ADSL před Invexem: žádné překvapení

Případné novinky v oblasti ADSL si Český Telecom nechává až na Invex. Včera pouze hodnotil dosavadní vývoj, co do penetrace a dostupnosti ADSL. Počet přípojek za poslední měsíc vzrostl o 20 tisíc na celkových 220.000. Zajímavostí je, že u nových přípojek výrazně dominují samoinstalace, prováděné přímo zákazníky.

Když Český Telecom svolal na včerejší den tiskovou konferenci k problematice ADSL, určitě jsem nebyl sám, kdo čekal, že přijde s nějakou novou nabídkou, službou, cenou, kampaní, či alespoň s nějakým novým oznámením. Že nebude čekat na nadcházející Invex, kde novináři i veřejnost neví, kam dříve skočit, a své novinky představí s určitým předstihem. Nu, nestalo se. Předmětem tiskové konference byly pouze informace o aktuálním vývoji ADSL, zejména co do jeho rozšíření a dostupnosti.

Takže pokud Český Telecom (ČTc) má něco nového, představí to zřejmě až na Invexu. Zcela určitě něco nového má, a to představovat bude – ale je otázkou, nakolik to bude jen představení tzv. konceptu, případně nějaký pilot či zkušební verze, a nakolik už to bude řádná komerční služba, kterou si zájemci mohou skutečně pořídit.

Na loňském Invexu představil ČTc koncept tzv. digitální domácnosti, který ale dosud nebyl dotažen do stádia komerční služby (alespoň ne v podobě, v jaké byl vloni prezentován). To z konceptu „digitální firmy“ (resp. digital business), která oproti digitální domácnosti není natolik futuristická, přece jen určité části už jsou na trhu.

Na letošním Invexu ČTc slibuje představit své novinky z oblasti:

  • internetové telefonie – to by měla být v jeho podání skutečná premiéra,
  • sledování televize přes Internet – opět novinka, byť již delší dobu avizovaná,
  • digitálního televizního vysílání (DVB-T) – zde již o úplnou novinku nejde, alespoň v testovacím režimu už Český Telecom vysílal, a nyní znovu vysílá (na 60 dnů),
  • digitální domácnosti a digitální kanceláře – zde zřejmě půjde o aktualizaci loňských prezentací konceptu.

Zapomínat bychom neměli ani na Eurotel, který poměrně nedávno představil (alespoň v základních obrysech) svou koncepci mobilní sítě 3G (UMTS) s tím, že právě na Invexu naznačí další podrobnosti – například jaké aplikace a služby v ní nabídne, a snad i ceny, rychlosti a další parametry. To T-Mobile se rozhodl na Invex nečekat a detaily kolem své nové sítě 3G (a služby s „inkrementovaným“ názvem Internet 4G) představí již v polovině příštího týdne.

Oba subjekty, Český Telecom i Eurotel, by na Invexu měly mít společné stánky v pavilonech D a E, a dále v herním pavilonu G.

Jak se rozvíjí ADSL

Vraťme se ale zpět ke včerejší tiskovce o ADSL. Český Telecom na ní oznámil dosažení počtu 220.000 klientů svých ADSL služeb. To odpovídá nárůstu o 20.000 za poslední měsíc – k 12. září hlásil Český Telecom překročení hranice 200.000.

I tentokráte však dosažená čísla prezentoval „ne zcela přesně“. Například ve včerejší tiskové zprávě uvedl, že:

K dnešnímu dni již máme 220 tisíc uživatelů vysokorychlostního Internetu."

V tomto počtu jsou ale zahrnuty i přípojky s rychlostí 128/64 kbit/s, které již není možné řadit mezi „vysokorychlostní“. Nesplňují totiž základní kritérium pro přívlastek „vysokorychlostní“, které Státní informační a komunikační politika vymezuje (zdola) rychlostí minimálně 256 kbit/s. Ovšem kolik těchto pomalejších přípojek je, resp. jak velké procento z celkového počtu tvoří, včera Český Telecom odmítl sdělit.

