Názory k článku
ADSL: propojení nebo přístup?

Dokud zakon neprikaze local loop unbundling a operatori si nenasadi na sit CT vlastni DSLAMy, tak to bude porad takovyhle bullshit. Je uplne jedno, o jakeho incubenta jde a kdo ho vlastni, vsichni pouzivaji stejne metody.

Už asi rok dva poslouchám od OLO, jak se těší do Unie, protože její předpisy LLU nařizují. Celkem by mě zajímalo, jestli se jí taky daří ty předpisy uplatnit...

eh, vis kolik stoji vybudovani 1 DSLAMu? na slusny pokryti nema zadnej z OLO prachy...

Vim co stoji "vybudovani", ehm, presneji zakoupeni DSLAMu a k tomu nejakeho distribution frame. A prave proto, ze to vim az prilis dobre, tak si troufam tvrdit, ze nejmene jeden, ale spise vice OLO na to prachy ve vetsich mestech ma a na venkove at vsichni nakupuju za wholesale ceny od CT3.

Copak nakup zeleza, ale to budou muset OLO zvysit pocet techniku. U nas na Morave z dvou alespon na ctyri. A administrativni podpore budou muset dat misto polovicniho uvazku uvazek cely...
T-Mobil zacal byt financne rizen nyni, OLO to jeste ceka.

Pohled zvenci je sice pekny, ale zoufale neinformovany. O zadnem AO se neda rici, ze neni financne rizen, naopak, kazdy setri, kde se da. Nicmene nelze setrit na investicich, navic se slusne rychlym break-event. Nevim, ktereho AO popisujete, nicmene mate pravdu, ze technici a support budou nutni, na druhou stranu - cela rada operatoru (s Verizonem v cele) se snazi naucit uzivatele, aby si ADSL modem zapojili na telefonni linku sami. I tam lze hledat prostor pro velke uspory personalnich nakladu.

Je pravdou, ze jsem zvenci, ale s tim setrenim je to mozna jinak. To ze se kazdy snazi minimalizovat naklady je vcelku prirozene, ale druha vec biznizkejs a vubec selekce obchodu do kterych pujdou. To mate jednoho konkretniho zakaznika -> PBX za 290 000 Kc zdarma, zrizeni ISDN30 (vzduch) zdarma, bez pausalu, ceny na bezne urovni OLO, (ale spis nize, protoze vyhrali konkurz a byli tam skoro vsichni OLOve) podpis zakaznika na 80 000 Kc/mesicne a rok. To bych ten bizniskejs chtel videt... ;-)<br>
Financi rizeni zacina po auditu, kdyz "18 leti kluci" napr. z McKearny se projdou po firme a maji dotazy co plati zakaznici za to, ze poslou SMS pres WWW ... ;-)

A co tohle ma spolecneho s ADSL? Ja vim, byli zde i takovi operatori, ale uz jim dosly penize (a to je pro trh to nejlepsi, co se mohlo stat).
Jinak samozrejme kazdy vyznamnejsi operator (tj. ne Vomacka a syn, ale operatori, kteri jsou vlastneni venture-capital fondy, bankami nebo zahranicnimi operatory) samozrejme auditovani jsou...

A co tohle ma spolecneho s ADSL? Pripomenu. Konecne bude uvolneni smycek -> budou OLOve stavet HW (Dslamy?) kdyz je to tak drahe? ->HW je sice drahy, ale lide jsou drazsi -> vsak OLO je setrny -> a ja jsem napsal, ze setrny je, ale ne ve smyslu investic, ale spis takovy to setreni - holka na pul uvazku apod... a napsal jsem ze az bude firma financne rizena (tedy ne jenom to ze se setri a nekoupi se klimatizace do sluzebnich aut), tak podle me v zivote nepujde do nejake vystavby DSLAmu, pronajmu prostor v budovach CTc, systemu dohledu apod. Proste se mi nezda ze toto vsechno zaplati zakaznik aby to bylo v plusu. Zakaznik si stahl z www.mobil.cz tabulku, kde je napsane, ze cena ADSL musi byt 800 Kc a tak jsou lide ochotni platit jenom 800 Kc ;-) Ja jsem to nepocital, necham se premluvit, ze si to myslim spatne, ale zatim si myslim, ze uvolneni smycek se bude vyuzivat dost malo a velmi specificky.

No asi takhle - DSLAM stoji tak $100 per port (znam i levnejsi tchajwanskou produkci, ale zustanme v techto relacich). Vcetne distribution frame, dotazeni skla, nejaky equipment na to sklo atd. a dalsich CAPEX vydaju to muze byt tak $200 per port (uvazime-li pro jednu lokalitu rekneme 1000 portu, pri vyssim mnozstvi to samozrejme klesa). To mame $200k, to je 6 MKc. Mesicni revenue z takoveho uzlu bude po sesti mesicich 800 * 800 = 640 kKc mesicne (spis vice, protoze ne kazdy bude chtit nejnizsi tarifni program, navic je tam jeste potencial pro sluzby s pridanou hodnotou, dale nekalkuluji zrizovaci poplatky - cena ADSL modemu je cca $60, necht jsou tedy takove, aby pokryly cenu modemu + nejaky marginalni zisk). Budeme-li kalkulovat, ze OLO bude mit takovych uzlu v Praze treba 10, je to investice cca 60 MKc, mesicni revenue je 6.4 MKc, ted OPEX - za pronajem smycky se bude platit rekneme 200 Kc/mesicne, takze jsme na 4.8 MKc, mzdova slozka na tento projekt bude tak max. 500 kKc mesicne, dalsich 600 kKc mesicne mohou cinit dalsi vydaje (pronajmy v CTc, office space, realne naklady na konektivitu atd.), takze jsi na 3.7 MKc mesicne profit, cili navratnost necele dva roky a to se na mne nezlob, ale do takoveho businessu dam klidne i sve uspory, natoz prachy akcionaru ci bank... ;-)

Zapomel jsi na to, ze musis platit CLEC za smycky :-|

Predne, CLEC platit nic nemusim, za smycky se totiz z principu plati ILEC (CLEC obvykle moc smycek nevlastni) - neplet si pojmy a dojmy. Krome toho jsem na to samozrejme nezapomel - cituji: "za pronajem smycky se bude platit rekneme 200 Kc/mesicne, " Tech 200 Kc mesicne povazuji za realne - vezmeme cenu za mesicni pausal Home Standard za telefon, odecteme mesicni kredit na hovorne a naklady na fakturaci jednotlivym retailovym zakaznikum a jsme na teto cene.

Sorry, mel jsem utlum, samozrejme jsem myslel inkumbenta ...

Pokud je to tak jednduche, proc to sakra treba GTS v centru Prahy, kde ma posledni mili, nedela? Argument, ze nema penize, ted, co prodavaji naftu, nepovazuji za relevantni.

A proc by to taky GTS delala? Kanibalizovali by si kseft s dial-upy, s pevnymi linkami a patrne budou existovat jeste nejake vztahy Dattel - Dattelkabel, resp. GTS - UPC...
Jsou subjekty, ktere v CR ADSL delaji a delaji to uspesne - uz dnes a bez Ceskeho Telecomu ;-)

Sem s nimi ...

Doufam, ze nabidnes neco vic nez nejake kampusove reseni ci jeden okruh realizovany jako nahrada digitalni pevne linky.

Jeden okruh delat pres ADSL je pitomost, na to je SDSL (aneb nevidel jsem jednoportovy DSLAM)... Ano, jde o campusova reseni (v pomerne velkych arealech), zadna jina metalika totiz v tomhle state neni (krome telekomacke a pak metalik ruznych energetik, ktere jsou z principu k cemukoli nepouzitelne).

Obavam se, ze campusova reseni na bazi ADSL jsou trosku "demode" :-)

;-) Znas lepsi a levnejsi variantu bez tahani dratu/skla? Campus, v nem spousta firem, slusny business... ;-)

lepsi variantu znam :-) Napriklad LRE.

No, jednak LRE je jine jmeno pro VDSL a krome toho naklady na jednoho uzivatele pri teto technologii jsou podstatne vyssi. Takze neznas, akorat si tu za akademicke penize honis vlastni ego... ;-)

Myslim, ze jsi dnes nepojedl vtipne kase. Podivej se na LRE krabice od CISCO Systems a pak se podivej na VDSL. Me to rozhodne nepripada jako totez a ani mi to nepripada, ze by VDSL melo byt levnejsi ...

No, ADSL levnejsi urcite je a to mnohonasobne (na $100 per port se jaksi u LRE switche nedostanes, ja kdyz budu chtit, tak se u nejakeho DSLAMu dostanu az na $80 per port). Navic LRE switch neumi fungovat jako traffic shaper, coz umi sebehloupejsi DSLAM.
Ono to na prezentaci Cisca vypada vsechno tak krasne, ale fakt jsi uz asi pozapomnel, jak to chodi v realne praxi (akademicke prostredi toho s praxi moc spolecneho nema).

Nejsem si jist, jestli "Český Telecom dokázal zbavit verdikt regulátora právních účinků". Jeho soudní žaloba totiž pravděpodobně NEMÁ odkladný účinek. Navíc se teprve na konci prosince odvolal proti rozhodnuti ze srpna (nebo poloviny listopadu), což už muselo být v době po nabytí právní moci rozhodnutí ČTÚ. Aby nedošlo k nabytí právní moci, musel by se ČT odvolat v kratší době.

Bohuzel ma odkladny ucinek, novy spravni rad plati az od 1.1. a prave tuto diru CTc vyuzil ...

Jenze kdyby CTU za neco stalo, tak uz vydalo stejny, lepe jeste prisnejsi narizeni po novem roce.

Nejsem schopen odpovedet na otazku, zda vubec muze, pokud proti totoznemu rozhodnuti jiz je podana zaloba, mozna nejaky pravnik nam odpovi.

MINISTERSTVO INFORMATIKY www.micr.cz

Úvodní slovo
Cílem Ministerstva informatiky je vytvořit v České republice takové podmínky, aby se naše země stala středoevropským lídrem v oblasti informačních a komunikačních technologií. Usilujeme především o tři věci. Chceme vybudovat funkční e-government, který umožní občanům rychlou a jednoduchou komunikaci se státem a bude znamenat úspory ve státním rozpočtu. Budeme vytvářet podmínky pro rovnou konkurenční soutěž na telekomunikačním trhu a pomáhat rozvoji elektronického obchodu. V neposlední řadě je pak naším úkolem napomoci co nejvyššímu počtu lidí k co největší dostupnosti a znalosti komunikačních technologií. Jednou větou: cílem ministerstva je přispět k tomu, aby naše země úspěšně obstála v globální světové konkurenci 21. století.

Ministerstvo informatiky ČR není tradiční velkou a složitou státní byrokratickou institucí. Nejsme přesvědčeni o své neomylnosti, a proto jedním z důležitých principů naší práce je otevřenost a pružnost. Na následujících stránkách naleznete základní informace o struktuře, kompetencích a fungování Ministerstva informatiky, včetně materiálů určených k veřejné diskusi.

Já i moji spolupracovníci budeme rádi za vaše podněty a připomínky.

mlynar@psp.cz
mlynar@micr.cz

(c) Ministerstvo informatiky České republiky, Havelkova 2, 130 00 Praha 3, tel.: +420 221 008 111, e-mail: posta@micr.cz