Akademické sítě 2008

Upřímně řečeno nejsou příliš originální. Objem provozu roste exponenciálně (zdvojnásobí se zhruba každé dva roky), kapacity páteřních tras i přípojek koncových institucí šplhají utěšeně vzhůru, a to vše při zhruba konstantním financování. Takový vývoj je normální a podobné statistiky pro komerční poskytovatele Internetu by pravděpodobně nedopadly příliš odlišně. TERENA NREN Compendium

Zajímavý je posun akademických sítí od poskytování konektivity k bohatší nabídce služeb. Zakládají federace identit a poskytují autentizační služby, přidávají k datovým přenosům vyhrazené komunikační kanály, IP telefonii, videokonferenční infrastrukturu, gridy pro ukládání a zpracování dat… Odráží se v tom postupný posun jejich role. Zatímco obvykle vznikaly s cílem poskytnout akademické komunitě přístup k Internetu, později nabízely komunikaci parametrů, jež běžně nebyly na trhu k mání, dnes směřují k platformě pro vzdálenou spolupráci organizací, týmů i jednotlivců se všemi službami, jež k tomu náleží.

Přirozeně panují obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V méně rozvinutých částech Evropy je stále ještě hlavním přínosem národních sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání (NREN) jejich poskytovatelská činnost, zatímco špička se soustředí na nové technologie a principy. Je potěšitelné, že patříme do té druhé skupiny.

Hodně se liší připojovací politika. Sítě tohoto typu nepřipojují komerční subjekty (s výjimkou komerčních institucí působících ve výzkumu a vzdělávání či výzkumných oddělení firem). O základních a středních školách, nemocnicích, knihovnách, kulturních institucích či státní správě už nelze prohlašovat nic obecného – jednotlivé státy k nim přistupují velmi odlišně. To se pak promítá do struktury NREN a jejích parametrů. Výsledky jsou někdy až šokující. Například když seřadíte evropské NREN podle počtu spravovaných uzlů, dostanete na špici toto pořadí:

1. Slovinsko (1190)
2. Velká Británie (742)
3. Ukrajina (613)

Neptejte se mě, kde je Slovinci mají. Divoké změny, jako je lotyšský pokles z loňských 1590 uzlů na letošních 10, naznačují i možné chyby v interpretaci dotazníku. V každém případě Francie se svými 50 uzly představuje opačný extrém (sousední Lucembursko má o sedm více).

Populárním srovnávacím parametrem je velikost jádra sítě, do níž se počítají součiny kapacit a vzdáleností jednotlivých tras. Pořadí je zde zcela očekávatelné:

1. Německo
2. Nizozemsko
3. Švédsko

Výhodu mají velké země, které okupují první desítku: Polsko, Španělsko, Francie, Velká Británie, Ukrajina. Malé Nizozemsko na druhém místě může překvapit jen toho, kdo neví, jakou pozornost a investice tento stát rozvoji akademické sítě věnuje. Díky tomu představuje dlouhodobě naprostou evropskou špičku. My se společně s Maďarskem, Itálií a Norskem pohybujeme kolem desátého místa, tedy přibližně ve čtvrtině srovnávaných zemí. Patříme mezi patnáct zemí, které v páteřní síti disponují přenosovými kapacitami 10 Gb/s a více.

Hodně dobře si stojíme v oblasti externího připojení, kde jsme pátí za Velkou Británií, Nizozemskem, Švédskem a Francií. V tomto směru domácímu CESNETu hodně pomáhají především spoje do sousedních NREN a peering do NIX.CZ. Celkový objem přenášených dat nás řadí na čtvrté místo, za Velkou Británii, Německo a Nizozemsko.

Asi největší ostudou z celé zprávy je graf 3B.5.4 na straně 58. V minulém článku jem si pochvaloval, jak objem IPv6 provozu v Internetu začal významně růst. Akademické sítě bohužel zažívají přesně opačný trend a podíl IPv6 na celkovém provozu zde má sestupnou tendenci.

Stranou samozřejmě nelze nechat peníze a lidi. CESNET má poměrně hodně zaměstnanců (šesté místo), což je ovšem dáno jeho výraznými výzkumnými aktivitami. Pokud se bere v úvahu jen technický personál, je rázem patnáctý. Rozpočtem se pak pohybuje někde kolem průměru. Ve finančních údajích stojí za pozornost vpravdě monumentální italský rozpočet, druhý nejvyšší po Velké Británii.

Sečteno a podtrženo: NREN České republiky ze srovnání vychází velmi slušně. Za průměrnou cenu poskytuje zřetelně nadprůměrné parametry, a to dlouhodobě. Během několika let existence této srovnávací studie pravidelně vychází jako jedna z čelních evropských sítí. A troufám si tvrdit, že toto konstatování není ovlivněno skutečností, že se na činnosti CESNETu podílím.