Hlavní navigace

ADSL: kdo oddělí vlky od oveček?

26. 11. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Český Telecom dnes představí novou podobu svých ADSL služeb, které hodlá nabízet od počátku nového roku. Dozvíme se také, jak hodlá řešit základní problém, který způsobuje potíže s dopady agregace a neúnosně vysokou latencí? Sníží cenovou hladinu, nebo přenese odpovědnost za oddělování vlků od oveček na jednotlivá ISP?

Nejbližší dny se zřejmě ponesou ve znamení nových informací a aktivit kolem ADSL. Pro připomenutí: do konce měsíce slíbil regulátor rozhodnout v kauze propojení, a snad také již dokončuje druhou verzi své srovnávací studie. S blížícím se koncem roku se začínají objevovat různé akční nabídky ADSL služeb (viz dále) a významným impulsem jistě bude i dnešní tiskovka Českého Telecomu. Na ní by totiž měly být představeny novinky v nabídce ADSL, které Telecom již delší dobu avizuje na začátek roku 2004. Pokud tedy právě přemýšlíte o ADSL, ať již ve smyslu jeho pořízení, či naopak zvažujete jeho odhlášení, doporučuji ještě pár dní počkat.

Akční nabídky ADSL


V minulých dnech se objevily hned dvě akční nabídky ADSL, které si jsou dosti podobné: pokud si zákazník ještě do konce letošního roku objedná ADSL přípojku, bude ji moci používat jeden měsíc zdarma a (téměř) nic nezaplatí ani za instalaci. Společnost Tiscali, od které je jedna z akčních nabídek, poskytne instalaci skutečně zdarma. Český Telecom (skrze svůj IOL) zase nabízí k prvnímu měsíci provozu zdarma ještě instalaci za symbolickou 1 korunu (ovšem bez DPH).

Vše se samozřejmě týká již jen „nových“ verzí ADSL, poskytovaných od 15.9., a nikoli verzí předchozích, které byly nově zřizovány jen do konce října. U cenově dostupnějších přípojek s agregací 1:50 to znamená, že lze zřídit jen „již zrychlené“ verze, s objemovými limity (a u přípojek s agregací 1:20, bez omezení objemu, jde jen o změnu ve smluvních podmínkách, umožňující „oddělit“ ADSL modem a pořídit si jej jiným způsobem).

Otevřené otázky


ADSL je v ČR na jedné straně již běžnou komoditou – například díky samoinstalačním balíčkům, které si zájemci mohou kupovat doslova jako housky na krámě (a také díky výše popisovaným akčním nabídkám). Na druhé straně je ADSL pro mnoho lidí stále nedostupné (protože nejsou v jeho dosahu, nebo i jsou, ale už pro ně nezbývá místo v slamech atd.). Dalším významným faktorem je samozřejmě cena ADSL, která také zásadním způsobem rozhoduje o tom, kdo a jak si je může pořídit.

Vedle toho však naše ADSL trpí i poměrně velkou „neurčitostí“. Tím mám na mysli to, že řada významných faktorů není stále ještě vyjasněna. Co konkrétně?

Například to, jak nabídku a dostupnost ADSL ovlivní očekávané rozhodnutí o propojení. Nebo jaká bude podoba „přeprodávaných“ ADSL služeb (tj. na bázi přístupu) od nového roku – alespoň toto by se mělo vyjasnit na dnešní tiskovce Telecomu.

Dalším „faktorem neurčitosti“ je osud nabídek těch ISP, kteří stále poskytují neomezený objem dat (na přípojkách s agregací 1:50). Jde konkrétně o Czech OnLine a Tiscali, které shodně přislíbily nezpoplatňovat nadlimitní data do konce kalendářního roku s tím, že „pak se uvidí“.

Aktuální stanovisko společnosti Tiscali je následující:

Společnost TISCALI věří, že se jí podaří prodloužit svou nabídku neomezeného objemu přenesených dat rovněž v roce 2004, pokud to umožní ekonomické podmínky

Konkrétnější je Nextra, která také nezpoplatňuje nadlimitní data, ale o konci letošního roku nikdy explicitně nehovořila:

Nextra neplánuje zpoplatňovat zákazníky stávajících produktů NEXTRA ADSLink Basic, tj. pro stávající zákazníky se nic nezmění

Kdo bude zlý?


Zdaleka největším „faktorem neurčitosti“ je ale podle mého názoru to, jakým způsobem budou řešeny současné problémy s „rozložením“ uživatelů. Jakkoli si stále myslím, že drastické zpomalení ADSL po druhém zapnutí agregace jde na vrub technickým problémům a nevhodnému technickému řešení (viz předchozí články a problematika policingu a shapingu), prvotní příčina tohoto problému je jinde: v tom, že se příliš mnoho uživatelů „hromadí“ u nejlacinějších nabídek místo toho, aby se rovnoměrněji „rozložili“ po celé širší nabídce ADSL služeb.

Přirozeným a dlouhodobě udržitelným řešením by bylo snížit cenovou hladinu ADSL služeb a také cenový gradient tak, aby kvalitnější služby nebyly o tolik dražší (a tudíž špatně dostupné) oproti nejlacinějším službám. Schůdnost této cesty ale závisí na (ne)existenci konkurence, na (ne)ochotě Telecomu snižovat ceny „vstupů“ a také na rozhodnutí regulátora ohledně ADSL propojení, eventuelně ohledně regulace cen za ADSL.

Dosud jsem však byli svědky snah o úplně jiné řešení: zavedením restrikcí v podobě objemových limitů znemožnit skupině uživatelů, aby své přípojky využívali příliš intenzivně – způsobem, který byl dlouhou dobu dokonce inzerován jako přednost ADSL („možnost neomezeného stahování dat“). Toto se ale očividně nepovedlo, alespoň ne tak, aby to přineslo očekávaný efekt. Naopak to přineslo nové problémy, když uplatněná technická opatření působí více restriktivně na „mírné“ uživatele (říkejme jim třeba „ovečky“), zatímco „nenasytní“ uživatelé (říkejme jim třeba „vlci“, abychom nemuseli používat zprofanovaný termín „stahovači“) si dokáží najít způsob, jak se dopadům restrikcí v podobě zpomalení co nejvíce vyhnout. Jedním z důvodů neúspěchu restrikcí je i skutečnost, že byly uplatněny na nesprávné straně barikády – již poskytovatelem velkoobchodní služby, a nikoli tím, kdo službu prodává koncovým zákazníkům. Ten pak, v celkem přirozené snaze uspět na trhu a učinit svou nabídku atraktivnější, místy sáhnul i k neutralizaci restrikcí – za cenu zvýšení vlastních nákladů (viz výše zmiňované nezpoplatňování nadlimitních dat některými ISP).

Kdo bude zlý?


Za hlavní otázku nyní považuji to, jakým směrem se bude ubírat řešení celého problému. Cestu snižování cenové hladiny, a zejména pak cenového gradientu (tj. zlevňování „vyšších“ služeb) bohužel nevidím jako příliš pravděpodobnou (a když, tak jen jako nepříliš významné zlevnění).

Za pravděpodobnější naopak považuji cestu dalšího „zdokonalování“ restrikcí, které dosud nebyly účinné (resp. účinkovaly jiným směrem). Způsob, jakým by se tak mohlo dít, je zatím jen čirou spekulací. Hlavní „směr“ by ale nemuselo být tak těžké uhádnout: když Telecom po problémech po druhém zapnutí agregace tolik zdůrazňoval, že chyba je na straně ISP, ve struktuře a chování jejich zákazníků, pak je asi pravděpodobné, že bude požadovat po jednotlivých ISP, aby „zlí“ byli oni – a dost možná je do toho bude i aktivně tlačit. Tedy že dojde k převrácení současného stavu, kdy „zlý“ je Telecom uplatňující restrikce a ISP tyto restrikce naopak změkčují či zcela eliminují. Jinými slovy: došlo by k tomu, že pravidla „únosného chování“ (Fair Use Policy) by stanovovali až jednotliví ISP a oni by také dbali na jejich dodržování.

Pokud se tento scénář naplní, pak je otázkou, jak velký prostor Telecom ponechá jednotlivým ISP a zda jim případně vyjde něčím vstříc. Tedy například zda zruší objemové limity v rámci své velkoobchodní služby a ponechá případná omezení jen na ISP, nebo zda limity ponechá už ve své části sítě.

BRAND24

Kdo bude zlý?


Jednou z možností, které alespoň principielně připadají v úvahu jako nástroje na straně ISP (nástroje k tomu, aby si ISP vymohli dodržení těch Fair Use Policy, které si sami stanoví), je jemnější rozdělení prostoru, v rámci kterého dochází k agregaci uživatelů. Dnes to vypadá tak, že všichni uživatelé stejné služby stejného ISP (a připojení ke stejnému ze čtyř agregačních bodů v celé ČR) jsou připojeni do stejné sítě IP VPN (virtuální privátní sítě na protokolu IP). V rámci této sítě pak dochází k agregaci – tedy společně jak pro všechny „ovečky“, tak i pro všechny „vlky“ (daného ISP, pro danou službu a daný agregační bod).

Pokud by ale takovýchto VPN měl každý ISP k dispozici více a k agregaci v nich docházelo nezávisle na sobě, pak by je mohl využít k určitému oddělení „vlků“ od „oveček“. Mohl by si stanovit svoji vlastní Fair Use Policy, a pokud by ji někdo výrazně překračoval, mohl by jej přeřadit z VPN „oveček“ do VPN „vlků“ – kde by se musel prát s dalšími vlky, ale nemohl by již připravit o přenosovou kapacitu žádné ovečky. Samozřejmě by to ale vyžadovalo zakotvit takovouto možnost i do smluvních podmínek mezi ISP a jeho koncovým zákazníkem (a v takovýchto podmínkách samozřejmě může být i úplné ukončení poskytování služeb).

Existence více VPN se samostatnou agregací by samozřejmě mohla být využita také „pozitivně“ v tom smyslu, že různé VPN by měly definovánu různou „Fair Use Policy“ a také asi různou cenu za poskytované služby. Ale to už je o míře volnosti, kterou dostanou jednotliví ISP. Uvidíme, zda po dnešku bude situace jasnější…

Považujete řešení s různými VPN za smysluplné a účelné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).