Hlavní navigace

Bílá kniha o elektronickém obchodu

Jiří Peterka

Ministerstvo informatiky zveřejnilo návrh Bílé knihy o elektronickém obchodu, která by měla jít koncem měsíce do vlády. Obsahuje konkrétní doporučení na legislativní úpravy, např. v oblasti elektronického podpisu či elektronických daňových dokladů, nebo opětovné zavedení mikroplateb. Naopak v oblasti telekomunikací je poněkud bezzubá.

Bílá kniha o elektronickém obchodu je dokument, který má zajímavou a nepříliš radostnou historii. Lze ji považovat za konkrétní vyústění jedné ze tří hlavních priorit původní Státní informační politiky, kterými byly:

  • Informatizace veřejné správy
  • Informační gramotnost
  • Elektronický obchod

Zmíněná koncepce Státní informační politiky pochází ještě z roku 1999 a sama kladla zdaleka největší důraz na informatizaci veřejné správy. Relativně menší význam pak na informační gramotnost, která byla v podstatě „odštěpena“ a dostala podobu samostatné koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), kterou převzalo do gesce ministerstvo školství (a jedním ze tří hlavních projektů SIPVZ je projekt PIII – Infrastruktura, známější spíše jako projekt Internet do škol).

Konečně úplně nejmenší důraz, alespoň podle mého soudu, byl kladen na elektronický obchod. Zde konkrétně byla přijata „dvoufázová“ představa o tom, že nejprve se zmapuje, co brání elektrickému obchodu v jeho rozvoji, a pak se tyto překážky odstraní.

Fázi „mapování terénu“ a identifikace překážek, které překážejí elektronickému obchodu, měla provést tzv. Zelená kniha elektronického obchodu. Jistou dobu pak byla dokonce prezentována jako něco, co naplňuje i druhou fázi a dokončuje celý proces podpory elektronického obchodu, ale nestalo se tak. Usnesením vlády č. 20 z 9. ledna 2002 bylo definitivně uloženo (tehdejšímu ÚVIS, tj. Úřadu pro veřejné informační systémy) připravit i Bílou knihu, s formulací konkrétních opatření na podporu e-obchodu.

Historii Zelené knihy a počátků vzniku knihy Bílé jsem podrobněji popisoval v článku Máme zelenou. Kdy bude bílá? (z 31. října 2001, tj. z doby, kdy ještě nebylo zdaleka jasné, jak vše dopadne) a dále v přednášce ze setkání Centra pro elektronický obchod z 27.listopadu 2001.

Práce na Bílé knize později na ÚVIS skutečně započaly, ale to, co zde vznikalo, se příliš nelišilo od původní Zelené knihy. Navíc to stále více „bobtnalo“ tím, jak si každý doslova „přihazoval“ své představy a cíle, kterých by mělo být dosaženo – často i bez těsnější vazby na samotný elektronický obchod, a hlavně bez návrhu konkrétních postupů, jak toho dosáhnout. Navíc to vše vznikalo hlavně v rámci veřejné správy, s poměrně malou účastí privátního sektoru – jako kdyby se elektronický obchod snad vůbec netýkal obchodníků, kteří jej v praxi provozují.

Podle původního usnesení vlády měla být Bílá kniha hotova a předložena do konce loňského roku. Nestalo se, a její dokončení tak dostalo do vínku ministerstvo informatiky. To nakonec vyprodukovalo novou verzi, která nemá s tou starou mnoho společného – zřejmě tedy ministerstvo informatiky usoudilo, že není na co navazovat a raději začalo vše od začátku.

Jak tedy „nová“ Bílá kniha o elektronickém obchodu vypadá? Předně: jde zatím o návrh, který právě prochází standardním připomínkovým řízením, a vedle toho také veřejným připomínkovým řízením – text je vyvěšen na webu ministerstva informatiky (zde) a veřejnost může vznášet své poznámky. Ministr informatiky Vladimír Mlynář sliboval, že i připomínky veřejnosti budou řádně vypořádány (tj. že na ně bude reagováno). Jelikož ale celý materiál má jít do konce měsíce do vlády, a to ještě musí dojít k vypořádání připomínek, je oficiální termín pro odevzdávání těch veřejných 15. dubna (prý ale nějaký ten den navíc bude také tolerován).

Své případné poznámky můžete zasílat například skrze formuláře na webu ministerstva informatiky.

K obsahu Bílé knihy

První dojem z nové Bílé knihy je skutečně zásadně odlišný od původní verze. Již to není snůška zbožných přání bez většího ladu, skladu a vazby na elektronický obchod. Nyní již to má hlavu a patu a jde to za svým cílem. Po nezbytném úvodu nová Bílá kniha rozebírá současný stav podpory elektronického obchodu v České republice. Třetí kapitola obsahuje návrh základních opatření na podporu elektronického obchodu a obsahově zdaleka největší čtvrtá kapitola je rozpracovává do návrhů konkrétních legislativních opatření, která by měla být učiněna.

Pokud jde o celkovou filosofii stávající Bílé knihy, ta byla na tiskové konferenci minulý týden prezentována tak, že rozvoj elektronického obchodu by měl být primárně stimulován privátní sférou, zatímco úlohou státu je „vytvářet podmínky“. Jakkoli to může znít jako samozřejmost, oproti přístupu předchozí verze je to výrazná změna.

V čem naopak nenastala změna, je rozhodnutí, že v České republice nebudeme mít samostatnou právní úpravu elektronického obchodu. Evropská unie sice vydala již dříve samostatnou direktivu k elektronickému obchodu, ale zde ji budeme přejímat skrze aktualizace (novely) různých jiných právních norem. Proto je také čtvrtá kapitola Bílé knihy souborem doporučení ve stylu „tam a tam je třeba udělat takovou a takovou změnu“. Až Bílá kniha půjde do vlády, bude ji doprovázet návrh usnesení s konkrétními úkoly pro ministry průmyslu a obchodu, spravedlnosti, informatiky, financí a kultury. Ti by měli připravit ve svých resortech příslušné změny, s termínem do konce roku 2003. Jen pro představu, že nejde o žádné kosmetické záležitosti:

  • V oblasti elektronického podpisu mají být zavedena (přímo do zákona) časová razítka a naopak má být ze zákona odstraněn požadavek na to, že kvalifikovaný certifikát musí být vydán v České republice. Dále má být zaveden institut „autorizované datové zprávy vytvořené elektronickým agentem autorizující osoby“.
  • V oblasti financí má např. být řešena otázka elektronických daňových dokladů a dále mj. i vydávání elektronických peněžních prostředků bez předchozího souhlasu ČNB (což by umožnilo znovuzavedení mikroplateb) apod.

Jaké jsou první reakce?

První a dosud jedinou reakcí na novou Bílou knihu, kterou jsem zaznamenal, je článek na serveru e-komerce.cz. Ten mj. kritizuje Bílou knihu za to, že neobsahuje „důležité faktory ovlivňující konkurenceschopnost českých obchodníků, především na mezinárodním trhu“, a dále si všímá skutečnosti, že odborná sdružení jako APEK či CEO na tvorbě dokumentu nespolupracovala. Ten zřejmě vzniknul hlavně na půdě nového ministerstva informatiky a jediným sdružením, o kterém je známo, že se na jeho vzniku podílelo, je sdružení SPIS.

Brand

Já bych zase ze svého pohledu pochválil na Bílé knize akcent na dostupnost telekomunikačních služeb, jako jedné z klíčových podmínek toho, aby elektronický obchod mohl mít dostatek zákazníků. Současně bych ale vytknul autorům uvažovaný způsob, jak toho dosáhnout. Jejich představa je následující:

U telekomunikační a logistické infrastruktury je třeba zajistit cenovou dostupnost Internetu a telekomunikačních služeb pomocí liberalizace místní smyčky, dále dostupnost frekvencí pro podporu bezdrátového připojení k Internetu, programy na podporu Internetu pro handicapované občany, rozvoj digitální televize a dostupnost veřejných míst s přístupem k Internetu.

To nejpodstatnější na této vizi postrádám: nástup konkurence a jeho podporu. Liberalizace místní smyčky, navíc bez tzv. bitstreamu (přístupu k bitovému proudu), nejspíše žádný zásadní průlom nepřinese. To už spíše bezdrátový přístup – viz nedávno zavedený paušál Eurotelu na mobilní přístup k Internetu přes GPRS.

Našli jste v článku chybu?
14. 4. 2003 10:16
Jan Hrubý (neregistrovaný)
Clanek asi musel lezet dlouho v redakci, protoze jsem ho uz cetl na http://interval.cz/clanek.asp?id=2198 .