Hlavní navigace

BEREC promluvil: žádné blokování reklam operátory. A volný výběr modemu

David Slížek 1. 9. 2016

Dlouho očekávaný návod, jak mají telekomunikační regulátoři v EU vykládat nařízení o síťové neutralitě, je tady. A jsou v něm zajímavé novinky.

Dlouho očekávané pokyny, podle kterých mají národní telekomunikační regulátoři vykládat loni na podzim schválené evropské nařízení 2015/2120, je tady. Po sérii jednání a veřejné konzultaci je vydalo sdružení BEREC

A je to mimořádně zajímavé čtení upřesňující mantinely, ve kterých se mohou telekomunikační operátoři a poskytovatelé připojení (ISP) pohybovat.

K nejzajímavějším místům 45stránkového dokumentu (PDF v angličtině), doplněného stejně dlouhým komentářem k veřejné konzultaci (PDF v angličtině), patří články vymezující pravidla pro dodržování síťové neutrality, svobodu volby koncového zařízení, přípustnost či nepřípustnost tzv. zero-rating či otázku blokování reklam (a jiného obsahu) na úrovni operátora.

Zařízení podle mého výběru

Možná jste to ani nevěděli, ale nařízení hned v prvním odstavci článku 3 stvrzuje právo uživatelů vybrat si, jaké zařízení k připojení k internetu použijí: 

Koncoví uživatelé mají právo na přístup k informacím a obsahu a jejich šíření, využívání a poskytování aplikací a služeb a využívání koncového zařízení podle svého vlastního výběru…

To samozřejmě neznamená jen to, že si uživatel může zvolit, jaký mobil použije k připojení k mobilní síti (což bereme jako samozřejmost), ale také jaký modem například použije k připojení k síti pevné. V praxi přitom ISP někdy výběr neumožňují a uživatelům „vnucují“ pouze svá zařízení.

BEREC ve svých pokynech upřesňuje, že to je možné jen v případě, že je takové „povinné vybavení“ (obligatory equipment) nutné z technicky objektivních důvodů. Pokud tomu tak není a uživatel má omezenou volbu, je to podle BERECu v rozporu s nařízením.

Nemusí ale jít pouze o modemy – podle BERECu může být příkladem takové omezené volby třeba omezování tetheringu (sdílení připojení např. z mobilního telefonu). Ve veřejné konzultaci proti tomu řada ISP protestovala. Podle jejich argumentace je při tetheringu k síti vlastně přímo připojeno jen jedno zařízení a omezením tetheringu tedy podle nich nemohou být omezena práva uživatelů. Ztráta možnosti tethering omezit by podle nich vedl k tomu, že by klesla ochota operátorů zavádět neomezené datové tarify, protože by je lidé zneužívali. Podobné vyhrožování mají operátoři tak nějak v krvi – viz Omezte síťovou neutralitu, nebo budou 5G sítě později, hrozí operátoři.

Zero-rating ano i ne

Otázka přípustnosti nebo nepřípustnosti tzv. zero-ratingu (tedy situace, kdy ISP nezapočítává data přenesená určitou aplikací do sjednaného datového balíčku – jak to například dělá O2 se Spotify) byla kontroverzní už při projednávání nařízení a zero-rating v něm nakonec explicitně zakázaný není.

Pokyny BERECu jdou o krok dále – bohužel jen o malý. Nepřípustný je podle nich zero-rating v případě, že ISP po vyčerpání datového balíčku zablokuje nebo zpomalí data všem aplikacím, ale aplikace se zero-ratingem má dále neomezený přístup k internetu.

BEREC také upozorňuje, že při posuzování zero-ratingu může hrát roli to, jestli ISP zvýhodňuje jen jednu konkrétní aplikaci, nebo nezapočítává data celé kategorii podobných aplikací (např. všem hudebním streamingovým službám).

Nulová cena za data konkrétní aplikace je podle pokynů jasným ekonomickým zvýhodněním této aplikace vůči konkurenci. A může vést k „praktickému omezení volby uživatele“ mnohem snáze, než když je zvýhodněna celá kategorie. Navíc – konstatuje BEREC – čím menší datový balíček uživatel má, tím silnější vliv to může znamenat.

Moc konkrétní to není. V praxi se tak zřejmě dají u zero-ratingu čekat zajímavé spory.

Síťová neutralita

Nařízení samozřejmě přineslo především podstatná obecná pravidla pro dodržování síťové neutrality: 

Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nakládají při poskytování služeb přístupu k internetu s veškerým provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo narušování a bez ohledu na odesílatele a příjemce, na obsah, ke kterému se přistupuje nebo který se šíří, na používané či poskytované aplikace nebo služby nebo na použité koncové zařízení.

BEREC připomíná, že síťová neutralita neznamená, že všichni uživatelé budou mít stejnou kvalitu připojení, ale že ISP budou stejně zacházet se všemi datovými pakety, které jejich sítěmi potečou. 

Poskytovatelé také mohou uplatňovat rozumná opatření k řízení provozu (traffic management). Ta ale musí být transparentní, nediskriminační a přiměřená. Rozumná opatření přitom mohou rozlišovat i mezi různými kategoriemi provozu. Musí se ale zakládat na objektivně odlišných technických požadavcích různých kategorií provozu na kvalitu služby (QoS) – jako jsou například latence, odchylka (jitter), ztráta paketů nebo šířka pásma.

BEREC také výslovně píše, že ISP nesmí znevýhodňovat šifrovaný provoz a nesmí s ním zacházet jiným způsobem než s provozem nešifrovaným. Důležité také je, že v rámci řízení provozu nesmí ISP monitorovat konkrétní přenášený obsah.

Blokování reklam na úrovni operátora

Otázka, zda smí ISP blokovat reklamy na úrovni své sítě, má podle BERECu jednoznačnou odpověď: nesmí. Nápady některých operátorů (dočkali jsme se i v Česku) tak zdá se nedojdou naplnění. 

BEREC připouští jediné možné výjimky podle článku 3 odstavce 3 nařízení: kdyby operátorům blokování reklam stanovily zákony, kdyby bylo nutné pro zachování integrity a bezpečnosti sítě nebo kdyby jím měli zabránit přetížení infrastruktury. Ani jedno není moc pravděpodobný scénář.

Ve veřejné konzultaci BEREC neuznal ani námitku, že blokování mohou po operátorech požadovat sami zákazníci. Koncoví uživatelé si podle něj mohou podobné služby zapnout sami na svém koncovém zařízení nebo v aplikacích, které na něm běží. Blokování na úrovni sítě ale podle BERECu není v souladu s nařízením. Tečka.

Tento bod se ovšem netýká jen reklam, ale i blokování dalšího obsahu – například dětské pornografie nebo spamu. Ani v tomto případě ale BEREC nepovolil. Tato oblast je podle něj dostatečně ošetřena jednou z výše zmíněných výjimek (tedy přípustností blokování nezákonného obsahu). A je na jednotlivých státech, jak si své zákony v této oblasti upraví.

Specializované služby

Neuralgickým bodem nařízení jsou tzv. specializované služby: 

Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost, včetně poskytovatelů služeb přístupu k internetu, a poskytovatelé obsahu, aplikací a služeb mají svobodu nabízet jiné služby než služby přístupu k internetu, které jsou optimalizovány pro konkrétní obsah, aplikace nebo služby, případně jejich kombinaci, pokud je optimalizace nezbytná ke splnění požadavků na obsah, aplikace nebo služby pro určitou úroveň kvality.

Jde tedy v podstatě o jakési výjimky z pravidel síťové neutrality a současně o zdroj obav o to, aby se z internetu nestala „dvourychlostní dálnice“, na které bude za vyšší rychlosti a vyšší spolehlivost nutné platit více peněz.

BEREC připomíná, že se s podobnými službami může roztrhnout pytel po nástupu 5G sítí (díky technologii tzv. network slicingu). A pokyny upřesňují, že speciální služby musí splňovat řadu podmínek: musí jít skutečně o služby jiné než služby přístupu k internetu, musí být optimalizované pro konkrétní služby nebo aplikace a tato optimalizace musí být pro kvalitu těchto služeb objektivně nezbytná.

WT100

ISP také tyto služby nesmí poskytovat na úkor služeb přístupu k internetu a jeho síť tak musí mít dostatečnou kapacitu, aby to zvládla. Specializované služby totiž nesmí zhoršovat kvalitu nebo dostupnost připojení k internetu pro koncové uživatele.

Za příklady podobných služeb BEREC uvádí například v reálném čase fungující zdravotnické aplikace háklivé na odezvu (třeba operace na dálku), ale také VoLTE nebo lineární IPTV vysílání se specifickými požadavky na kvalitu.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Vitalia.cz: Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny