě, že překrývají obsah nebo jsou ozvučené.

Ačkoliv firma tvrdí, že si nikdo nemůže místo na whitelistu koupit, zadarmo není. Podle uniklých dokumentů se totiž u Eyea platí za podporu. Už v únoru hlásil deník Financial Times, že nejmenovaná mediální společnost bylo vypočítáno přibližně ekvivalent 30 % příjmů ze zablokované inzerce. A obvinění z vydírání bylo na světě. Navíc se ukázalo, že německému plug-inu platí i Google, Amazon nebo Microsoft

test 2

Být na whitelistu se velkým firmám vyplatí. Podobné služby jsou ohrožením 120miliardového koláče online reklamy a je dobré je mít pod dohledem. Podle statistik Adobe a PageFair zájem o blokování internetové reklamy roste. Loni se zvýšil o 70 % a globálně ho aktivně využívá kolem 144 milionů lidí.

Rozšíření do prohlížečů Chrome a Firefox si od německého startupu Eyeo stáhlo už víc než 400 milionů lidí a momentálně má podle FT přibližně padesát milionů aktivních uživatelů měsíčně. 

Našli jste v článku chybu?
23. 4. 2015 11:19
Dan (neregistrovaný)

Pojem "blokování reklamy" není přesný, protože uživatel nic neblokuje, ale uživatel pouze nestáhne určitý obsah, na který odkazují elementy v kódu, případně nenechá svým prohlížečem určitý kód zpracovat.

Což je samozřejmě nezadatelné právo uživatele, protože nikdo jej nemá právo nutit, že k určitému obsahu musí povinně stáhnout a nechat určitým způsobem zpracovat další reklamní obsah.

Nakonec existují třeba i textové prohlížeče atd., které reklamní bannery ani zpracovat nemohou...

Vyda…

23. 4. 2015 14:48

Na ty "informace", které mi přinášejí reklamy, se můžu klidně vykašlat, to bych musel mít hlavu jako věrtel a navíc je většina z nich irelevantní.