Hlavní navigace

Belgický soud: Facebook nesmí sledovat lidi, kteří nejsou jeho uživateli

Daniel Dočekal

Na ukončení má 48 hodin, při nedodržení mu hrozí pokuta 250 tisíc eur za každý den. Facebook se ale přesto podřídit nehodlá.

Belgický soud dal Facebooku 48 hodin na to, aby ukončil sledování lidí, kteří nejsou jeho uživateli. Argumentuje tím, že v rámci platných zákonů je pro sledování internetových uživatelů potřeba jejich vědomý souhlas. Pokud Facebook nařízení nesplní, za každý den mu hrozí pokuta ve výši 250 tisíc eur.

Facebook se hodlá odvolat a jako obvykle argumentuje tím, že sledovací cookies (tzv. datr cookies) přece slouží bezpečnosti uživatelů Facebooku, protože pomáhají rozpoznat aktivity uživatele od případného pokusu o krádež účtu nebo identifikovat DDoS útoky. 

Podrobněji se to na svém facebookovém profilu nedávno snažil vysvětlit bezpečnostní šéf Facebooku Alex Stamos.

Všudypřítomné sledování

Skutečnost je taková, že sledovací cookie Facebooku si opatříte nejenom při každé návštěvě jeho webu, ale také při návštěvě jakékoli stránky, kde je umístěný některý z prvků Facebooku jako jsou tlačítka Líbí/Like, komentářové prvky, atd. (Stamos tvrdí, že Facebook neukládá datr cookie při pouhém načtení stránky s facebookovým prvkem, ale až když například uživatel klikne na Líbí.) Řada webů používá i speciální verzi sledovacího bodu pro účely pozdějšího remarketingu.

Facebook prostřednictvím těchto cookies sleduje kohokoliv, nikoliv pouze uživatele Facebooku. V minulosti se přitom zjistilo, že vytváří profily na sociální síti i lidem, kteří nejsou uživatelé. Masivní rozšíření Facebooku na milionech webů mu dává velmi silné možnosti v tom, aby profily „neuživatelů“ obsahovaly řadu informací – nejenom o tom, jaké weby navštěvují, ale také odkud jsou, o co mají zájem, jak často a na jakých zařízeních používají internet.

Aktuální rozhodnutí belgického soudu má kořeny někdy v dubnu tohoto roku (viz Facebook porušuje zákony a šmíruje přihlášené, odhlášené i uživatele bez účtů), kdy se výzkumníkům „podařilo“ zjistit to, co už roky všichni víme – tedy že Facebook sleduje každého bez rozdílu a nějaký „sušenkový zákon“ Evropské unie nehodlá vůbec dodržovat.

test 3

Samotné zjištění existence stínových profilů (tedy profilů lidí, kteří nejsou uživateli Facebooku) přitom proběhlo médii už někdy v roce 2011 (viz Facebook vytváří komplexní „profily“ pro kohokoliv na Internetu, ne pouze pro registrované uživatele).

Na reakci Facebooku je nakonec nejzajímavější druhá část, ve které hovoří o „minimalizaci narušení přístupu k Facebooku pro uživatele z Belgie“. Můžete to vlastně brát jako malé upozornění, že pokud belgický soud bude trvat na zrušení všudypřítomné šmírovací cookie, tak by Facebook mohl přistoupit k odstřižení Belgie od jeho služeb.

Našli jste v článku chybu?
10. 11. 2015 9:39
mgr.pavel (neregistrovaný)

Přijde mi absurdní, že existuje firma, které vědomě a cíleně nejsem uživatelem a odmítám jí dát jakýkoliv souhlas se zpracováním mých osobních údajů, a ona přesto sbírá data o spoustě věcí co na netu dělám.

Takto si ochranu mého soukromí na Internetu nepředstavuji.

10. 11. 2015 10:44
Petr (neregistrovaný)

A vám přijde normální, že si prakticky všichni dali dobrovolně do stránek cizí kód, který to sledování umožňuje, a teď ti samí lidé křičí, že nechtějí být tím kódem sledováni? Uvědomte si, že na žádném veřejném prostoru vás nikdo nesleduje. Web FB není veřejný prostor a jednotlivé weby, na kterých jsou sledovací prvky, jsou soukromé weby konkrétních lidí/firem, ke kterým vy lezete. Jediné, co by se dalo jako veřejný prostor chápat, jsou weby státních institucí, ale tam předpokládám FB prvky nejs…