Ušetřete

Američtí politici chtějí zalepit díry v rozpočtech zdaněním e-shopů

E-shopy ve Spojených státech nemusejí odvádět DPH ze zboží posílaného do státu, kde nemají pobočku. Politici tomu chtějí udělat přítrž, a tak se pustili do boje s Amazonem a spol. Vstupují ale na tenký led, který může kdykoliv prasknout.

reklama

Americká ekonomika se stále nemůže vzpamatovat z finanční krize, která zemi postihla už před třemi lety. Nezaměstnanost se drží okolo 9 procent a podle upravených prognóz rozpočtového úřadu Bílého domu by měla americká ekonomika růst letos jen o 1,7 procent.

Úřad přitom původně předpovídal pro letošní rok růst o 2,7 procent. Federální vláda stojí před nelehkým úkolem, očekává se od ní plán, který by podpořil hospodářský růst a snížil nezaměstnanost.

Zároveň však musí dle dohody o navýšení stropu pro státní dluh, pracovat na snížení rozpočtového deficitu, které se neobejde bez rozpočtových škrtů. Problémy americké ekonomiky nedopadly jen na federální rozpočet, ale i na rozpočty jednotlivých států unie. Do velkých finančních problémů se dostala například Kalifornie, která kvůli hrozbě bankrotu musela dokonce snížit platy státních zaměstnanců. S výpadky příjmů se ale potýkají v podstatě všechny státy bez rozdílu.

Kde vzít peníze?

Američtí politici tak vymýšlejí plány, jak do veřejných rozpočtů napumpovat chybějící miliony. Nejjednodušším způsobem je zvýšení daní, zavedení nových daní nebo jejich efektivnější výběr. Federální vládě se zatím kvůli odporu Republikánů nepodařilo prosadit zvýšení daní pro bohaté a pro velké firmy. V Kalifornii zase voliči v referendu odmítli legalizaci a zdanění prodeje marihuany, které mělo přinést státnímu rozpočtu miliony dolarů ročně.

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně si kladete otázku, proč o problémech státních rozpočtů zámořské velmoci píšeme právě zde na Lupě. Důvod je prozaický, někteří američtí politici si uvědomili, že stovky milionů dolarů utíkají veřejným rozpočtům na Internetu a rozhodli se, že se tato praxe musí změnit.

„Sales tax“ versus „use tax“

Ve Spojených státech, stejně jako v Česku, musejí obchodníci odvádět státu daň z prodaného zboží či služeb. V Česku tuto daň nazýváme daní z přidané hodnoty (DPH). Ve Spojených státech se jedná o sales tax (daň z obratu), která se ovšem od klasické DPH liší. Sales tax je v jednotlivých státech unie různá, protože každý stát může určit její výši. Systém je o to komplikovanější, že kromě státní sales tax, mohou vybírat sales tax i jednotlivé okresy, města či některé regionální veřejné instituce.

Například ve správním obvodě Cook v Chicagu ve státě Illinois je výše sales tax 10,25 procent. 6,25 procent připadá na státní sales tax, 1,25 procent na městskou daň, 1,75 procent na daň v daném obvodu a 1 procento na daň uvalenou úřadem regionální dopravy. Například ve státu Delaware se žádná sales tax, ani státní, ani regionální nevybírá. Některé další státy sice tuto daň nevybírají, ale umožňují její výběr městům či okresům. Například v Montaně činí státní sales tax 0 procent, města či okresy ale mohou daň vybírat až do výše 3 procent.  

Kvůli velkým rozdílům ve výši sales tax v jednotlivých státech, je běžné, že Američané jezdí na nákupy do sousedních států, na kterých díky nižší nebo nulové sales tax mohou podstatně ušetřit. Má to však jeden malý háček. Kromě sales tax totiž v mnoha státech existuje také use tax (daň z používání či uživatelská daň), kterou státy zavedly proto, aby tato nákupní turistika neměla negativní vliv na jejich rozpočty.

Use tax musí být zaplacena ze zboží, které občan zakoupil v jiném státu, ale následně jej dovezl a používá ve státu, kde má trvalé bydliště. Use tax je nastavena zpravidla na stejnou úroveň jako sales tax.

V případě use tax záleží ovšem pouze na čestnosti občana, zdali přizná zboží zakoupené v jiném státě do daňového přiznání. Na rozdíl od sales tax totiž tuto daň odvádí přímo daňový poplatník, nikoliv obchodník. Státům tak utíkají částky v řádech stovek milionů dolarů ročně.

E-shopy mají výhodu, zlobí se provozovatelé kamenných obchodů

A zde se dostáváme konečně k internetovým obchodům. Pokud totiž e-shop se sídlem v jednom státu prodává zboží zákazníkovi z jakéhokoli jiného státu unie, neúčtuje k němu žádnou daň. Tato praxe se samozřejmě nelíbí kamenným řetězcům, ale i malým živnostníkům, Považují ji za podstatnou konkurenční výhodu, která umožňuje online prodejcům nabízet nižší koncové ceny.

Několik let lobbují za to, aby provozovatelé e-shopů měli povinnost vybírat sales tax a odvádět ji do státních rozpočtů jednotlivých států. V souvislosti s dopady finanční krize jejich aktivita prudce vzrostla.

Nezahálejí ani samotné státy. Už v roce 2000 vznikl Streamlined Sales Tax Project (SSTP), jako odpověď států na snahy Kongresu schválit zákon, který by státům natrvalo zakazoval vybírat sales tax od provozovatelů e-shopů a internetových služeb. K tomu sice nakonec nedošlo, ale projekt funguje i nadále a v současné době je do něj zapojeno 24 států. Cílem projektu je zjednodušit a harmonizovat výběr sales a use tax.

Jednotlivé státy sice mají právo uvalit na prodej zboží sales tax a určit její výši, nemohou však požadovat odvod sales tax od firmy, která má sídlo v jiném státě, prodává zboží přes Internet a dodává jej zákazníkům prostřednictvím poštovní nebo kurýrní přepravy. Firma má totiž povinnost odvádět sales tax v daném státu pouze v případě, že má v tomto státu své sídlo nebo pobočku.

Pokud má provozovatel e-shopu například sídlo ve státu Delaware a posílá zboží zákazníkovi z Alabamy, kde nemá e-shop žádnou kamennou pobočku, není jeho povinností odvést z transakce sales tax. Odvod daně je na bedrech zákazníka, který by ji měl vyúčtovat v daňovém přiznání jako use tax.

Pro státy není tato praxe příliš výhodná, protože výběr use tax je logicky méně efektivní a kontrolovatelný než výběr sales tax. Regulovat obchod mezi jednotlivými státy ale přísluší na základě Ústavy Spojených států pouze federálnímu Kongresu.

Státy jdou po Amazonu a spol.

Státy se proto snaží dokázat, že jsou firmy na jejich území nějakým způsobem přítomné, přestože tam nemají regulérní pobočku. V roce 2007 schválil stát New York zákon namířený na firmy typu Amazon a Overstock. Na jeho základě začal požadovat od těchto firem odvod sales tax s tím, že za pobočku je možné považovat i firmy se sídlem v New Yorku, které přivádí na stránky Amazonu a Overstocku zákazníky prostřednictvím affiliate marketingu.

Pokud tyto firmy vygenerují Amazonu a Overstocku obrat vyšší než 10 tisíc dolarů za rok, jsou Amazon a Overstock povinné odvádět státu New York sales tax za všechno zboží dodané občanům tohoto státu. Podobné zákony později schválilo několik dalších států. Texas v případě Amazonu například argumentoval tím, že Amazon na jeho území využívá skladiště vlastněné dceřinou společností. 

Na začátku prázdnin přijala podobný zákon i Kalifornie s tím, že Amazonu vzniká povinnost platit daň v souvislosti s přidruženou firmou, která na území Kalifornie vyrábí čtečky Kindle. Sales tax musí podle zákona zaplatit každá firma, která prodá Kalifoňanům zboží za více než 500 tisíc dolarů.

Státy balancují na hranici svých pravomocí

Overstock i Amazon se nově přijímaným zákonům brání nejčastěji právní cestou. V případě Kalifornie ale Amazon zvolil trochu jiný způsob obrany. Hodlá získat dostatek podpisů od voličů, aby mohl vyvolat referendum o platnosti zákona. Amazon nadále odmítá sales tax Kalifornii odvádět a pozastavil na jejím území svůj affiliate program.

Údajně prý kalifornským politikům ale nabídl, že pokud zákon zruší, postaví na území Kalifornie několik distribučních center a zaměstná sedm tisíc lidí. Podobná taktika mu vyšla v Jižní Karolíně a Tennessee, kde místní vlády souhlasily s tím, že nebudou vyžadovat platbu sales tax výměnou za vytvoření nových pracovních míst. Naopak distribuční centrum v Texasu Amazon raději uzavřel, aby se vyhnul placení.

Někteří právníci se domnívají, že zákony, které státy v souvislosti s výběrem daní od provozovatelů e-shopů schvalují, odporují ústavě a názoru Nejvyššího soudu.

Ten totiž v roce 1992 rozhodl, že povinnost platit sales tax v konkrétním státu vzniká firmě v okamžiku její fyzické přítomnosti na území daného státu. Za takovou přítomnost lze považovat pobočku, nikoliv však externí či dodavatelskou firmu, která participuje na affiliate marketingu.

CIF_tip

       

Někteří politici se navíc domnívají, že podobné zákony mohou státům, které je schválili nakonec paradoxně uškodit, protože provozovatelé e-shopů stáhnou veškeré své aktivity do států, které placení sales tax nevyžadují.

Problematikou zdanění e-shopů se bude brzy zabývat i Kongres. Návrh demokratického senátora Dicka Durbina počítá s tím, že by vytvořil federální standardy, na jejichž základě by jednotlivé státy daně od internetových obchodníků vybíraly. Amazon tento návrh podporuje, naopak eBay je proti s poukazem na to, že výběr sales tax poškodí malé internetové prodejce.

Martin Vyleťal

Martin Vyleťal

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

       
7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 9. 2011 0:22

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem