Američanům se nechce studovat IT

Ilustrace: Nenad Vitas

Působí to logicky, jenže to tak vůbec být nemusí. Profesor počítačových věd Stanfordovy univerzity Eric Roberts má na krizi amerického IT průmyslu úplně jiný názor (ScienceDaily). Krize zde sice existuje, nebo je alespoň na obzoru, ale z přesně opačného důvodu – specialistů se naopak nedostává. Univerzity nestíhají odborníky dodávat, protože se zájmem (respektive nezájmem) o studium počítačových věd nic moc nenadělají.

Jak to, že ale poptávka po odbornících neklesá? Cožpak k offshoringu ve skutečnosti nedochází? Možná celou záležitost poněkud nafoukla média a Eric Roberts také tvrdí, že rozsah přesunu pracovních míst jinam či naopak přílivu specialistů do USA se obvykle přehání. Hlavním faktorem, který zde působí, je ale současná provázanost téměř veškeré vědy a průmyslu s IT. Nejde přitom zdaleka jen o specializované profese typu správy sítě: farmaceutický, ropný či automobilový průmysl je s počítači dnes spjat již ve svém jádru. Procesy jako návrh automobilu, vývoj léku či vyhledávání ropných ložisek jsou dnes (s trochou nadsázky) realizovány v podobě počítačové simulace. Tento trend pak vytváří v USA mnohem více pracovních míst, než kolik jich unikne do zámoří.

       

Poptávka po IT specialistech je tak dokonce vyšší, než tomu bylo v době vrcholu internetového boomu na přelomu tisíciletí, ovšem vyžaduje trochu jiný typ kvalifikace. Právě od krachu dot.comů v roce 2000 zájem o studium IT trvale klesá (opět snad role médií?). Nakonec v celém systému, jak Eric Roberts upozorňuje, existuje kladná zpětná vazba, respektive sebepotvrzovací mechanismus: pokud bude dostatečné množství lidí přesvědčeno, že americký počítačový průmysl je v krizi, pak se do ní také nevyhnutelně dostane. Eric Roberts dokonce tvrdí, že situace si žádá nějaké vládní řešení, snad podporu studia počítačových oborů či technických a přírodovědných směrů vůbec.

Co k popsané perspektivě dodat? Nabízejí se následující (spíše subjektivní) komentáře/dojmy:

• Samozřejmě by se dalo uvažovat o tom, že pro práci v IT není tak důležité mít v oboru formální vzdělání. Praxe zde váží víc než tituly.
• Pokud se odborníci na IT mají uplatnit například v ropném či farmaceutickém průmyslu, měli by mít vůbec počítačové vzdělání? Není logičtější, když půjde primárně o petrochemiky a molekulární biology (kteří při studiu těchto oborů již samozřejmě získají i potřebné vědomosti v IT)? To, co Eric Roberts vidí jako krizi oboru, by pak vlastně neexistovalo.
• Samozřejmě se dá očekávat, že podobné výroky o krizi, která si žádá vládní řešení, jsou současně tak trochu lobbingem. Je to jako když antivirová firma zveřejní studii o katastrofální situaci v oblasti počítačové bezpečnosti. Eric Roberts si ve svém komentáři stěžuje ostatně i na to, že jednou z příčin krize vzdělávacího systému je fakt, že v oboru chybí pedagogové – a to samozřejmě proto, že si v komerční sféře si vydělají více. Trochu je zde cítit podprahové volání po tom, aby někdo přisypal peníze.
• Jak je tomu v ČR? Zde zájem o studium počítačových oborů naopak stále stoupá. V roce 2005 již údajně 14 procent všech studentů VŠ patřilo ke studentům počítačových oborů (zdroj: MŠMT, podrobněji závěr článku z Business Worldu Kolik informatiků vlastně potřebujeme). Otázkou samozřejmě je, nakolik se zde překrývá náplň studia s tím, co má na mysli Eric Roberts – tedy s matematizovanou „computer science“.