Hlavní navigace

Apple a Adobe: desetiletá válka je ve fázi bitvy o mobilní platformu

 Autor: 21971
Patrick Zandl 19. 4. 2010

Apple a Adobe, to je dlouhodobý vztah plný nepřátelství, naschválů a oboustranné potřebnosti. Dříve více Apple potřeboval Adobe, jenže situace se pomalu mění. A tak to Apple dává flashovému králi poznat. Pár dní před uvedením balíku CS5 odstřihl jeho vývojový nástroj pro iPhone a odmítl pustit Flash do své mobilní platformy. Proč to všechno?

Kočka a pes

Začněme pěkně od počátku. Vztahy Adobe a Apple jsou napjaté více než deset let a důvodů je celá řada. Jedním z nich jsou dlouhodobé rozpory, jak dělat grafiku na webu – ne snad obrázky, ale grafiku interaktivní a vektorovu. V ní zvítězil Flash, následně koupený a dále rozvíjený, a další komponenty Adobe a dneska už si málokdo vzpomene, že to byl Apple, kdo prosazoval technologii Quicktime, dnes známou spíše jen přehráváním filmů. To byl první technologický zádrhel, ovšem boje se tehdy účastnil i Microsoft, Sun a další, dobrou chronologii najdete zde.

Mac OS X 10.0 - první verze

Když v roce 2001 uvedl Steve Jobs a Apple na trh nový operační systém Mac OS X jako zcela novou generaci operačního systému pro jablíčkové počítače, objevil se dost podstatný zádrhel. Adobe odmítlo portovat většinu svých aplikací do tohoto operačního systému. A to i přes to, že programátoři Apple byli ochotni výrazně pomoci, protože Apple považovalo přítomnost balíků programů Adobe za klíčové. Právem, počítače používali grafičtí profesionálové a těm by bylo těžké vysvětlovat, že s používáním nativních aplikací musí počkat.

Od startu nového operačního systému se tedy muselo řešit využívání aplikací Adobe, které běžely (často po úpravách) v emulačním režimu Classic. Na nativní Photoshop 7 pro Mac OS X se čeká do března 2002 a tento software při svém uvedení obsahoval velké množsvtí chyb, navíc byl výkonově slabý, portace se prostě nepovedla. Z dalších aplikací Adobe portuje nejdříve ty, které konkurují jiným aplikacím, například v roce 2004 se konečně uživatelé dočkávají balíku Premiere pro střih videa s podporou Mac OS X, jenže to šlo o reakci na tah Apple. Ten nabídl o rok dříve cross-upgrade, kdy uživatelům Premiere nabídl přechod na FinalCut Express, vlastní profesionální střihový software Apple, případně slevovou poukázku 500$ na nákup FinalCut Pro. Důvodem nebylo ani tak získat nové klienty pro FinalCut, jako spíše uchlácholit naštvané uživatele Maců, kteří najednou museli střihovou Premiere pouštět v emulaci, pomalu a nekomfortně.

Problémy jsou ale i s takovými programy, jako je Adobe Acrobat pro práci s PDF nebo Flash, s nímž bylo po řadu let na Mac mnoho problémů v oblasti výkonnosti i bezpečnosti (ty se Flashe týkaly i na ostatních platformách) a Steve Jobs si na jeho mizerné výsledky častokrát stěžoval. Adobe přineslo nápravu částečně v roce 2009 a poctivěji vlastně až s verzí Flash 10. Příkladem může být dobře zdokumentovaná událost. Adobe po řadu měsíců (září 2008 – podzim 2009) vůbec nereagovala upozornění na závažnou chybu Flash Playeru 9 a 10, které působí jeho pád (a spolu s tím v některých případech i pád webového prohlížeče) na všech podporovaných platformách poté, co byl spuštěn určitý kód. Podrobně popsáno zde.

V roce 2004 Adobe představuje balíky software jen pro platformu Windows, například 3D animační software Atmosphere. Neexistující verze pro Mac jsou odůvodněni tím, že pro není dostatek uživatelů, u programů jako Photoshop Album nebo Encore DVD zase Adobe prohlašuje, že podobné programy už na platformě Mac OS X existují a není tedy důvod, aby oni představovali vlastní.

Roky trvající zpoždění při uvádění profesionálních balíků bylo pro Apple nejenom obrovskou ztrátou, ale i inspirací, protože právě v té době se firma musela začít zaměřovat na segment běžných zákazníků, jimž absence drahého grafického balíku, který by si beztak nekoupili, nevadila. Výsledkem vynucené změny strategie, kdy se Apple nepodařilo koupit žádný balík schopný konkurovat Photoshopu a ani donutit Adobe, aby Photoshop uvedl v nativní verzi na trh, byla větší orientace na hudbu, fotky, multimédia a potřeby domácích uživatelů, což dnes můžeme spatřovat jako hlavní devizu Apple, v té době to ale znamenalo citelné finanční ztráty.

V roce 2006 ohlašuje Apple přechod na platformu Intel, v té době dlouho očekávaný a logický krok daný tím, že procesory PowerPC jsou obchodní slabinou Mac platformy. A zase jde o to, kdy a jak Adobe uvede své programy v nativní verzi pro Intel architekturu. Podle Apple jde jen o to udělat drobné úpravy a překompilovat software zdarma dostupným kompilátorem firmy Apple. Adobe odmítá a argumentuje, že zase taková legrace to není. Jeho balík CS2 a Studio 8 bude na Intelu fungovat jen v emulačním módu Roseta, což znamená dramatický propad rychlosti a v podstatě nekonkurences­chopnost proti Windows verzím.

Adobe svou neústupností vyhrálo první bitvu. O důvodech této neústupnosti můžeme dnes jen spekulovat, zda šlo o cílené nepřátelství, nebo zda firma vyhodnotila Mac OS X jako dlouhodobě neperspektivní platformu, či šlo o skutečné technologické potíže, to dnes přesně nevíme. Adobe vždy situaci komentovalo tak, že své softwarové balíky vydává bez návaznosti na vydání nových verzí Mac OS X, což je na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu při uvedení nových verzí Windows se Adobe také uměl přizpůsobit. Málo prozíravosti nebo promyšlená strategie?

Rok 2008: iPhone uspěl. Adobe chce být při tom

V roce 2007 přestavuje Apple svůj iPhone a v polovině roku jej začíná prodávat. Z počátku to nevypadá jako problém, že by telefon neměl podporovat Flash, však ten nepodporoval v té době prakticky žádný mobilní telefon té doby. Adobe předpokládá, že mobily opanuje oškubanou verzí nazvanou Flash Lite, tu navíc v té době nabízí jen do BREW platformy, tedy na americkém trhu a částečně v Japonsku. Pod dojmem oznámení Apple iPhone představuje Adobe v únoru 2007 na 3GSM kongresu v Barceloně Flash Lite 3, který má umožnit přehrávat FLV video, první verze software je k dispozici koncem roku a do telefonů se dostává v roce 2008. Propraco­vanější verze Flash Lite 3.1 se dostává na trh až v únoru 2009.

Co je ale hlavní, Apple Flash pro iPhone nechce. V průběhu dvou let, kdy Flash pro mobily vlastně neexistoval, se vývojáři webů zhusta smířili s tím, že pokud své weby chtějí rozpohybovat, mají použít dostupné vlastnosti iPhone platformy, která se navíc v zobrazování mobilních webů stala dominantní. I open source systémy jako Wordpress nabízejí dostatek pluginů, které na jedno kliknutí přizpůsobí web pro iPhone, aniž by tomu webmaster musel věnovat více práce. Když koncem roku 2008 začne Adobe protestovat proti tomu, že v iPhone nefunguje Flash, je už těžké vysvětlovat jim, k čemu by se mohl hodit. To, k čemu by se hodil, už se vývojáři pro mobilní web naučili řešit jinak. iPhone se stává synonymem webu použitelného z mobilu a WAP je upomínka na buzzword, při němž se prodělaly kalhoty na řadě zadků.

Lupa na iPadu

Lupa na iPadu – to by se dalo číst i bez Flashe… (zdroj: Quentin)

Ale Adobe Air je přece multiplatformní

Air je multiplatformní prostředí pro běh aplikací vytvořených ve Flash, Flex, HTML a Ajaxu, který Adobe začalo pomalu tlačit a prosazovat v druhé polovině minulého desetiletí, první beta se objevila v roce 2007. Cíl byl jednoduchý: umožnit vývojářům vytvořit jednu aplikaci pro všechny možné platformy a operační systémy. Adobe vycházelo z toho, že uživatelé ocení, když budou mít stejně vypadající software na všech platformách. Tím měl na jedné straně konkurovat desktopové Javě, na straně druhé vývojovým prostředkům pro jednotlivé operační systémy.

Adobe tak chtělo opanovat všechna počítačová prostředí, od nejrůznějších operačních systémů na desktopech přes chytré mobily a tablety, všude mohl kralovat její Flash/AIR. Navíc rozhraní by bylo Adobe, ne operačního systému, takže uživatelé by neměli potíže s přechodem mezi aplikacemi vyvinutými nástroji Adobe. Myšlenka zajímavá, ale zatím se nechytila. V AIRu se dělají drobné utilitky postavené na tom, že s Flashem zhusta pracují grafici, zatímco programátoři ho spíše nenávidí.

Na rok 2010 se chystalo vydání nové verze v rámci Adobe Creative Suite 5 (TZ Adobe). Pomocí Flash Professional CS5 měli mít vývojáři možnost vyvíjet aplikace jak pro osobní počítače, tak pro Apple iPhone i nový iPad s tím, že byla ohlášena budoucí podpora mobilních zařízení založených na Androidu, BlackBerry a Palm webOS. Tu zatím software neobsahuje.

Apple ovšem už v minulosti dal najevo, že do své mobilní platformy nehodlá doplňovat ani Flash – a tím pádem že se mu nepozdává ani Air. Důvodů k tomu byla celá řada. Flash je podle Apple proprietární technologie (i když dnes už z různých části uvolněná pod OS), která je duplicitní k HTML5, na něž jako na průmyslový standard Apple vsází. Mimo jiné i proto, že k HTML5 řádně přispěl tím, čím dříve neuspěl, komponenty vyvíjenými v rámci Quicktime. Kromě toho je Flash problematicky bezpečný a Adobe nevěnuje jeho podpoře a zabezpečení dostatečnou podporu. A tu Adobe několikrát poukázalo na historickou zkušenost, kdy Adobe dlouhou dobu nechávalo bezpečnostní chyby ve Flashi pro Mac a verze pluginu pro Mac byla o dvě řady nižší než pro Windows.

Section 3.3.1 Updated

Dne 8. března 2010 předvádí Steve Jobs novinářům novou verzi 4.0 operačního systému pro iPhone. Jde zatím jen o preview, nová verze bude pro zákazníky dostupná až v létě, jde spíše o to dát vědět, co bude za novinky a jaký je směr vývoje. Jde také o určitou odezvu na zahájení prodeje tabletů iPad, které se prodávají zjevně velmi dobře a obecně se očekává, že zopakují úspěch iPhone. Apple sice tablety nevymyslel, stejně jako chytré telefony, ale dotáhl je do stádia použitelnosti, což se před ním nepodařilo ani Microsoftu, ani Intelu nebo Nokii.

Jak moc bude platný iPad pro prohlížení webu bez Flashe, ptali se v předstihu Adobe a kritici? Flash není podporován, odpovídá Apple a Steve Jobs osmého března ukazuje, že s Adobe nepočítá ani nadále. Ani nová verze iPhone OS 4 nebude Flash podporovat. A až později se ukazují důsledky drobné úpravy podmínek pro schválení software do App Store. Změna v části 3.3.1 vylučuje ze schválení aplikace, které jsou pro iPhone zprovozněny pomocí nějaké mezivrstvy a nikoliv přímo přes Cocoa Touch API. Tím byly ze hry vyloučeny aplikace vytvořené právě pomocí AIR (ale i případně .NET via MonoTouch) a další. Apple odřízlo jeden z taháků Adobe CS5, jejíž uvedení na trh se plánovalo o čtyři dny později. Apple jasně řeklo: Aplikace vytvořené AIR a dalšími crossplatformními toolkity nebudou v App Store schváleno. Pokud vývojáři Flash aplikací počítali s tím, že v nové CS5 si svou aplikaci zkompilují a pustí do App Store, mají najednou smůlu.

Nová verze ustanovení zní:

3.3.1 — Applications may only use Documented APIs in the manner prescribed by Apple and must not use or call any private APIs. Applications must be originally written in Objective-C, C, C++, or JavaScript as executed by the iPhone OS WebKit engine, and only code written in C, C++, and Objective-C may compile and directly link against the Documented APIs (e.g., Applications that link to Documented APIs through an intermediary translation or compatibility layer or tool are prohibited).

Proč byl odříznut Air

Všechny změny podmínek pro uvedení aplikace do App Store firmou Apple jsou bedlivě sledovány a i v tomto případě se spustil dvojí povyk, souhlasný a nesouhlasný. Nesouhlasnému vévodila nepříliš překvapivě prohlášení zaměstnanců a evangelizátorů Adobe, nejvýrazněji pak Lee Brimelow na TheFlashBlogu: Apple Slaps Developers In The Face, který článek končí rozohněným „Go screw yourself Apple“. Komentáře k němu jsou vypnuty. Z druhé strany stojí za pozornost velmi střízlivá a analytická reakce Johna Grubera na Daring Fireball a za pozornost stojí též stať Jasona Snella na Macworldu Apple against the world. Ostře a negativně reagoval Hank Williams Jobs Bans Non C Libraries. Insane Restraint of Trade, když říká: By defining the rule as being about what language something is “originally” written in, we now must be supposedly concerned about the provenance of our code, and not just what it does. If a math library, or a physics engine, or a string package, or whatever, was originally written in some other language, and ported, then it violates this rule. This concept of what language something is written in is an insidious concept and strikes at the core of product development and of computer science in general. Everything is built on other stuff, the language provenance of which is often unclear. This language is fundamentally unreasonable, and un-enforceable.

Poznámka pro diskusní trolly: než začnete psát do komentářů, co že je to za osobnosti, tak připomenu, že jde o respektované osobnosti Internetu a fakt, že je a jejich projekty neznáte, nehovoří nic o nich. UTFG.

A proč k tomuto kroku Apple přistoupil?

Oficiálně bylo řečeno jen tolik, že takovéto překladače způsobují více problémů a menší optimalizaci pro konkrétní platformu a Apple se chce vyhnout problémům, které by do platformy zavlekly, jako je špatná uživatelská odezva či nižší bezpečnost. Steve Jobs v e-mailu vývojářům situaci komentoval: Už jsme v takové situaci jednou byli a mezivrstvy mezi platformou a vývojáři vytvářejí sub-standardní aplikace a překáží rozvoji platformy. 

Multiplatformní AIR aplikace

Twitter klient AlertThingy je drobnost, která se dá používat, konzistentní rozhraní s Mac OS X ani Windows ale nemá

Pravdou je, že všechno, co Apple u své mobilní platformy dělá, se zaměřuje na rychlost. Například multitasking, který platforma iPhone nativně obsahuje, nesmí aplikace využívat a teprve v iPhone OS 4 se to změní tak, že budou moci používat jeden ze sedmi typů multitaskových služeb. Nejde při tom o buzeraci vývojářů, ale snahu zachovat dobrou výdrž mobilního telefonu na baterky a konzistentní odezvu aplikací, aby se nestalo, že „je to nějaký pomalý“, když v pozadí běží desítky aplikací. Z omezení multitaskingu Apple jiný prospěch nemá. Odříznutím crosskitů směřuje k témuž: rychlejší kód optimalizovaný na detailně dotažené API přizpůsobené k hardwarové platformě. Stávající vývojáře na iPhone to v ničem neomezuje, ty vyvíjejí v nástrojích, které zdarma dodával a dodává Apple. Nevýhodu to přináší jen Flash programátorům, kteří počítali s tím, že svůj program rychle překompilují, dají do App Store a rychle na něm něco trhnou. Takhle to nepůjde.

Je to škoda?

Na jednu stranu to můžeme chápat jako zmenšení nabídky vývojářských nástrojů pro iPhone/iPad platformu. Apple v tom není osamocen, pro WP7 Microsoftu také je dostupná jen omezená paleta vývojových nástrojů. Pokud chcete pracovat v Pascalu a programovat pro iPhone, máte prostě smůlu. To, že by to šlo, ještě neznamená, že by se to tak mělo dělat. A totéž platí pro Flash.

Pro škarohlídy stojí za to podívat se na úspěchy aplikací vytvoření v AIR na Mac OS X. K dispozici v AIRu jsou drobné utility ve smyslu Twitter klienti, klient pro práci s eBay účtem, většinou málo používané, protože nativní aplikace umí totéž a vypadají lépe. Dobrou výjimkou je Amazon Kindle for Mac, aplikace pro čtení knížek z Kindle na Mac. Aplikace je zcela vytržená z konceptu Mac prostředí, jinak vypadá, jinak se používá a je … nu, příšerná. Oproti tomu Kindle for iPhone je nativní aplikace ovládaná zcela v kontextu prostředí iPhone. Tak zhruba o tomhle Jobs mluví. Uživatelé spíše dávají přednost tomu, že aplikace se ovládají stejně, jako okolní prostředí a ostatní aplikace v tom prostředí, než aby se snažili používat stejně vypadající aplikace na mobilu, PC a tabletu. Každé prostředí má své zvyklosti a je optimalizováno na něco jiného, například AIRu se vytýká, že nepočítá pořádně s multitouch a jinými gesty, které jsou na iPhone/Ipad platformě naprosto obvyklé a přirozené. Uživatel se pak pokouší nějak ovládat aplikaci a ona nereaguje konzistentně s prostředím. A tento argument je další velkou výhradou proti snaze Adobe natlačit AIR všude. Všude se nehodí, říká Apple.

Až na Apple vlétne rozlícená Evropská komise…

Častá to otázka: proč EU nevlétne na Apple tak, jak vlétlo na Microsoft? Odpověď je jednoduchá. Apple nemá dominantní postavení z pohledu antimonopolního zákona. Dominantní postavení podniku nebo společně několika podniků je rozhodujícím kriteriem, které musí být splněno vždy, má-li být určité jednání posouzeno jako nedovolené ve smyslu soutěžního práva. Dominantní je takové postavení ekonomické síly, kterou podnik má a která mu umožňuje bránit zachování efektivní soutěže, protože mu poskytuje moc chovat se ve značném rozsahu nezávisle na jeho konkurentech, zákaznících a nakonec i spotřebitelích. Evropský soudní dvůr konstatoval, že je-li podíl na trhu vyšší než 50 %, pak lze přímo konstatovat existenci dominantního postavení. Pohybuje-li se podíl na trhu mezi 30–40 %, pak je třeba při určení, zda jde o dominantní postavení, brát do úvahy ještě další hlediska. Zdroj.

Podíl Apple na trhu chytrých telefonů se dnes pohybuje kolem 25% v USA, celosvětový průměr je podle IDC Worldwide Mobile Phone Tracker pod 14,4%, samozřejmě záleží na tom, jak moc si hrajete se slovíčky a do jaké kategorie iPhone spadá. Pokud bychom vzali v úvahu všechny mobilní telefony, padl by podíl ještě níže. Z toho plyne, že Apple je neustále příliš nízko na to, aby si na něj EK políčila. A zejména, pokud bychom vzali v úvahu prodeje v zemích EU, má ještě dlouhou dobu klid.

IDC podíly na trhu mobilů

Samozřejmě do momentu, než se poukáže na fakt, že Apple má 96% trhu prodeje mobilních aplikací. To je relevantní připomínka. Vyslovit ji také znamená odepsat firmu Nokia, která není schopná monetizovat svůj podíl 40% trhu jinak, než prodejem krabic a jejich přeskladněním z Číny či zbylých evropských fabrik. Prodejem software se jí to na Ovi Store zatím vede spíše symbolicky. A Nokia je evropské stříbro. Ještě stále.

Takže na Apple zatím nikdo nevlétne, naopak jej všichni pozorují, rádi si přisadí kritikou a čekají, co z toho, co Apple dělá, se projeví být slepou uličkou a co bude možno bezbolestně okopírovat. Případ nové verze Windows Phone 7, které jako by iPhone OS svými podmínkami, možnostmi i omezeními jako by z oka vypadly, budiž dobrý příkladem tohoto trendu.

Jaké bude rozuzlení

Co s tím? Adobe si to s Apple zavařilo už dávno a dnes sklízí výsledky své politiky. Apple nedělá nic s dominancí Adobe na desktopech, ale do mobilů jej z řady dobrých důvodů pustit nehodlá. Důvody si zopakujme: nezodpovědný přístup k bezpečnosti, uzavřenost, proprietárnost, vysoké nároky na výkon a nepřizpůsobivost zvyklostem konkrétních platforem.

Adobe, pokud bude chtít něco s Apple vybojovat, bude muset bojovat především s výše zmíněnými body. Ne kvůli Apple, ale taky kvůli svým klientům a uživatelům internet. Jak poznamenal jeden z analytiků, mobilní platformy nemají tolik výkonnostních rezerv, aby si mohly dovolit Adobe produkty.

Znepříjemnit život může Adobe tam, kde už si na to Apple zvyknul. Přechod na 64bitovou verzi operačního systému Snow Leopard, pro kterou bylo vhodné uvést i aplikace provozovatelné v režimu 64bitů, zase Adobe zazdil, i když tady si za to může do značné míry sám Apple. Apple nejdříve ohlásil podporu staršího Carbon pro 64bit, takže portace by pro Adobe byla jednoduchá, pak ale projekt beze slova vysvětlení zrušil a vše bylo třeba pro využití 64bitů přepsat do Cocoa. Což je spousta práce. Na systému Snow Leopard tedy Photoshop a další produkty v 64bitech neběží. Ještě, že to Snow Leopardu nevadí a uživatelé to prakticky nepoznají. Už vůbec ne ti, kteří z cenových důvodů používají Pixelmator.

Cena je posledním hřebíčkem do výhrad Adobe, že jde o rovné podmínky pro všechny. S uvedením Adobe CS5 se opakovalo to, co již tolikrát. V zájmu rovných možností stojí Adobe CS5 Premium na trhu v USA 1899$, táž jazyková verze stojí na témže firemním eshopu ve Velké Británii 2310$ (1509 liber bez DPH). Rozdíl 400 dolarů je ještě větší v jiných zemích a je terčem častých kritik.

O rovné podmínky tu nejde. Jde o obchodní politiku. Apple se snaží dělat ji prostřednictvím dobré zkušenosti svých uživatelů, jimž díky tomu může účtovat premiovou cenu a žít z vyšších marží. Do této politiky plány Adobe dělat masovku bez ohledu na kvalitu nezapadají, takže je Apple v rámci svých možností eliminuje. A Adobe nemá, co s tím udělat.

Což je pro zákazníky nakonec dobře. Vybrat si mohou. Jinou platformu, která má jinou politiku. Za deset let spolu zúčtujeme o mobilních platformách a uvidíme, kdo na své politice vydělal více.

Anketa

Jakému vzhledu software dáte přednost?

Našli jste v článku chybu?

19. 4. 2010 9:19

Vláďa J. (neregistrovaný)
Opravdu výborný článek,který se povedl od začátku do konce.

19. 4. 2010 9:53

Kryton (neregistrovaný)
Radost počíst, supr článek
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu