Nepotřebuji své počáteční chyby omlouvat (kdo z nás je ZCELA neomylný?) a kdybych se za to styděl, tak o tom veřejně nepíšu.
Ale zkuste se vžít do situace po revoluci začínajícího podnikatele z vesnice, který 8 hodin chodí do fabriky a pak 8 hodin podniká, jeho jediným informačním zdrojem je tehdy vynikající tištěný časopis PROFIT a samozřejmě nemá daňovou poradkyni, čas ani možnost studovat tisíce českých nesmyslných předpisů, zákonů a pod.
Pak byste možná daní si obleku do nákladů za "není to až tak košér" neoznačoval, když navíc existují vyspělé kapitalistické státy, kde zdaleka nejen tohle možné je.
Mimochodem v tu dobu nerozuměli účetním předpisům pořádně ani sami finančáci.
Prostě jsem se tehdy řídil hlavně svým rozumem a netušil, že český úředník zrovna s tímhle naprosto nelogicky nesouhlasí, zatímco když si koupím osobní auto za 3 milióny, tak si ho do nákladů dát mohu ...
Ale což, poučil jsem se, penále z obleku za tehdejších pár tisíc nebylo až tak velké a život jde dál :-).
Názor k článku
Aleš Ptáčník, Centralway: nejsme běžci krátkých tratí
