Hlavní navigace

Co potřebuje bitcoin k úspěchu? Bez přiměřené regulace to nepůjde

 Autor: Isifa
Marek Janouš 1. 9. 2015

Česká republika zatím nenastavila pro virtuální měny téměř žádná pravidla. Ve světě se však už několik let zkoušejí různé přístupy k jejich regulaci.

Bitcoin má jako platidlo určité nesporné výhody. (Budu se zabývat jmenovitě bitcoinem a pominu, nakolik se od něj liší kryptoměny rozšířené mnohem méně, jakkoli mohou být v něčem lepší.)

Nezávisle a obecně se uvádí zejména to, že bitcoin nabízí poměrně rychlé a levné platby do zahraničí, a mimoto umožňuje internetové mikroplatby — které se jinak nikdy nepodařilo vyřešit uspokojivě.

Zavedeným platebním systémům konkuruje nízkými převodními poplatky, které nadto nezávisí na výši převáděné částky, a pak ovšem tím, že platit bitcoiny nebo je přijímat může začít každý, kdo si nainstaluje bitcoinovou „peněženku“.

Obchodníkům přitom bitcoin zaručuje jistotu potvrzené platby, a obecně je jeho vlastností to, že lze kdykoli v budoucnu dokázat a nelze popřít uskutečněnou platbu.

Kdyby byl bitcoin dostatečně rozšířen, mohl by mít velký potenciál pro obecnou ekonomiku. Jednak pro firmy obchodující se zahraničím — jako univerzální platidlo v mezinárodním obchodě, kde by snížil náklady na převody měn i na zahraniční platby vůbec.

Jednak by prospěl podnikání na internetu, kde by otevřel prostor pro zcela nové obchodní modely založené na drobných internetových platbách, které se dnes prostě nevyplatí.

I bude‑li se bitcoinu dařit, patrně z těchto úloh nevytlačí jiné prostředky a způsoby, ale bude jim konkurencí, bude tlačit na jejich rychlost, pohodlí i cenu. (Ale i na něj je a bude tlačeno technologiemi, které se jím inspirovaly.)

Bitcoin jako platební systém má i sobě vlastní nevýhodu: rychlost, respektive pomalost, potvrzení platby sítí. Udávaných průměrných deset minut pro vysokou míru jistoty nezvratnosti platby je sice „kosmických“ při platbě na druhý konec světa, a obecně nepřekáží ani při běžných online objednávkách, není to však únosné čekání v maloobchodě při osobním prodeji. To pro obchodníka znamená buďto přijmout vyšší míru rizika (nečekat), nebo nasadit pokročilé řešení, jako například cloudový BlockCypher.

Co jinak brání většímu rozšíření bitcoinu?

Nestálost hodnoty

Vývoj ceny bitcoinu v amerických dolarech za poslední dva roky.
Zdroj: Bitcoin.de

Vývoj ceny bitcoinu v amerických dolarech za poslední dva roky.

Finančníci tomu říkají „volatilita“. Postupně se snižuje. Bude se prý dále snižovat s dalším rozšířením bitcoinu a s tím, jak bude v provozu více burz a směnáren a v oběhu více bitcoinů. Výrazné kolísání je zatím způsobeno malostí celého bitcoinového trhu — i běžné výkyvy v poptávce po bitcoinech a jejich dostupnosti způsobují na něm poměrně velké „vlny“, a co by byla nepatrná vlnka na moři, to je v kaluži cunami.

Výkyvy k zákonným měnám jsou a budou nepříjemné, protože bitcoin netvoří uzavřenou ekonomiku — lidé běžně nejsou placeni v bitcoinech a nenakoupí si běžné potřeby v bitcoinech (a pokud ano, pak zpravidla v kurzu k místní zákonné měně).

Nejistota právní

V demokratických zemích uvažuje málokdo o regulaci bitcoinu jako takového — byl by to ostatně marný boj, síť by pokračovala v zahraničí, uživatelé pak v ilegalitě. Střízlivé úvahy o regulaci bitcoinu zpravidla nezahrnují myšlenky na to, že by někdo určoval, zda si smíte vytvořit novou peněženku nebo se připojit k síti, popřípadě kdo se smí jak podílet na vývoji softwaru a protokolu Bitcoinu.

Jako občan i jako firma však běžně potřebujete přiměřenou dávku jistoty, že dodržujete zákony, a to i při užívání bitcoinu.

Nejde jen o nejistotou plynoucí z nejasného nebo chybějícího výkladu toho, co je bitcoin z pohledu povinnosti k dani z přidané hodnoty. Obdobnou nejasnost a nejistotu shledáme v účetnictví a v daňovém právu obecně.

Narazili bychom i na nejistotu výkladu při občanských sporech a z hlediska ochrany spotřebitele, a na víceméně neexistující ochranu jako takovou, jestliže své bitcoiny někomu svěříte a on vás o ně připraví.

Nemůžeme přitom od běžného člověka očekávat, že bude rozumět problematice ochrany svých bitcoinů.

Pro článek o bitcoinech z pohledu DPH jsem zjistil, že české úřady nevydaly právní výklad bitcoinu, mimo „názor pracovníků ČNB“, aniž jsem zvěděl, že by chystaly doplnění zákonů, mimo novelu zákona proti praní špinavých peněz. České úřady čekají na sjednocující podnět z EU nebo z jiných mezinárodních institucí.

V některých zemích se vláda nebo parlament zabývají potřebou regulace kryptoměn formou veřejné konzultace tak, aby získaly podněty a podklady od zúčastněných stran a našly nejvhodnější řešení. Jinde už prostě rozhodli.

Že je platební síť Bitcoin decentralizovaná a samořídicí, jednotlivé země vlastně soutěží — ať už vědomě, nebo nevědomě — v tom, která přijde s vhodnějším regulačním přístupem. Lidé mohou nakupovat nebo prodávat odkudkoli, kde jim nezakazují přístup k internetu. Firmy poskytující bitcoinové služby se však usazují a prospívají především tam, kde je pro ně nejvhodnější právní a podnikatelské prostředí.

Pokud jde o bitcoin, dosavadní zkušenosti vybízejí k závěru, že většině spíše vyhovuje nějaká míra regulace než „neregulace“.

V Německu podléhá obchod s bitcoiny licenci

Německý spolkový úřad pro finanční dohled prohlásil už v srpnu 2011 bitcoiny za „zúčtovací jednotky“ podle německého Bankovního zákona, a posléze za „finanční nástroj“, je-li s nimi obchodováno. V rámci své působnosti tak určil, na jaké činnosti se vztahuje nutnost získat od něj licenci.

V Německu mají právní tradici „soukromých platidel“, tedy zúčtovacích jednotek vyplývajících ze smluv podle soukromého práva.

Sama těžba nebo placení bitcoiny za zboží a služby licenci nevyžaduje, ale jsou‑li směňovány bitcoiny za peníze, pak jsou považovány za finanční nástroj, a kdo směnu provozuje nebo zprostředkovává komerčně, má povinnost získat k tomu povolení podle Bankovního zákona (KWG), a tedy splnit přísné podmínky. (Kvůli výkladu zákona vztahuje se nutnost licence i na těžební sdružení dělící se o zisk.)

Z tohoto právního stavu mimochodem vyplývá, že banky s německou bankovní licencí mají automaticky povolení obchodovat s bitcoiny nebo poskytovat s ním spojené služby (na rozdíl od držitelů povolení od ČNB), a to teoreticky v celém Evropském hospodářském prostoru.

Sice se do toho obecně nehrnou, ale výjimkou je mezi nimi Fidor Bank AG, jež spolupracuje s několika bitcoinovými burzami. Jestliže si dva klienti Fidor Bank chtějí směnit eura za bitcoiny skrze Bitcoin.de, obchod se prý uskuteční během vteřin a jejich eura vůbec neopustí banku.

Británie slibuje jasný výklad zákonů a samoregulaci

Poté, co Velká Británie už v březnu 2014 vyjasnila postoj k bitcoinům z hlediska daní, ohlásila britská vláda v srpnu 2014, že se zaměří na otázku přínosu i nebezpečí kryptoměn a jejich regulace; v listopadu vyzvala veřejnost k zasílání podnětů a poznatků a odpověděla na ně v březnu 2015.

Vhodnost nějaké regulace vyjádřily čtyři pětiny došlých odpovědí. Obecně převládalo přesvědčení, že prozatím postačí využití, „přiohnutí“ a doplnění stávajících zákonných rámců spíše než zavádění pravidel zcela nových (jelikož užívání bitcoinu a služby s ním spojené se podobají nástrojům a službám už zavedeným a regulovaným).

Pro zákonnou ochranu spotřebitele se vyslovila jen mírně nadpoloviční většina odpovědí. Necelá polovina odpovědí upřednostnila dobrovolnou samoregulaci, a k tomu se přiklonila i vládní odpověď — vláda přislíbila spolupráci s Britským ústavem pro standardy a s bitcoinovým odvětvím na přípravě dobrovolných standardů ochrany spotřebitele.

Slíbila také jistotu a určitost v uplatňování stávajících zákonů a podporu vzniku prostředí příznivého pro poctivé podnikatele v odvětví, zároveň omezování možností zneužití digitálních měn k překračování zákona. (Rovněž v Británii přistoupí k zahrnutí bitcoinových směnáren pod zákon proti praní špinavých peněz.)

Na výzvu odpověděly některé firmy působící i v USA. Obecně tvrdí, že tamní regulace zvýšila jejich důvěryhodnost a umožnila jim spolupracovat s bankami a investory, zároveň prý odrazuje zločince.

Jak britská vláda, tak australské senátní setření dospěly shodně k názoru, že není poznatků o tom, že by byl bitcoin ve velkém zneužíván zločinci nebo k financování terorismu. V Austrálii mimoto vyzkoušeli, že asi u 40 % transakcí lze dovodit totožnost toho, kdo je provedl, a přišli i na to, že mnozí drobní zločinci nedokáží opravdu ochránit svou anonymitu — protože nedokonale chápou, jak bitcoin a internet funguje. Oproti tomu velký zločin se patrně drží svých zavedených postupů převádění hodnoty a bitcoinu se spíše vyhýbá.

Firmy se zkušenostmi z USA si však postěžovaly i na nutnost zvláštní registrace v různých státech, které regulují bitcoin každý po svém. Některé menší firmy to přimělo opustit americký trh.

Přísná pravidla podobající se regulaci finančních ústavů zavedl nedávno stát New York pod názvem „BitLicense“. (Netýkají se obecných obchodníků jen přijímajících platby v bitcoinech.) Většina firem poskytujících bitcoinové služby se raději rozhodla z New Yorku odejít. „BitLicense“ vnímají jako nepřiměřenou „přeregulaci“ příliš zatěžující mladé odvětví vysokými náklady.

Velké platební společnosti podporují nebo vyžadují regulaci

Jednak v zásadě musí, ale jednak můžeme odhadnout, že je vysoce regulované prostředí zvýhodňuje proti malým firmičkám. Pro australské senátní šetření se vyslovily i MasterCard nebo PayPal.

Společnost MasterCard vyjádřila, že všichni účastníci na platebních systémech poskytujících podobné služby zákazníkům by měli být regulováni stejně, aby měli rovné podmínky. Dodala, že jakékoli regulace by měly být „technologicky neutrální“, aby se automaticky vztahovaly i na technologické novinky.

WT100

PayPal uvedl, že nejasnost kolem regulace digitálních měn přispěla k jeho rozhodnutí nepřidat bitcoin mezi měny dostupné v peněžence PayPal.

K potřebě regulačního rozlišení mezi kryptoměnou jako takovou a obchodníky vyjádřil:

Neměla by být regulována měna jako taková, ani převody mezi jednotlivými uživateli bez pomoci prostředníka, ale měly by být regulovány společnosti poskytující finanční služby při převodu, společnosti prodávající nebo nakupující digitální měnu, nebo ji směňující za jiné měny, a to způsobem podobným stávajícím pravidlům platným pro ostatní platební služby. Pravidla by však měla být upravena tak, aby brala ohled na to, jak různé digitální měny fungují, zejména pak měny ‚decentralizované‘, které nikdo jednotlivý nevydává ani neovládá.
Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

DigiZone.cz: Slovensko: startuje sportovní TV 213

Slovensko: startuje sportovní TV 213

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny