ADSL pláče, kabel slaví

Ve včerejším článku o ADSL jsem slíbil poreferovat o tom, co prozradil Český Telecom ze svých plánů ohledně dalšího rozvoje ADSL v České republice na středečním setkání s novináři. Nuže tedy, jaké zajímavosti a novinky zde zazněly?

Již obligátní byly informace o aktuálním stavu přípojek a objednávek, které jsem si dovolil zanést do následujícího grafu a aproximovat lineárně až do konce roku. K předvčerejšímu dni Český Telecom hlásil cca 13 tisíc realizovaných přípojek, a do konce roku to jeho zástupci odhadovali na cca 15 až 16 tisíc. Z grafu (při zachování zhruba lineárního nárůstu) vychází ke konci nějakých 17 tisíc. Pravdou ale je, že vánoční svátky mohou realizaci přípojek všelijak zpomalit. Takže těch 17 tisíc je vhodné brát jako optimistický horní odhad a 15 tisíc zase jako spodní odhad.

Počet realizovaných přípojek ADSL a počet přijatých objednávek

Počítat je asi třeba také s tím, že veřejnost bude reagovat na současné problémy s ADSL a na neochotu Českého Telecomu je přiznat a něco s nimi rychle udělat (jiného než hraběcí rady typu „kupte si kvalitnější, ale dražší produkt“). Očekávám, že část nových potenciálních zájemců si po nynějších zkušenostech zájem o ADSL rozmyslí a část postižených dokonce zruší své přípojky. Ovšem kolik jich bude, si netroufám odhadovat.

Jaké je rozložení do regionů?

Podle údajů Českého Telecomu je největší koncentrace realizovaných přípojek v Praze, a to 38 procent (počítáno přes všechny ISP). Následuje Jihomoravský kraj (zřejmě hlavně Brno) s 15 procenty, a kraj Moravskoslezský (Ostrava) se 12 procenty. Ostatní kraje jsou na podstatně nižších číslech, někde mezi třemi až čtyřmi procenty.

Toto rozložení by mohlo cosi vypovídat o skutečnosti, na kterou upozorňuje jeden z diskusních příspěvků na Živě, od uživatele Nextry z Ústí nad Labem, který konstatuje, že jeho přípojka nevykazuje žádné problémy. Zřejmě je připojen přes agregační bod Střední Čechy, kde ani Nextra nemá problémy – dosud všechny stížnosti uživatelů Nextry přicházely od uživatelů, připojených ke zbývajícím agregačním bodům (Praha, Brno a Ostrava). Buďto tedy jsou počty uživatelů Nextry v tomto agregačním bodě tak malé, že se agregace neprojevuje, nebo je zde výrazně jiná struktura uživatelů (poměr mezi „stahovači“ a „nestahovači“), či je zde agregace řešena jiným způsobem (či alespoň jinak nastavena) než v ostatních agregačních bodech.

Kolik je migrantů?

Český Telecom se ve středu vyjádřil také k počtu uživatelů, kteří již migrovali na nové varianty přípojek. Z 2921 žádostí o migraci již bylo realizováno 2417. Rozložení podle jednotlivých druhů přípojek vychází následovně:

• Přechod ze 192/64 na 512/128 kbit/s: 88 procent
• Přechod ze 320/128 na 1024/256 kbit/s: 10,2 procenta

Pokud vám tam nějaká drobná procenta zbývají, pak vězte, že jdou na vrub migracím uživatelů přípojek Profi, resp. přípojek s agregací 1:20. Jich se totiž migrace týká také. Sice není spojena s přechodem na vyšší rychlost (dnes už je asi vhodné psát: maximální rychlost), ale je spojena s přechodem na nové obchodní podmínky. Na ty, které na jedné straně umožňují odkoupení modemu, ale na druhé straně mj. definují nefunkčnost služby jako nejméně pětidenní výpadek.

Jak jsme se včera dozvěděli, do konce roku budou prý muset takto migrovat úplně všichni uživatelé ADSL. Ti, kteří tak neučiní sami ještě před koncem roku, budou „odmigrováni“ automaticky k poslednímu dni v roce.

Jak dál?

V současné době má prý Český Telecom instalováno na svých ústřednách DSLAMy s celkovým počtem 24.000 portů. Jestliže tedy dnes vykazuje cca 13.000 realizo­vaných přípojek, představuje to jejich obsazení na nějakých 54 procent. Pokud by do konce roku Český Telecom stihl realizovat 17.000 přípojek, stouplo by využití portů již na cca 71 procent. Má někdo ze čtenářů představu o tom, jaký poměr je obvyklý ve světě?

Český Telecom již dříve avizoval, že do konce roku nebude osazovat nové lokality. Na setkání s novináři to nepřímo potvrdil s tím, že v současné době teprve probíhá výběrové řízení na druhého dodavatele technologií (k současnému Alcatelu, aby prý byla konkurence). Toto výběrové řízení by mělo skončit do konce listopadu, a teprve pak, na základě jeho výsledků, hodlá Český Telecom učinit příslušné rozhodnutí ohledně toho, které nové lokality osadí DSLAMy.

V současné době prý má připraveno přes 100 lokalit, které přicházejí v úvahu – ale z nich se bude vybírat až podle výsledků výběrového řízení. Tomu je asi možné rozumět tak, že Český Telecom již má zmapován potenciální zájem v jednotlivých lokalitách a nyní čeká na to, jakých cen ve výběrovém řízení dosáhne. Podle toho zjistí, kolik DSLAMů a portů může pořídit za ty peníze, které se do ADSL rozhodl investovat (o jejich výši nic nezaznělo), a následně pak také bude vybírat lokality, které skutečně obsadí novými DSLAMy.

V úvahu přitom připadá na 2500 lokalit, obecně všechny hlavní rozvaděče v přístupové síti Českého Telecomu. V rámci probíhajícího výběrového řízení jsou prý zkoušeny i mini-DSLAMy se 4 porty, které by se daly nasadit i do lokalit s menším počtem očekávaných zájemců.

V průběhu setkání s novináři přitom zazněl ze strany Českého Telecomu příslib, že až budou příslušné lokality vybrány, bude tento výběr zveřejněn.

Kabelový Internet má 30 tisíc zákazníků

Pojďme nyní od ADSL ke kabelovým sítím a kabelovému Internetu. Zprávou dnešního dne je dosažení počtu 30 tisíc přípojek k Internetu prostřednictvím kabelu. Jak informuje dnešní tisková zpráva asociace ČAKK (České asociace kompetitivních komunikací), jubilejním třicetitisícím zákazníkem se stal pan Zdeněk Tvarůžek z Rosic v Jihomoravském kra­ji.

Srovnání mezi kabelovým Internetem a ADSL tedy k dnešnímu dni vychází jednoznačně ve prospěch kabelu: 30.000 : 13.000 uživatelů.

Jaký ale je další růstový potenciál kabelového Internetu a kabelových sítí vůbec?

Kabeloví operátoři v České republice zřejmě nemají dostatek peněz na budování nových rozvodů, a tak se hodlají zaměřovat především na upgrade již existujících. O jejich „velikosti“ si lze učinit obrázek z následujícího čísla: v České republice je 1,2 milionu tzv. „homes passed“, neboli bytů (kanceláří, domů a dalších objektů) v dosahu již existujících rozvodů. Z toho počtu 1,2 milionu „potenciálních přípojek“ je zhruba 800 tisíc přípojek skutečně využívaných. Jednotliví kabeloví operátoři se o ně dělí přibližně takto:

• UPC – 370 tisíc
• Karneval – 280 tisíc
• SELF servis – 15 tisíc
• K+K cable (Milevsko) 13 tisíc
• Elsat (ČB) 13 tisíc

Na první pohled je vidět, že první dva operátoři jsou zdaleka největší, a dohromady mají cca 81 procent trhu. Bylo by ale chybou domnívat se, že na českém kabelovém trhu jsou jen tito dva největší operátoři, resp. oněch pět výše uvedených. Podle evidence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bylo v České republice k poslednímu prosinci 2002 přesně 92 kabelových operátorů (s registrací u Rady)!!

Výše uvedený počet 800 tisíc aktivních přípojek ale zahrnuje jak ty, které jsou využívány pro příjem televizního signálu, tak i ty, které jsou využívány pro Internet (případně pro obojí současně). O vzájemném poměru těchto dvou základních možností svědčí právě dnes zveřejněná informace o dosaženém počtu (aktivních) kabelových přípojek k Internetu: z celkových 800 tisíc je tedy 30 tisíc přípojek skutečně využívaných pro Internet.

Jak se o těchto 30 tisíc abonentů Internetů jednotliví operátoři dělí, není přesně známo. Odhad je takový, že cca 25 tisíc jich má UPC, zatímco všichni ostatní se dělí o zbývajících cca pět tisíc. Pravdou ale je, že zájem o kabelový Internet rychle roste. Opět jej lze jen odhadovat, ale tento odhad vychází na cca 20 procent za kvartál!

       

Zajímavý by z tohoto pohledu jistě byl i údaj o tom, kolik přípojek k Internetu je u českých kabelových operátorů k dispozici pro zájemce (tj. včetně těch, které nejsou využívány). Dnešní Karneval ještě počátkem roku udával cca 60 tisíc dostupných přípojek k Internetu s tím, že do konce roku 2003 se chce dostat k 90 tisícům. Později toto číslo zvýšil až na 180 tisíc s tím, že do konce následujícího roku by to již mělo být na 300 tisíc internetových přípojek.

UPC zase uvádí, že do konce tohoto roku bude schopno nabídnout připojení k Internetu v cca 300 tisících domácnostech, zejména v Praze a Brně.