Berdár zaútočil na Mlynáře

Mezi cenami, které se pravidelně vyhlašují a udělují na Invexu, už po léta patří osobnost roku. Snad kvůli tomu, že se za poslední roky propadla do mírného stereotypu, rozhodli se letos organizátoři pro značné změny. Pomoc s mediálním pokrytím však přišla z nečekané strany: před ministrem Mlynářem si veřejně „odplivl“ šéf Telecomu Gabriel Berdár.

Vlastně mne na tohle téma přivedl nejmenovaný kamarád, kterému tu novinu zvěstoval další známý: Berdár odstoupil z nominací, protože nechce dělat konkurenci Mlynářovi. Oba nás ta zpráva zaskočila – skutečnost, že se oba pánové nechovají v lásce, je tak notoricky známá, že už se snad nedá označit ani za veřejné tajemství. Že by se tedy ředitel Telecomu snažil ministrovi informatiky uhladit cestu k získání ceny, to nám nepřipadalo příliš pravděpodobné. Postupně jsme škrtli i variantu vstřícné gesto, takže nám zůstala lišácká varianta, že jde vlastně o způsob, jak Mlynáře shodit: pokud by cenu nakrásně získal, stejně všichni řeknou, že to nebylo fér.

Po přečtení zpráv, které se k tomuto tématu objevily na Euru a Novinkách, je ale zřejmé, že všechno je jinak. Berdár totiž nominaci odmítl s tím, že „nepovažuje za vhodné být na stejné listině jako pan Vladimír Mlynář, k jehož osobním a zejména odborným kvalitám má velké výhrady“.

O gentlemantském uhnutí z cesty tedy nemůže být řeči – Berdár jen využil příležitosti a veřejně na Mlynáře zaútočil. Co moje paměť sahá, něco podobného naposledy udělal Antonín Zelenka, když odmítl cenu novinářských Křepelek na protest proti tomu, že totéž ocenění získal i Ota Černý za moderování televizní Debaty. Přestože jde o odlišné případy, něco společného mají: šlo především o mediální gesto. Podstatný rozdíl však spočívá v tom, že Zelenka měl skutečně co odmítnout – cenu dostal a nepřevzal. Na rozdíl od něj Berdár zatím nezískal nic, byl jen nominován.

Uznávám, už sama nominace mezi 10 vybraných jmen je velké ocenění, ale osobnost bude jen jedna. Tím, že se Berdár ze soutěže vyřadil, podle mého názoru vykročil do prázdna. Pokud má k Mlynářovi opravdu výhrady, měl příležitost ho (znovu zase jednou) porazit.

Stále však zůstává otázka z úvodu: proč to? Osobní spory se na této úrovni zpravidla řeší mimo záběry televizních kamer a není mi jasné, proč se teď Berdár rozhodl vystoupit do světel reflektorů. Jediným vysvětlením snad může být snaha tu osobnost roku Mlynářovi tak trochu osladit. Když si totiž uvědomíte zájmy kapitánů našich ICT gigantů, kteří mají ve čtyřčlenné Akademii hned tři zástupce, je docela dobře možné, že se na Mlynářově ocenění shodnou. Ale ať už mu tu medajli daj-li nebo nedaj-li, stejně tu drobná pachuť zůstane.