Hlavní navigace

BabelCamp 2013: první pořádný pohled na sociální sítě ve střední Evropě

David Slížek 3. 9. 2013

V prostorách brněnského klubu Fléda se prý za první republiky odehrávaly kabaretní výstupy. Našli byste lepší místo pro první středoevropský barcamp o sociálních médiích?

Konferenční sezónu letos otevřel (nebo tu loňskou uzavřel, podle toho, z jakého konce se na to díváte) BabelCamp, první středoevropský barcamp věnovaný sociálním médiím, který proběhl v poslední srpnovou sobotu v brněnském klubu Fléda. Stručný popis: Adam Zbiejczuk, tři stage, na tři desítky řečníků, porodní organizační problémy, cider, mrkev v párku, pivo v sítích a na tři stovky social media managerů, studentů a enthuziastů pod jednou střechou. A teď trochu obšírněji.

Jako konferenční krysa, která se během roku účastní většiny větších akcí v Česku, vím, že se po nějaké době na konferencích začnou některá jména a témata opakovat. Nestěžuju si, je jasné, že se na malé české SM (social media, nikoli sado maso) scéně pohybuje omezený počet expertů. U řady z nich to navíc v zásadě nevadí – třeba Josef Šlerka, Pavel Ungr nebo Jakub Křenek vám vždy naservírují něco nového. A jiní speakeři – třeba Pavel Hacker nebo Zdeněk Linc mají letos podle mého názoru tak zajímavé prezentace, že vlastně nevadí, když je vidíte víckrát. A navíc: všichni speakeři museli přednášet v angličtině, takže tady jakýsi nový prvek byl. Mimochodem – sledování jejich trápení byl v některých případech docela SM (sado-maso, nikoli social media) zážitek.


Autor: Miloslav „Kombajn“ Hamřík

Co se děje za humny

Je to vlastně paradoxní – o malém českém SM rybníčku toho víme docela dost (včetně toho, kdo o čem Klábosí, co Lajkuje a co se v něm Obrazí). Hodně sledujeme taky sociální média v USA – s očekáváním, že za tři až pět let tamní trendy dorazí i k nám. Ale o dění v geograficky mnohem bližších zemích s populací, která často řeší podobné problémy a má příbuznou mentalitu, paradoxně nevíme skoro nic. Mým největším zážitkem z BabelCampu tak jednoznačně bylo to, že do Brna přivedl velmi zajímavé speakery z okolních států. A že měli o čem mluvit. 

Než budete číst dál, mám jedno upozornění: jako všichni jsem byl na BabelCampu vystaven Sofiině volbě ze tří prostor, kde prezentace souběžně probíhaly. Některé přednášky jsem tak neměl šanci vidět. Na své cestě BabelCampem jsem se zaměřil hlavně na přespolní mluvčí a mediální témata. Pokud jsem minul některá opravdu zajímavá vystoupení, dejte prosím vědět v komentářích.

Začnu z horšího konce: zřejmě nejméně inspirativním zahraničním příspěvkem pro mě byla úvodní přednáška Andrease Nemese o soutěžích na Facebooku. Uznávám ovšem, že to neměl lehké – pár dnů před akcí Facebook postavil podmínky soutěží na hlavu a firmy, jako je Nemesův startup Antavo, změnu ještě ani nemohly pořádně vstřebat. A i když se z toho snažil dostat prohlášením, že se na základních pravdách kolem soutěží moc nemění, nejsem si jistý, jestli nešlo spíše o zbožné přání. I když – tomu, že se všichni nevrhnou na soutěžení v Timeline a že soutěžní aplikace z Facebooku nevymizí, může nasvědčovat jedna ze zásad, které zmínil: „Aby vám soutěže na Facebooku k něčemu byly, potřebujete z Facebooku získat e-mailové adresy soutěžících.“

Polsko má přibližně 40 milionů obyvatel a Internet používá cca 25 milionů z nich, což Poláky podle údajů na Wikipedii řadí v počtu uživatelů na 22. místo na světě. Na takovém trhu už se dají podnikat hezké věci a globální hráči hůř konkurují těm lokálním. Že to v Polsku platí, potvrdil v mimořádně zajímavé prezentaci tamní podnikatel a organizátor pravidelných sociálněmediálních setkání Dawid Pacha. Polské obdoby Thumbleru nebo Diggu jsou podle něj silnější než originály a komunitní Nasza-Klasa se přes postupný pokles drží nad vodou i po nástupu Facebooku. Ten ale postupně nabírá na síle a dnes už má v Polsku na 13 milionů uživatelů. Proč jsou polské lokální služby tak úspěšné? Pacha nenabídl jednoznačné vysvětlení. Částečně to může být jazykovou bariérou, částečně jim mohl nahrát pozdější vstup globálních firem do Polska, někde mohla pomoct nebývalá energie a charisma zakladatele. Zajímavé přitom je, že polské startupy se většinou orientují výhradně na polské uživatele a nemívají globální ambice, podotkl také Pacha. 


Autor: Miloslav „Kombajn“ Hamřík

Velmi živá je zřejmě i sociálněmediální scéna v Chorvatsku – aspoň podle prezentace Daniela Ackermanna z tamní agentury iSTUDIO. Traffic ze sociálních sítí na mediální weby je podle něj v posledních letech na vzestupu, zatímco přímé návštěvy a přístupy z vyhledávání klesají. Na sociálních sítích se cca čtyřmilionové Chrovatsko pohybuje v neuvěřitelných číslech: například zpravodajský deník 24sata.hr má na Facebooku skoro 600 tisíc fanoušků a jeden ze statusů na jeho stránkách získal skoro půl milionu komentářů – šlo ovšem pouze o virální hříčku s textem „Hledáme uživatele, který sem napíše poslední komentář“ a je otázkou, co vlastně tenhle výstřelek stránce přinesl.

Z Rakouska přijela do Brna manažerka sociálních médií deníku Der Standard Lisa Stadler, která předvedla, že i seriózní deník může být na sociálních sítích vtipný a kreativní. Pokud chcete uspět, je důležité nepublikovat jen odkazy na články, ale mít nápady a být provokativní. Například téma nedostatku učitelů, který rakouské úřady řešily zaměstnáváním studentů či důchodců, Der Standard zviditelnil improvizovaným inzerátem nabízejícím pracovní místa ve školství. Při aféře kolem odposlouchávání telefonů v USA zase uživatelům nabízel nálepku s hlavou prezidenta Obamy, která se dala připevnit na smartphone. I v Rakousku je nejsilnější sítí Facebook, potvrdila Lisa Stadler. Twitter je tam podle ní jen záležitostí politiků a lidí z médií. 

A stejné je to s Twitterem i v Polsku, potvrdila Anna Moscicka-Miodek, která v Brně reprezentovala polský zpravodajský a zábavní portál Gazeta.pl. Ten na Facebooku spravuje asi stovku různých tematických stránek. Na rozdíl od Chorvatska podle ní traffic z Facebooku v posledních měsících klesá, což přičítá změnám v mechanismu EdgeRanku. Facebooková strategie Gazety je podle Anny založena na tom, že se snaží uživatele motivovat ke sdílení. „Lidé mnohem pravděpodobněji kliknou na odkaz sdílený jejich přáteli nebo rodinnými příslušníky, než na odkaz sdílený samotnou stránkou,“ řekla. V číslech to znamená, že přes odkazy sdílené přáteli přichází na web Gazeta.pl plných 74 % trafficu.

Z dalších prezentací mi přišla zajímavá přednáška Josefa Šlerky o tom, jak se dají analýzou sociálních sítí segmentovat fanoušci. „Pokud se chcete dozvědět, kdo jsou největší influenceři, musíte se zajímat nejen o fanoušky, ale i o jejich přátelé a zájmy,“ vysvětloval, proč je například na Facebooku důležitější sledovat afinitu než vycházet z údajů z Graph Search. „Facebook Graph Search nabízí jen čisté počty, afinitou se vůbec nezajímá.“ A k čemu tato data jsou? Šlerka nabídl pohled do výsledků analýzy pro nejmenovanou firmu. Jejím prostřednictvím bylo možné rozdělit uživatele na Facebooku do několika skupin (segmentů) a na základě jejich zájmů odhadnout, jestli jde o zajímavé klienty, nebo ne. Podobné analýzy si prý dnes už nechávají zpracovávat i některé firmy v Česku. Celou prezentaci najdete zde:

Pavel Hacker z agentury BrandzFriendz publikum na BabelCampu mimo jiné přesvědčoval, že je důležité vědět, co od marketingu na sociálních sítí chcete – ano, známou zkratku ROI (return of investments) měl rovnou v titulu své přednášky. Výsledky takového uvažování jsou někdy docela překvapivé – jako v případě prezentovaného prodejce kapslí do kávovarů, který s minimálními náklady na vytvoření (pravda, dost ošklivého) banneru a menší investicí do jeho cíleného zviditelnění na Facebooku, dokáže dosáhnout překvapivě vysokých obratů. Facebook znovu oživil umění klasické tiskové reklamy, upozornil Hacker. Některé velmi úspěšné kampaně nemusejí mít vysokou míru zapojení fanoušků, fungují totiž podobně jako reklamy v časopisech.

A na závěr ještě dvě zajímavé prezentace, které jsem v Brně sice přímo neviděl, ale znám je z dřívějška: Zdeněk Linc ve svém vystoupení – obdobném tomu, kterou přednesl na červnové konferenci Firmy v sociálních sítích – podrobně popisoval, jak Slevomat promyšlenou prací na Facebooku, která je založená na pravidelném měření a vyhodnocování statistik, dokáže zvyšovat své prodeje. Výborný pohled na to, jak vypadá ROI zaměřený sociální marketing v praxi – nejde o žádné „vykecávání se na Facebooku“, ale o tvrdou dřinu. A ještě jedna prezentace myslím stojí za zmínku: SEO analytik H1.cz Pavel Unger v ní mluvil na téma, o kterém nedávno psal i na Lupě: jak mohou sociální sítě pomoci v SEO a dokáží vyhledávače zaindexovat i stránky, na které vedou odkazy výhradně ze sociálních sítí?

BabelCamp samozřejmě měl také svá slabší místa. Z mého pohledu k nim patřilo třeba vystoupení, ve kterém Katarina Carda zcela nekriticky povýšila Facebook – svého bývalého zaměstnavatele – na firmu, která se nezajímá o nic jiného než blaho lidstva. Přiznávám, nevydržel jsem poslouchat do konce. Organizátory také nakonec také trochu zradilo „punkové“ prostředí hudebního klubu – v hlavním sále se na plátně nedalo skoro nic přečíst, na druhé stage rušil speakery čilý ruch z kuloárů a dívky procházející na přilehlé WC a do třetího, nejmenšího prezentačního prostoru se často nedalo přes ostatní zájemce vůbec dostat. 

Nedostatky v organizaci uznává i (nejen) duchovní otec celé akce Adam Zbijeczuk: „Každopádně musíme dávat větší pozor na produkční stránku věci, poučení pro příště je najmout si na to nějakého odborníka,“ říká. „Ale příjemně mě překvapilo, že sehnat zajímavé lidi ze zahraničí na akci, která má první ročník, není takový problém.“ Pozorní čtenáři už z jeho odpovědí vydedukovali jednu podstatnou informaci: první BabelCamp se osvědčil a za rok se bude konat zas.

Prezentace, které autoři zveřejnili:

Jak bude zveřejněných prezentací přibývat, budeme seznam dále aktualizovat.

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Vitalia.cz: Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET