Hlavní navigace

APVTS otevírá další frontu

30. 5. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí znovu otevírá kauzu terminačních poplatků do mobilních sítí a požaduje jejich snížení. Tyto poplatky jsou totiž stále až sedmkrát vyšší než poplatky za terminaci v pevných sítích. Důsledkem jsou vysoké koncové ceny za přestup mezi mobilní a pevnou sítí.

Mobilní sítě a sítě pevné tvoří v České republice dva dosti oddělené světy, které vykazují výrazně odlišnou dynamiku růstu. Zatímco zájem o mobilní sítě a jejich služby stále roste, byť v poslední době možná poněkud méně explozivně než dříve, sítě pevné se tak velkému zájmu netěší. Kromě srovnávání počtu mobilních a pevných telefonů je výmluvným argumentem i velikost obou segmentů: podle statistik EITO (European Information Technology Observatory) byl v roce 2002 v České republice objem trhu mobilních služeb skoro dvojnásobný oproti trhu pevných služeb, včetně dialup Internetu a online služeb (1770 milionů eur, vs. 947 milionů eur).

Co je příčinou? Určitě je jich celá řada, a mezi nimi jsou také vysoké terminační poplatky při přechodu z pevné sítě do sítě mobilní. Ještě počátkem roku 2001 to vypadalo takto:

  • hovor ze sítě Českého Telecomu do sítě Eurotelu: terminační poplatek činil 7,37 Kč za minutu, v opačném směru: 1,76 Kč
  • hovor ze sítě Českého Telecomu do sítě Paegas: 7,60 Kč, v opačném směru méně než dvě koruny
  • ze sítě Českého Telecomu do sítě Oskar: 7,15 Kč

Tomu pak odpovídala koncová cena, kterou platil volající zákazník: při volání ze sítě Českého Telecomu do mobilní sítě to bylo na úrovni 9,40 Kč za minutu, opačným směrem podle cenového programu uživatele mobilní sítě (často ale výrazně nižší). Výsledný efekt byl zřejmý: lidem se nevyplatilo volat z jedné sítě do druhé a zejména pak z pevné sítě na síť mobilní. Naopak se vyplácelo „zůstávat“ v mobilní síti, tj. pořizovat si mobil a volat z mobilu i tam, kde by jinak pevný telefon mohl také posloužit. Důsledkem byl již zmiňovaný růst mobilních sítí a dnešní dvojnásobný objem mobilního trhu oproti trhu pevnému.

Operátoři pevných sítí s tím pochopitelně nebyli spokojeni a v průběhu roku 2001 (tj. po otevření českého telekomunikačního trhu) se snažili dosáhnout poklesu terminačních poplatků v mobilních síti. Také díky tehdejším aktivitám APVTS a po různých peripetiích (podrobněji viz článek Historie naší liberalizace, díl XX: Pevní vs. mobilní) došlo k určitému zlomu: věci se ujal regulátor a v listopadu 2001 vydal své cenové rozhodnutí 09/PROP/2001. Jeho podstatou je stanovení maximální výše propojovacího poplatku (za zakončení jedné minuty hovoru v mobilní síti): 3,66 Kč. Následně došlo k určitému poklesu koncových cen účtovaných zákazníkům (např. Český Telecom zlevnil z původních 9,40 Kč na 6,50 Kč, v tarifu Home Standard), ale bariéra mezi mobilními a pevnými sítěmi tím zdaleka nezmizela. Pouze se zmenšila.

Jaké jsou argumenty?

Po dvou letech od května 2001, kdy poprvé požádala regulátora o zásah, se asociace APVTS znovu obrací na regulátora (i na mobilní operátory) se žádostí o další krok směrem ke snižování bariéry mezi mobilními a pevnými sítěmi. Hlavní argumenty, které přitom předkládá, jsou částečně shodné s dřívějšími a částečně nové:

  • terminační poplatky, stanovené regulátorem v roce 2001 pro terminaci v mobilní síti, jsou stále až sedmkrát vyšší než poplatky za terminaci v pevné síti
  • náklady na terminaci hovoru, který začíná v pevné síti a končí v síti mobilní, jsou podle APVTS poloviční oproti ceně celého hovoru, který začíná i končí v mobilní síti. Přesto si mobilní operátoři účtují za „celé“ hovory v mobilních sítích mnohdy i podstatně méně, než kolik jim rozhodnutí regulátora přisuzuje za pouhou terminaci (3,66 Kč)
  • hovory z mobilních sítí do sítí pevných jsou neúměrně prodražovány: koncový zákazník za ně platí částky od tří korun výše, podle zvoleného tarifu, zatímco náklady na terminaci v pevné síti (které platí mobilní operátor operátorovi pevné sítě) jsou na úrovni 51 haléřů
  • „anomálií“ je i to, že když si koncoví uživatelé pořídí vlastní GSM bránu (například ke své pobočkové ústředně) a směrují své hovory do mobilních sítí skrze ni, pak za celý hovor v mobilní síti zaplatí méně, než kolik musí platit operátor pevné sítě (coby velkoodběratel) za pouhé zakončení hovoru
  • ještě větší anomálií je pak to, že když si koncový zákazník sám zrealizuje analogii propojení mezi pevným operátorem a mobilní sítí (službami typu Direct Access, které propojí PBX ústřednu zákazníka s ústřednou mobilní sítě), platí za terminaci hovoru v mobilní síti částky v řádu dvě koruny za minutu (při volání do tuzemské VPN) až tři koruny za minutu (při volání do celé mobilní sítě)

Právě tento poslední argument – o službách typu Direct Access, které jsou principiálně shodné s terminací z pevné do mobilní sítě – dává tušit, že cena direktivně stanovená regulátorem v roce 2001, konkrétně 3,66 Kč, je dnes již nad úrovní, kterou si mezitím vyreguloval sám trh, a jež poklesla na ony dvě až tři koruny (navíc s uvážením toho, že jde o ceny pro koncové zákazníky, zatímco propojovací poplatky jsou určeny pro „velkoodběratele“ z řad operátorů).

Co APVTS požaduje?

Požadavek, se kterým se APVTS nyní obrací především na regulátora, ale také na jednotlivé mobilní operátory, tedy zní: pojďme udělat další „update“ rozhodnutí o výši terminačních poplatků, protože od roku 2001 se mnohé změnilo:

  • poměry v mobilních sítích se výrazně změnily (narostly počty uživatelů, objemy minut, tj. změnily se i relativní náklady na poskytované služby atd.)
  • v pevných sítích došlo k zásadní změně v přechodu na novou metodiku výpočtu propojovacích poplatků – od metody tzv. plně alokovaných nákladů (FAC, Fully Allocated Costs), ke spravedlivější metodě přírůstkových nákladů (LRIC, Long Run Incremental Costs). V důsledku toho poplatky za terminaci v pevné sít poklesly, byť ne až tolik radikálně. Cenové rozhodnutí regulátora z roku 2001, které stanovilo terminaci v mobilních sítích ve výši 3,66 Kč za minutu, však bylo založeno ještě na staré metodě plně alokovaných nákladů.

Příprava modelu LRIC pro mobilní sítě ovšem není jednoduchou záležitostí. U pevných sítí to zabralo mnoho měsíců intenzivní práce, za účasti zahraničních konzultantů. Jak ale na včerejší prezentaci APVTS zaznělo, jeden z našich mobilních operátorů (Český Mobil) již nějaký model LRIC pro mobilní síť připravil, dosadil do něj svá čísla a vyšla mu cena za terminaci někde nad hranicí 2 korun za minutu (s tím, že klesá v čase, tj. nyní by se pohybovala někde kolem 2,50 Kč a za cca dva roky by klesla na 2 koruny). To vcelku koreluje s výsledky, kterých mezitím dosáhnul trh u služeb typu „Direct Access“.

Konkrétní postup, který APVTS nyní navrhuje, je takovýto:

BRAND24

  • v nejbližším časovém horizontu přepočítat terminační poplatky za zakončení v mobilních sítích – tedy podle původní metodiky FAC (plně alokovaných nákladů), ale již s aktuálními čísly
  • přistoupit k přípravě modelu LRIC pro mobilní sítě a po jeho dokončení stanovit novou výši terminačních poplatků již s jeho využitím, místo využití metody plně alokovaných nákladů

Jaký bude výsledný efekt?

Co by pokles propojovacích poplatků mohl znamenat, není až tak těžké uhádnout: poklesly by koncové ceny za volání z pevných sítí do sítí mobilních a nejspíše by si to vynutilo i určité zlevnění opačných hovorů (z mobilní sítě do sítě pevné). To by poněkud přiblížilo smysluplnost dalších služeb, jako je třeba přenositelnost čísla mezi pevnými a mobilními sítěmi. Celkově by se tím snížila bariéra mezi oběma druhy.

Je ale otázkou, nakolik to změní preference uživatelů, které dnes celkem jednoznačně ukazují směrem do mobilních sítí. Co si o tom myslíte?

Změní se pro vás něco, pokud poklesnou ceny za hovory z pevné do mobilní sítě?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).