ADSL: první tarif bez dat

Nová podoba velkoobchodního ADSL, kterou Český Telecom zavedl k počátku roku, sice stále ještě „bundluje“ samotnou přípojku s možností přenést jen určitý objem dat (a více jen za příplatek), ale naštěstí alespoň snižuje a zjemňuje „základní krok“, pokud jde o zpoplatnění objemu přenášených dat. Ještě na konci roku stála velkoobchodní část nejlacinější ADSL přípojky 989 korun (bez DPH) a v této ceně bylo obsaženo právo přenést nejvýše 10 GB dat. Nyní přijde nejlacinější přípojka na 707 korun bez DPH a v této ceně je obsaženo právo přenést jen 3 GB dat s tím, že lze „dokupovat“ vždy celé gigabyty za 30 korun bez DPH každý (stále na úrovní velkoobchodní služby).

ISP si tedy nemohou objednat od Českého Telecomu takovou přípojku, která by v základní ceně neobsahovala vůbec žádná data (přesněji: právo je přenést), a pak platit jen za skutečně přenesená. Místo toho musí v nejlacinějším případě (oněch 707 korun) rovnou zaplatit za 3 GB dat. Přesto se již našli ISP, kteří svým koncovým zákazníkům nabídli tarif s menším objemem dat, než jsou ony 3 GB, za něž sami zaplatí.

Ještě v prosinci loňského roku jeden takový tarif ohlásila společnost SkyNet, když nabídla službu Sky ADSL Start za 749 korun měsíčně bez DPH (resp. 914 korun s DPH), ale s pouhými 200 MB v ceně (a s 49 korunami za každých, byť jen načatých 100 MB). Bylo pak jen otázkou času, kdy se některý z ISP odhodlá sestoupit až na ideální nulu. Tedy nabídnout takovou ADSL přípojku, která ve své základní ceně neobsahuje vůbec žádná data s tím, že tato se platí samostatně. Včera s takovouto nabídkou přišla firma PEMAC – za 745 korun měsíčně při rychlosti 512/128 kbit/s a 1019 korun při rychlosti 1024/256 kbit/s (bez DPH).

PEMAC: ADSL bez dat

Nabídka ADSL bez jakýchkoli dat (v základní ceně) má pochopitelně úplně jinou filosofii než ADSL s 200 MB v ceně od SkyNetu. To je už podle svého jména (Start) určeno jako startovací záležitost, buďto pro opravdu nenáročné zákazníky, nebo na vyzkoušení s následným upgradem na vyšší verzi. Naproti tomu varianta zcela bez dat směřuje k tomu, aby si zákazník mohl sám a svobodněji „namixovat“ datovou část svého tarifu podle toho, jaký objem přenosů předpokládá. Na výběr totiž má více možností, odstupňovaných podle ceny a objemu dat, obsaženého v této ceně – s tím, že čím větší je objem dat v balíčku, tím nižší je pak i jednotková cena za data čerpaná nad tento objem.

Vše asi nejlépe ukáže následující tabulka, popisující jednotlivé „datové balíčky“ PEMACu (s tím, že uživatel si ke své „přípojce bez dat“ musí vybrat právě jeden balíček): :

Tabulka: Datové balíčky PEMACu

Pro koncového uživatele by jistě bylo šikovné, kdyby se příslušný balíček volil až ex-post, na konci měsíce, podle skutečně přenesených dat. Tak tomu ale není, zákazník si svůj balíček musí zvolit pevně a dopředu (a měnit jej může v souladu s obchodními podmínkami). Na druhou stranu PEMAC nabízí možnost zvolit si balíček až po prvním měsíci provozu, kdy si zákazník může ověřit, co a jak přenese.

Srovnání různých balíčků PEMACu plus přípojky se včera zveřejněnými tarify Tiscali vychází tak, že na nižších objemech je PEMAC o něco málo dražší, ale nabízí opravdu výrazně menší „krok“ (jednotku, za niž se platí při překročení). S postupem k větším objemům se základní cena PEMACu stává nižší a menší „krok“ se nemění.

Například Tiscali si při objemu 1 GB v ceně účtuje 778,50 Kč a PEMAC při 0,7 GB již 805 korun. Ovšem při překročení limitu si Tiscali naúčtuje rovnou dalších 300 korun (za celých dalších 5 GB), zatímco u PEMACu se platí deset korun za každých dalších 100 MB – vše na rychlosti 512/128 kbit/s a bez DPH.

Na opačném konci „objemového spektra“ to vypadá tak, že PEMAC si za 12,5 GB naúčtuje 1155 korun bez DPH, zatímco Tiscali chce 1209 korun za tarif sice neomezený, ale s přeřazením „mezi vlky“ (do fronty s nižší prioritou) na 10 GB.

Jak na zajištění kvality?

Po Tiscali, která již ohlásila svou „Fair User Policy“ (viz včerejší článek), se začínají rýsovat i další varianty, které různí ISP volí pro zajištění kvality poskytovaných ADSL služeb. Zkusme si je alespoň v základních rysech načrtnout. Pro jejich správné docenění si ale musíme říci, že pouhé zavedení objemových limitů neřeší do důsledků celý problém „vlků a oveček“. Nestačí totiž k tomu, aby jednotliví uživatelé vždy a v každém okamžiku dostávali „spravedlivý podíl“ na sdílené přenosové kapacitě (když už ADSL nemá garantovaný charakter).

Jde zejména o to, že než konkrétní uživatel vyčerpá svůj objemový limit, může využívat svou přípojku velmi intenzivním způsobem tak, že na ostatní uživatele zbude jen velmi malá část přenosové kapacity (a oni to v daný okamžik pocítí jako výrazný pokles přenosové rychlosti). Obecným řešením tohoto problému je nějaká forma kapacitního plánování, resp. ovlivňování toho, jakou část společně sdílené přenosové kapacity může v daném okamžiku získat ten který uživatel.

Řešení tohoto typu ohlásila již v prosinci loňského roku SkyNet, jež nasadila vlastní technické řešení a napsala o něm:

SkyNet může díky tomuto technickému řešení uživatelům zaručit minimální šířku pásma jednotlivých přípojek a zavedení tzv. Fair User Policy, která zajišťuje optimální vytížení ADSL sítě a znemožňuje zneužívání služby jedním uživatelem na úkor ostatních.

Moc detailů o tomto řešení se mi nepodařilo zjistit, jen to, že:

Naše řešení zajistí rovnoměrné rozložení dostupné kapacity všem uživatelům v daném okamžiku

a že by se mělo umět vyrovnat i s tím, když uživatel navazuje velký počet spojení (tj. celková kapacita, dostupná konkrétnímu uživateli, nebude záviset na tom, kolik spojení si zřídí).

Na stejném principu by mělo fungovat i řešení, jež ohlásil PEMAC – také aplikuje „Fair Use Policy“, která má zajistit spravedlivé rozdělení dostupného pásma bez ohledu na to, kolik spojení má ten který účastník právě navázáno. Dělá to pomocí packet scheduleru, jenž ještě v jeho síti člení provoz od jednotlivých účastníků do více prioritních tříd (nezávisle na dvou prioritních třídách, s nimiž pracuje Český Telecom ve své části sítě). Konkrétní pravidla, resp. charakteristiky, podle kterých dochází k rozdělování provozu jednotlivých účastníků do těchto tříd, jsem se ale nedozvěděl. Kromě toho prý také PEMAC hodlá vyzývat „trvale silně vytížené účastníky“ k přechodu na vyšší služby a jako druhou možnost zvažuje i vynucené snížení rychlosti.

Specifickou strategii zvolil již před časem Český Bezdrát. Její podstata přitom začala být zřejmá až poté, kdy Český Telecom v nové podobě své velkoobchodní nabídky ADSL připustil, že agregace se neuplatňuje (neprojevuje) všude stejně – ale že při menším počtu účastníků dané služby v určitém agregačním bodě je stupeň agregace nižší než nominálně uváděný. Zlomovou hodnotou je 200 uživatelů dané služby na agregační bod, při nižších počtech je faktická agregace nižší (v poměru skutečného počtu uživatelů k počtu 200).

Český Bezdrát toho využívá tak, že v každé lokalitě (agregačním bodě, jenž jsou v České republice celkem čtyři) nabízí připojení max. 124 uživatelům. Těm pak vychází agregace maximálně 1:31 ((124/200)*50), u služeb s nominální agregací 1:50 a 1:12,4 u služeb s nominální agregací 1:20.

       

Stejná závislost mezi nominální a faktickou agregací samozřejmě platí pro všechny ostatní ISP, kteří mají v daném agregačním bodě a pro danou službu méně jak 200 zákazníků.

Český Bezdrát také přišel s novou nabídkou ADSL služeb a při objednání v průběhu ledna nabízí jeden měsíc provozu zdarma.