Hlavní navigace

Banky: Návrat do budoucnosti (1)

Nikola Rafaj

Dobírka České pošty je v ČR absolutně nejrozšířenějším platebním způsobem při elektronickém prodeji. V blízké budoucnosti by tomu mohlo být ale úplně jinak. Vždyť třeba hned u našich sousedů, v Evropské unii, až 50 procent zákazníků používá k placení na Internetu bankovní kartu. Jaká je tedy naše dnešní situace? Jaké máme vyhlídky?

Když se Michael J. Fox dostane ve slavném mládežnickém filmu „Návrat do budoucnosti“ do minulosti, kde se potká se svými nastávajícími rodiči, snaží se všemožně přimět svého otce, aby získal budoucí manželku, hrdinovu matku. Podobně komplikované vztahy nás snad v budoucnosti nečekají, i když v oblasti „elektronického placení“ je současný vývoj natolik zašmodrchaný, že nikdo nedokáže odhadnout, co bude za půl roku.

Hned na začátku si vyjasněme některé věci:

  1. Záměrně uvádím termín elektronické „placení“ místo „bankovnictví“, neboť --- ačkoli placení máme povětšinou spojené především s finančními institucemi --- nejedná se už pouze o banky.
  2. Pokud vlastníte nějakou studii o placení s datem starším prosince 2000, s klidem ji můžete vyhodit do koše. Každého půlroku se totiž poměry v této oblasti radikálně mění a co bylo včera, dnes už … Však to rčení znáte. Cílem tohoto článku proto není popsat vyčerpávajícím způsobem vývoj placení – pokusím se dnes trochu nezáživně shrnout nejviditelnější trendy a v příštím pokračování ukázat několik konkrétních projektů, které stojí za povšimnutí.
  3. Až na výjimky se nebudu zabývat Českou republikou a střední Evropou. Chci se vyhnout nechtěnému střetu zájmů, kdy působím v jednom internetovém platebním projektu, a především je lepší soustředit se na projekty z oblastí, kde se „láme chleba“: na Spojené státy, východní Asii a západní Evropu. Stále totiž platí pravidlo, že do střední Evropy hlavně přebíráme již zavedené věci (s potěšujícími výjimkami).

Dnešní článek bude tedy poněkud suchým seznam, pomůže však v další orientaci.

Minulost končí dnes

„Sesumírujme“ si pro začátek několik důležitých čísel, která částečně charakterizují současný stav elektronického placení (údaje pocházejí od Gartner Group, Angus Reid, EuroPay a Datamonitor z let 2000 a 2001):

  • Nakupovat na Internetu vyzkoušelo 25 % uživatelů (z toho 54 % uživatelů bylo ze Spojených států).
  • Podvody v elektronickém obchodu tvoří šest procent celkových podvodů (a rostou v objemu více než o 100 % ročně).
  • 20 % uživatelů používá internet banking (na konci roku 2000 to bylo 23 milionů Evropanů, v roce 2005 předpovídáno 75 milionů).
  • Kreditní karty používá k nakupování přes Internet 75 % amerických uživatelů, v ostatních zemích (Evropská unie) 50 %.
  • Transakční poplatky činí na Internetu průměrně 3,1 %, v kamenných obchodech o jedno procento méně.

K tomu uveďme ještě dvě předpovědi:

  • V roce 2005 budou uživatelé pro vzdálený přístup do banky používat nejvíce digitální televizi (36 %), mobilní telefon (35 %) a počítač (29 %) --- i když s digitální TV to může ještě dopadnout všelijak.
  • V roce 2005 budou zákazníci nejraději „chodit“ do banky přes Internet banking a home banking, až následně „po svých“ do poboček.

Pokud si pozorně projdete předchozí údaje, zjistíte, že současný stav poměrně jednoznačně vyznívá pro rozvoj elektronického bankovnictví, zároveň není však příliš utěšený --- ačkoli všemožné průzkumy ukazují (nebo chtějí ukázat), že lidé chtějí používat elektronické placení, mají společně s obchodníky před sebou tolik překážek, že se do něho raději příliš neženou. Uveďme ty největší bariéry:

  • Desítky metod (které provozují desítky subjektů) --- přestože nejčastěji používané platební karty obslouží velkou část trhu, nepostačují na všechny typy plateb. Nekontrolovaně proto vznikají stále nová a nová řešení. Především pro obchodníky to znamená vést desítky jednání s desítkami subjektů a přitom často nevědět, zda mu peníze přinese banka stará desítky let nebo projekt existující několik měsíců.
  • Bezpečnost --- když už je některá metoda nejpoužívanější (karty), má velmi bídné zabezpečení (přestože dodržováním bezpečnostních zásad lze riziko značně snížit). Ačkoli metody pro „dokonalé“ zabezpečení existují již několik let, nejsou rozšířené.
  • Anonymita --- ve Spojených státech velmi ostře vnímané téma spojené s ochranou osobních údajů. Mnoho firem se proto snaží o vytváření anonymního placení, které není zpětně ke konkrétnímu uživateli dohledatelné (podobně jako bankovky).
  • Rychlost --- nejedná se o rychlost ve smyslu „rychlé připojení“, ale o brzké vypořádání transakce na všech stranách --- zákazníka, obchodníka, zpracovatele transakce. Stále musíme počítat dobu pro vypořádání na týdny a dny, ne na hodiny či minuty.
  • Platby pouze „fyzického zboží“ --- dosavadní postupy nejsou vhodné pro placení digitálního zboží, neexistují ekvivalenty mincí a bankovek.
  • Náklady --- cena za implementaci a především provoz nového řešení často neodpovídá přínosům.
  • Uživatelsky používat deset různých řešení není zrovna přívětivé
  • Geografická použitelnost --- týká se především zprostředkovatelů transakcí (bank ap.), kteří nejsou připraveni na široké použití.

Překážek pro rozvoj nových metod placení je více než dost (a to pomíjíme jednu z nejdůležitějších --- legislativu), takže co s tím?

Náznaky vývoje

Několik let zpátky všichni čekali, že hlavní roli ve vývoji elektronického placení převezmou dosavadní tvůrci trhu --- banky a karetní společnosti. Tuto roli samozřejmě stále mají, nejsou již však jedinými hráči, jak jsme byli zvyklí dříve. Když si navíc projdete jejich výsledky v zavádění nových technologií a produktů na Internetu v posledních letech (např. SET na straně klienta), mnoho úspěchů nenajdete.

Svou úlohu proto převzalo množství začínajících firem, hojně podporovaných velkými hráči z informačních technologií, které se začaly specializovat na hledání nových trhů, resp. nové produkty, na které se dlouho čekalo.

Nové trhy

Přestože odlišení jednotlivých trhů je velmi obtížné, v současné době lze podle mezi sebou konkurujících si firem vymezit tři skupiny nových projektů:

Podle cílové skupiny

  • Koncoví uživatelé
  • Malé firmy
  • Velké firmy

Nejzajímavějším --- a překvapivě nejbojovnějším --- trhem jsou služby pro koncové uživatele, především v podobě tzv. person-to-person plateb a zúčtovacích (billing) center. Nejzářivějším příkladem rychlého vzestupu z oblasti „person-to-person“ je PayPal, který má téměř 10 milionů uživatelů (hlavně za poslední rok a půl) a v roce 2005 si mají uživatelé mezi sebou tímto zaplatit 108 miliard dolarů.

Podle výše plateb

Především díky obchodním a technologickým zvláštnostem je potřeba od sebe odlišit podle výše:

  1. Mikroplatby (malé částky v rozmezí 0---20 dolarů) --- dosud nevyřešená a hojně diskutovaná oblast, v kamenné ekonomice tvoří tyto částky 12 % objemu plateb.
  2. Běžné platby (do 1000 dolarů) --- dosud nejlépe vyřešená oblast díky Internet bankingu.
  3. Vysoké platby --- zatím nelze předpokládat, že by se vytěsnily mimo klasické bankovnictví.

Podle kanálu

  • Internet (a home banking)
  • Mobily
  • Call centra

Nejdiskutovanějším kanálem pro placení je (a bude, když už nám mobil zvoní každému druhému v kapse) nyní tzv. m-komerce, mobilní obchodování. Po velké vlně internetového bankovnictví v posledních třech letech mají mobily nastoupit (a podle Forrester Research si prý za čtyři roky vyměníme v Evropě přes mobily 23 miliard dolarů). Je však trochu postavené na hlavu, že ačkoli jednotlivé kanály mají sloužit jako různý způsob přístupu k jednomu účtu a jedněm penězům, často se provozují jako oddělené služby.

Nové produkty

Pro přehled doplňme výčet seznamem nejčastěji diskutovaných produktů, které se vyvíjejí pro všechny trhy bez rozdílů mezi zákazníky:

  • Bezpečnostní modely --- nyní více než kdy jindy převažují nad technologickou bezpečností diskuse o modelech závazných obchodních pravidel pro banky a obchodníky, například model tří domén pro karty.
  • Platební centra --- pro odbourání složitosti implementace a provozu různých metod se připravují jednotné platební brány na straně obchodníků i uživatelů.
  • Nosiče dat --- různé formy čipových (smart) karet a serverových peněženek.
  • Elektronické peníze (měny), u kterých se zkoušejí nové funkce peněz (například peníze jako nosič informací, který umožňuje sledovat tok peněz v uzavřené ekonomice)

Banky, nebanky?

Dosud nevyslovenou otázkou táhnoucí se všemi tématy je vztah bank (jako státem posvěcených institucí pro správu peněz) a nebankovních subjektů (soukromých firem zajišťujících zpracování transakcí).

Dřívější předpovědi o nástupu nebankovních subjektů do placení začínají v posledních dvou letech dostávat konkrétní podobu. Především v oblastech, jako je mobilní placení nebo nové metody na Internetu, se ukazuje, že nebankovní instituce dokáží velmi dobře nahradit klasické banky. Slovo „nahradit“ však nelze vnímat vylučovacím způsobem --- dosud většina úspěšných projektů je totiž postavena na konkrétních bankovních produktech (například placení person-to-person na kartách), nebo na propojení různých bankovních systémů (platební centra). Tyto firmy tedy mají velmi dobrý exit --- při koupi bankou mohou dobře zapadnout do nabídky.

V souvislosti s nebankovními subjekty se začíná mluvit o vzniku tzv. poskytovatelů placení přes Internet (Internet Payment Provider, IPP) nebo obecněji poskytovatelů placení (Payment Servise Provider, PSP). Na přesných termínech nezáleží jako na službách, které by tyto subjekty měly zajišťovat:

  • platební a zúčtovací centra
  • různé kanály pro placení (Internet, GSM)
  • nástroje na poplatkování
  • bezpečnostní nástroje
  • otevřené standardy pro napojení na stávající systémy

O těchto poskytovatelích se hojně mluví mezi společnostmi z telekomunikací, utilit, mobilních operátorů ap. Jednoduše řečeno: když máte milion telefonních zákazníků, můžete se stát ihned významnou bankou v zemi.

Závěr

Když si shrneme závěrem, co čeká elektronické placení v nejbližších měsících a letech (a se zpožděním by se mělo objevit i u nás), nejviditelnějšími projekty budou:

  • mobilní placení (spojené s bojem o standardy)
  • rozvoj placení malých částek a mikroplateb
  • změny modelů bezpečnosti
  • rozvoj zúčtovacích (billing) center
  • vznik poskytovatelů placení IPP

Tímto dnešní suchý seznam končím, v pokračování se již budeme věnovat několika živým a zajímavým projektům.

Našli jste v článku chybu?

3. 9. 2001 15:44

Torf (neregistrovaný)
Ano, zkontrolujete si výpis, reklamujete platbu kreditní kartou a pak trvá třeba i půl roku než své peníze uvidíte zpět.
Na druhou stranu jsem na platbu kartami nezanevřel a používám je i nadále, protože je to, podle mého, šikovnější než chodit vybírat peníze do banky. A to přesto, že mi některé prodavačky dávají najevo, jak je to obtěžuje a zdržuje a .........

30. 8. 2001 14:24

Dan Lukes (neregistrovaný)
Jiste, bezpecnost neni dokonala, s tim nikdo nepolemizuje. Ale neni to ani tak katastrofalni, pokud s kartou zachazite rozumne. Duvod uziti magnetickeho prouzku je pomerne prosty - v dobe, kdy karty vznikaly to byla dobra dostupna technologie, kdezto technologie evidentne lepsi - tedy samostatny chip v te dobe proste tak dostupna nebyla. A dnes by slo o nahradu systemu, ve kterem je obrovske mnozstvi klienty i obchodniku za system novy, coz by si vyzadalo obrovske naklady, ktere se, zrejme, pres…
Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče