Napsal jsem to černobíle, jak jsem byl v tom rozhořčení.
Povím vám některé neduhy spolupráce s průmyslem:
Firmy nejsou ochotné vypsat diplomky a vést je. A když ano, tak je polovina diplomek poloutajených, tj. nedá se na nich stavět nic dalšího. Je to věčná škoda, univerzita taky není dvakrát nadšená vymýšlet stokrát ohraná teoretická témata. Zachraňují to alespoň obři (u nás ČEZ, E-ON)
Těžko se shánějí externí lidi z firem třeba na přednášku - ale na opravdickou, odbornou, né to že přijde někdo z PR kecat jak je ta jejich firma dobrá. OK, škola není žádné dobré rito, ale to jeji investice do své budoucnosti.
No a taky - pracuje se na inkubátorech apod. Ale to všechno trvá. Ve státním se jede na roky (a pětiletky), rozhodnutí a projekt není moždé udělat v průběhu několika měsíců. Navíc když už byl projekt inkubátoru na slibné cestě, tak jakmile některé firmy objevily možnost vymluvit se na krizi - couvly.
Jak říkám, nic není černobílé. Ale myslím, že v technice je důležité vychovat hlavně dobrého technika. Byznys už se doučí časem. Ale málokterý "byznysmen" se doučí techniku.
Názor k článku
Ondřej Bartoš: českým univerzitám chybí otevřenost komerčnímu myšlení
Honzasl (neregistrovaný)
---.ueen.feec.vutbr.cz
7. 12. 2009 18:01