Stejně tak si Český Telecom včera nedal dostatečný pozor na to, co vlastně uvedená čísla reprezentují. Ve své prezentaci (plné znění [PPT, ?? kB]) sám uvedl, že jeho podíl na trhu ADSL činí 80 procent. Tedy že 80 procent všech ADSL přípojek, realizovaných na jeho infrastruktuře, prodal koncovým zákazníkům sám (včetně „své“ konektivity do Internetu). Tedy 80 procent z 220.000, neboli 176.000 ADSL přípojek, prodal Český Telecom pod svou značkou Internet Expres (resp. dřívějšími značkami). Zbývajících 20 procent, tj. cca 44.000 přípojek, prodali koncovým zákazníkům alternativní operátoři pod svými značkami (a včetně „jejich“ internetové konektivity). To dobře odpovídá dosavadnímu vývoji a dřívějším odhadům.

Jenže: ve stejné prezentaci se ČTc pochlubil tím, že „ke 12. září služby Internet Expres používá 200.000 zákazníků“. Jak je to ale možné, když nyní (ke 12. říjnu) používá jeho služeb Internet Expres pouze 176.000 zákazníků? To došlo za pouhý měsíc k úbytku 24.000 zákazníků?

Nikoli, na vině je (alespoň z mého pohledu) nekorektní praxe prezentování všech ADSL přípojek pod značkou Internet Expres. Jako kdyby na trhu nebylo žádné jiné ADSL, od žádného jiného providera, pod žádnou jinou značkou, ale právě a pouze služba Internet Expres od Českého Telecomu. Ve skutečnosti jsou uváděné počty součtem toho, co ČTc prodal přímo koncovým zákazníkům (pod značkou Internet Expres, ale i pod jinými značkami), a toho, co prodal jako velkoobchodní službu (pod značkou Carrier Broadband) jiným operátorům a providerům, a teprve oni to prodali koncovým zákazníkům pod svými vlastními značkami.

Poprvé jsem na toto „kouzlení s čísly“ upozorňoval již počátkem ledna (v článku Ach ta čísla …), pak i zde na Lupě v jedné glose ( Má to zapotřebí?). Ale jak se zdá, ani novým majitelům ze Španělska tato praxe nevadí. Ale změnil se alespoň původní způsob vykazování počtu mobilních klientů u Eurotelu (díky čemuž se najednou T-Mobile stal jedničkou v počtu klientů, přesněji: aktivních SIM karet).

Počty přípojek a dostupnost

Český Telecom včera zveřejnil některé aktuální údaje o „svém“ ADSL. Kromě již zmiňovaného celkového počtu 220.000 a jeho vývoje v čase (viz následující obrázek)

Celkové počty přípojek na infrastruktuře Českého Telecomu
1946

jde například o rozložení počtu přípojek podle krajů na začátku roku (modře) a dnes (červeně), viz následující obráízek:

Počty přípojek podle krajů
1947

Na druhém obrázku stojí jistě za povšimnutí, jak výrazně převyšuje Praha ostatní kraje v počtu ADSL přípojek. Nicméně průběžný nárůst v ostatních krajích se na první pohled zdá být o něco větší než v Praze – což zřejmě odpovídá rozdílné míře „nasycenosti“ trhu.

S počty přípojek souvisí i rozložení uživatelů Internetu mezi ADSL a dial-up, které ukazuje následující obrázek. Zde si ale dovolím předpokládat, že uváděné počty uživatelů dial-upu se týkají pouze samotného ČTc a jeho přímých zákazníků (tj. uživatelů služeb Quick a placeného dial-upu IOL). Na celkovém vyznění to ale nic nemění: dial-upistů je stále nejvíce, i když procentuálně jejich podíl klesá.

Rozložení uživatelů
1948

Dalším důležitým faktorem je lokální dostupnost. Ta se s postupem času zvyšuje, jak Český Telecom osazuje další a další ústředny nezbytnými DSLAMy. Dnes už ale jde spíše o tzv. předsunuté ústředny, alias jednotky RSU (Remote Subscriber Unit), kterých je podstatně více než klasických HOST ústředen jako takových. Postupně tak dochází k zahušťování ADSL pokrytí a ke zvyšování počtu lokalit, kde je ADSL dostupné, viz následující obrázek.

Počty lokalit s dostupným ADSL
1949

Ovšem pouhé počty lokalit nevypovídají moc o tom, kolika zákazníkům se nabízí možnost získat ADSL přípojku. Při současném „zahušťování“ již přichází na řadu spíše lokality s menšími počty potenciálních klientů, resp. pevných linek. Však také lokalit stále přibývá, ale procenta dostupnosti se zvyšují už jen velmi pomalu. Když v březnu t.r. ČTc přidal dalších 154 lokalit, čímž jejich počet zvýšil na 988, hovořil o tom, že ADSL je dostupné pro „téměř 90 procent zákazníků Českého Telecomu“. Dnes, když se v počtu lokalit dostal na 1287, hovoří o dostupnosti jen na „více než 90 procentech telefonních linek v České republice“.

S dostupností souvisí i dosah, resp. vzdálenostní limity pro ADSL. Do března t.r. platily spíše administrativní limity 3 až 3,4 km (v závislosti na nominální rychlosti přípojky). V březnu pak Český Telecom zavedl na části svých linek nový měřící systém, který mu umožnil zvýšit dosah až na 8,2 km (viz tehdejší článek ADSL dosáhne dále). Tehdy také slíbil, že do září proměří všech cca 1,2 milionu linek, na kterých nový měřící systém nasadil, a pak rozhodne jak dál – zda měřící zařízení přesune na další linky, či rozhodne nějak jinak.

Včera (tj. již v říjnu) ale zástupci ČTc ještě nebyli schopni říci nic o konkrétních výsledcích měření, ani o vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu. Stávající měření prý ještě neskončila.

Nicméně i tak z toho pro zákazníky vyplývá jeden význammný důsledek: pokud někdo měl „moc dlouhou“ místní smyčku a dříve neměl šanci na zřízení ADSL, díky probíhajícím měřením už tuto šanci mít může. Mělo by se to projevit i na výsledcích testu dostupnosti, který už výsledky měření bere do úvahy.

Zákazník si nejraději instaluje sám

Poměrně zajímavý údaj, který ČTc včera zveřejnil, se týká způsobu instalace nových ADSL přípojek. Situaci ukazuje následující graf, na kterém se 61 procentem dominují samoinstalační balíčky (na obrázku červeně). Tedy řešení, kdy si zákazník sám zakoupí vše potřebné včetně modemu (a splitteru) a podle návodu si vše také sám zapojí.

Četnosti různých typů instalací (legenda viz text)
1950

Druhým nejčastějším řešením (na obrázku modře, se 34 procenty) jsou samoinstalace bez modemu. Tomu je třeba rozumět „z pohledu Českého Telecomu“, neboli tak, že on neinstaluje přípojku a on nedodává modem. Ten si zákazník může nějak pořídit sám, ale častější je zřejmě to, že jde o „přeprodávané“ přípojky, které svým zákazníkům zřizují alternativní operátoři a provideři. A ti zákazníkům prodají modem buď v rámci instalace, nebo skrze vlastní instalační balíček. Dále může jít o instalace přípojek Internet Expres (tj. od ČTc), které ale instalují (včetně dodávky modemů) nějaké externí firmy. Podstatné je, že ostatní druhy instalací, v rámci kterých chodí k zákazníkovi instalovat technici Českého Telecomu (tj. různé „velké“, „malé“ a „rozšířené“ instalace), jsou velmi vzácné – dohromady představují kolem pěti procent všech (nových) instalací.

KL_NOMINACE

Se způsobem instalace souvisí také jejich průměrná délka. Ta je pochopitelně závislá na řadě faktorů, ale nejvíce asi na tom, zda jde o instalaci prováděnou techniky u zákazníka (delší), či o samoinstalaci přímo zákazníkem (kratší). Hodnoty (v celých dnech) ukazuje následující obrázek, na kterém horní červená křivka představuje instalace prováděné techniky a spodní modrá křivka reprezentuje samoinstalace.

Délka instalací ve dnech
1951

Vzhledem k tomu, že samoinstalace výrazně převažují, je výsledný průměr blízký spodní (samoinstalační) křivce.

Anketa

Chystáte se na letošní Invex?

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2005 20:22

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »