Bez antiviru a firewallu platební kartu na internetu používat nesmíte

Četli jste podmínky používání vaší platební karty? Možná budete překvapeni, co všechno podle nich musíte nebo nesmíte dělat při platbách na internetu.

Vlastně to vypadá jako docela dobrá absurdita – kdyby ovšem nešlo o tak důležitý dokument, jako jsou obchodní podmínky pro používání platebních karet. Svá pravidla nedávno aktualizovala tuzemská Fio banka (pro nové smlouvy platí od 8. března, pro dříve uzavřené začnou platit od 9. května). A když se do desetistránkového materiálu začtete, nestačíte se divit, co všechno musíte udělat, abyste jejím podmínkám vyhověli.

Podivil se i bezpečnostní expert Michal Špaček, který jinak obvykle volá po tom, aby se lidé na internetu chovali bezpečněji. „Dozvěděl jsem se například to, že když na počítači nemám antivir, tak ty obchodní podmínky porušuju. A taky bych je porušoval, kdybych nesledoval informace o virech a spyware. Ale to trochu sleduju, takže cajk. Jenže kvůli tomu občas navštěvuju i neznámé stránky, různé blogy nebo články, ostatně, takhle vlastně funguje tenhleten web, že. A tím už zase ty podmínky porušuju,“ upozornil na podmínky Fio banky na svém facebookovém profilu

Kompletní podmínky najdete na webu banky (PDF) a novinkou v nich je zejména oddíl IVa, který si stojí za to přečíst. Začíná totiž výslovným upozorněním, že všechny v něm napsané věci jsou pro klienta povinné a musí se jimi řídit. Jenže pokud byste je vzali doslova, asi byste kartu spíš vrátili, protože se z jejího používání stává noční můra.

Firewall, antivir a anti-spyware

Některé povinnosti vypadají docela rozumně: klient třeba nesmí používat kartu na veřejně přístupných počítačích (třeba v internetových kavárnách). Jenže pak začne přituhovat: podle Fio banky má klient povinnost „legálně zabezpečit zařízení, prostřednictvím kterého se rozhodne používat platební kartu, firewallem, antivirovou a anti-spyware ochranou, a tyto ochranné prvky pravidelně aktualizovat.“ Ano, pokud nemáte na počítači, kde kartou platíte, firewall, antivir a antispyware, které pravidelně neaktualizujete, porušujete obchodní podmínky. 

Ty ovšem porušujete i v případě, že na onom zařízení nemáte „legálně pořízený a pravidelně aktualizovaný operační systém“. Stačí tedy zmeškaná aktualizace a… porušujete podmínky. Máte také „povinnost pravidelně sledovat zprávy výrobce operačního systému o opravách chyb a nedostatků tohoto operačního systému a tyto opravy včas instalovat“. 

Nainstalovali jste si někdy nějaký na internetu volně dostupný program? Pokud si nemůžete „…být s dostatečnou mírou jisti, že neobsahují viry nebo spyware“, porušujete podmínky. Smíte také „navštěvovat pouze známé, důvěryhodné a bezpečné stránky na internetu a neotvírat nevyžádané emaily, emaily od neznámých adresátů a emaily s podezřelým názvem nebo obsahem“. A v e-mailové schránce musíte používat spam filtr.

Povinnost mít nainstalovaný antivir, firewall a anti-spyware u Fio banky kupodivu platí i u „vyspělejších mobilních zařízení“ – tedy smartphonů a tabletů „s operačním systémem iOS, Android, Windows Phone a jiným operačním systémem“ (vypadá to, že někdo zkopíroval podmínku z části o PC, aniž by uvažoval o odlišnostech těchto zařízení). Stahovat aplikace z jiných než oficiálních obchodů je podle banky nežádoucí, ale i když se chováte žádoucím způsobem (tedy nestahujete mimo oficiální místa), Fio banka vás upozorní, že je to k ničemu, protože „klient nemůže spoléhat na kontrolu prováděnou provozovatelem operačního systému ve vztahu ke všem aplikacím.“ 

Zajímalo by mě také, jak si obyčejný laický uživatel poradí s následujícím odstavcem: „Klientovi se doporučuje, aby si před každým zadáním důvěryhodných údajů ověřil, že zařízení používá DNS překladače podporující DNSSEC, a prohlížeč si nastavil tak, aby sám prováděl DNSSEC ověřování.“ I když jde tady jen o doporučení, podle úvodního odstavce i tohle patří mezi povinnosti klienta. A pokud DNS nerozumí, ukládá mu Fio banka v následujícím odstavci další povinnost: doporučuje (tak je to povinnost, nebo doporučení?) „…obrátit se s požadavkem na zabezpečení zařízení a jeho případného komunikačního příslušenství na odborníka.“

Kdo zaplatí škodu

Abychom si dobře rozuměli: skoro všechna výše uvedená opatření skutečně mohou zvýšit vaše bezpečí na internetu, o tom není pochyb. A podle toho, co říká mluvčí Fio banky Zdeněk Kovář, je cílem podmínek přimět klienty chovat se obezřetně při používání platebních karet. „Domníváme se, že rozdělení odpovědnosti podle sféry vlivu je spravedlivé. Banka zajistí své systémy, servery, bankomaty atd. A klient zajistí svá zařízení. Jistě nelze od banky (a zejména od nízkonákladové banky) očekávat, že zajistí dostatečné zabezpečení všech počítačů, tabletů či mobilních telefonů, které klient využívá pro přístup do banky nebo k provádění internetových transakcí platební kartou. Toto musí zajistit sám klient. Proto naše obchodní podmínky obsahují specifikaci toho, co považujeme za dostatečné zabezpečení,“ argumentuje Kovář.

Problém je v tom, že tady nejde o tradiční bezpečnostní doporučení, jejichž dodržování záleží na klientovi. Fio banka všechna výše popsaná opatření dává klientovi jako povinnost a zahrnula je do závazných všeobecných obchodních podmínek. Kromě toho, že jde o materiál, který si málokdo přečte, takže jeho dopad na změnu chování uživatelů bude pravděpodobně limitně blízký nule, jde taky o součást smlouvy, a to, co je v něm napsané, nelze brát na lehkou váhu. 

Podle sekce VII, odstavce 4, totiž „majitel účtu odpovídá za škodu způsobenou porušením svých povinností uvedených ve smlouvě nebo podmínkách, není-li stanoveno jinak.“ A v dalším odstavci se dozvíte, že „majitel účtu odpovídá za škodu z neautorizovaných platebních transakcí v plném rozsahu, pokud škodu způsobil svým podvodným jednáním nebo úmyslně či z hrubé nedbalosti porušil některou z jeho povinností vyplývající z čl. III, IV a V podmínek…“ 

Pokud tedy výše popisovaná opatření doslova nedodržujete a někdo vaši kartu zneužije, máte zaděláno na potenciální problém: banka se může snažit zbavit své odpovědnosti za ztrátu z neautorizovaných (čili podvodníky provedených) plateb. Není samozřejmě jisté, že by banka případný soudní spor s vámi vyhrála, ale vyloučené to také není.

Kontrola jednou denně

Podle zákona o platebním styku (284/2009 Sb.) nese klient v případě zneužití ztracené nebo ukradené karty na případné škodě spoluúčast do výše 150 eur (platí to pro všechny transakce do chvíle, než krádež nebo ztrátu karty bance oznámíte – proto je důležité podobné události nahlašovat co nejdříve).

Podle §116 odstavce 1 b) ale tento limit neplatí, pokud klient „…tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 101.“ A paragraf 101 říká, že uživatel má povinnost „používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků.“ 

Nové podmínky Fio banky se přitom v českém prostředí zdají být poměrně unikátní. Nezkoumali jsme všechny banky, ale v obchodních podmínkách asi desítky těch, které jsme prostudovali, na povinné používání antiviru apod. nenarazíte (Komerční banka jej doporučuje ve svém Průvodci k platebním kartám). 

Doplnění 12:00: Jak nás upozornil jeden ze čtenářů, podobné požadavky na své klienty používající internetové bankovnictví ve všeobecných podmínkách klade i Equa bank (PDF).

Obvyklé jsou povinnosti chránit PIN a nikomu ho neříkat a „…zejména nepsat PIN na platební kartu, její obal nebo jiný předmět, který nosíte společně s platební kartou, chránit zadávání PIN před odpozorováním z okolí apod." (Česká spořitelna, PDF) nebo chránit kartu před krádeží a „před přímým působením magnetického pole, mechanickým a tepelným poškozením“ (ČSOB, PDF). 

Banky také obvykle trvají na povinnosti, že uživatel musí pravidelně kontrolovat, že kartu pořád má a že ji nikdo nezneužil – podle Komerční banky (PDF) to má dělat „soustavně“, podle ČSOB nebo Fio banky to musí dělat minimálně jednou denně. 

UX16

Jde o celou řadu požadavků, u kterých banka za normálních okolností nemá šanci ověřovat, že je skutečně děláte. „Kontrolu minimálně jednou denně považujeme za rozumný požadavek. Banka nekontroluje ani nevyžaduje, aby to držitel karty jakkoli prokazoval,“ uvádí na dotaz mluvčí Kovář. Nicméně opět ve spojení s tím, že případnou krádež karty musíte nahlásit bezodkladně, se tu rýsuje zajímavá možnost: co když na ni přijdete později a nahlásíte ji třeba až za dva dny? Banka to může považovat za porušení podmínek a tím pádem vám může zkusit upřít ochranný 150eurový limit. 

Stejně tak podle něj Fio banka neověřuje, jestli její klienti dodržují zásady na ochranu svých počítačů a smartphonů. V případě, že dojde na krádež, zneužité nebo podvodné transakce, ale může být vše jinak. „Banka nemá možnost kontroly. Pokud ale fraud vyšetřuje Policie ČR, tak je možné, že v rámci vyšetřování počítač postiženého zkontroluje,“ dodává mluvčí.

84 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 4. 2016 23:16
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »