Jsou bitcoiny peníze, nebo věc? Zásadní rozdíl z pohledu DPH

Hrozba uplatňování DPH na směnu virtuálních měn je asi nejpalčivějším problémem pronásledujícím bitcoin. Ale dosud se jen málokde odhodlali zavést jasnou výjimku.

Hospodářský výbor australského senátu doporučil pohlížet na virtuální měny, jako je zejména bitcoin, pro účely daně z přidané hodnoty jako na peníze. Zprávu ze senátního šetření digitálních měn vydal 4. srpna.

Zda jsou bitcoiny chápány jako platidlo, nebo zda jsou právně vykládány jako nehmotná věc, zásadně určuje, má-li se při jejich směně připočíst DPH.

Jestliže kupujete nebo prodáváte věc, uplatní se zákon o dani z přidané hodnoty, ale měníte‑li jedno platidlo za jiné, je to finanční služba — zákon pamatuje na taková plnění výjimkou pro finanční služby. Musí to tak být ošetřeno patrně všude na světě, kde se vybírá DPH.

Kde však tuto výjimku neuznávají pro měny virtuální — zpravidla pro nedostatečnou oporu v zákoně anebo pro neochotu vykládat jej příznivě — zatíží tím bitcoiny v podstatě dvojím zdaněním: prvním, když si je koupíte, a druhým, když si za ně něco koupíte.

Bitcoin je ovšem globální, a jakmile je někde bitcoinovým službám vnucen tento nadnáklad, zpravidla se musejí přestěhovat jinam anebo zavřít, protože jinak nedokáží na trhu obstát. I kdyby bylo lidem z postižené země zabráněno nakoupit si bitcoiny v zahraničí, bitcoin zatížený dvojím zdaněním pozbyl by pro ně smyslu jako platební prostředek — byl by zásadně znevýhodněn oproti platidlům nezatíženým.

Jak australská daňová správa vyhnala obchod s bitcoiny z Austrálie

Rozvíjející se australské bitcoinové odvětví potýkalo se s právní nejistotou, zda uplatňovat výjimku z DPH (v Austrálii se tato daň nazývá GST), a žádalo proto australskou daňovou správu (ATO) o výklad.

Toho se mu od ní dostalo (předběžně v červenci 2014 a v konečném znění v prosinci 2014, s platností od roku 2015) — ke všeobecnému zděšení prohlásila ATO bitcoiny za nehmotná aktiva, na jejichž nákup nebo prodej je nutno DPH náležitě uplatnit. Vyhnout se mohl připočítávání daně (s případným odečtem při nákupu) ten, kdo obchody jen zprostředkovával, tedy bitcoiny sám nenabýval.

Některé australské firmy podle toho upravily své podnikání, jiné však skončily, anebo odešly. Nejznámějším příkladem je platforma CoinJar, jež se rozhodla raději přesídlit do Británie. (Co na tom, že bychom mohli Australanům závidět jejich 10% sazbu — i to je v případě nákupu platidla nebo finančního nástroje nesmyslná přirážka).

Australský senát však nepřihlížel se založenýma rukama a v říjnu 2014 uložil svému hospodářskému výboru provést šetření za účelem zjistit, „jak by se dal vyvinout účinný systém regulace digitálních měn, jaký je možný dopad technologie digitálních měn na australské hospodářství a jakým způsobem může Austrálie využít této technologie“.

Daňová správa však při senátních slyšeních trvala na tom, že současnou zákonnou úpravu nemůže vyložit jinak, jelikož pro pohlížení na bitcoin jako na peníze není prý v zákoně opora (s tím při veřejné konzultaci mnozí nesouhlasili, viz vymezení peněz v zákoně o GST).

Senátní výbor tedy ve zprávě doporučil, aby digitální měny byly z pohledu DPH výslovně považovány za peníze a definice v zákoně doplněna v tom smyslu. (Pokud jde o ostatní daně, například daň z příjmu, vyzval však zatím jen k dalšímu zkoumání vhodného daňového režimu.)

Británie bezpečným přístavem pro bitcoinové podnikání

Do Británie přilákalo CoinJar jasné, příznivé stanovisko tamních úřadů. Ale nezrodilo se samozřejmě. Daňová a celní správa Jejího Veličenstva se nejprve přikláněla k názoru, že bitcoiny jsou jednoúčelovými poukázkami, na které se VAT vztahuje.

Nakonec však vydala v březnu 2014 stanovisko, kterým výslovně zařadila bitcoiny i bitcoinové transakce pod výjimku (d) článku 135 evropské směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH. Vlastně tak bitcoiny vyhodnotila jako „převoditelné cenné papíry“. S podobným zařazením následovalo letos v březnu Španělsko. Stejně jako Británie nebo před ní Německo ještě v roce 2013, odvolalo se na písmeno (d).

Podle tohoto přehledu odmítají uznat výjimku v Polsku a v Estonsku, zatímco Francie „podpoří výjimku na evropské úrovni“.

Britské stanovisko je přitom prozatímní, s předpokládanou platností do sjednocení náhledu na bitcoin na úrovni evropské. A to je možná na cestě — snad k úlevě bitcoinových podnikatelů v těch zemích, kde berní úřady dosud neprozřely, nebo jen mlčky vyčkávají…

Švédský berňák se jen tak nevzdává

Jistý David Hedqvistzamýšlel provozovat přes internet nákup a prodej virtuální měny ‚bitcoin‘ za švédské koruny“. I požádal o předběžné rozhodnutí švédský výbor pro daňové právo, zda má povinnost odvádět přitom DPH.

Výbor vyhodnotil nákup a prodej bitcoinů jako úplatnou službu, jež je nicméně osvobozena od daně, jelikož se v případě bitcoinů jedná o platební prostředek, který je používán jako zákonné platidlo. Proti tomu však podal žalobu švédský správce daně.

Spor se dostal před švédskou nejvyšší správní stolici, a ta požádala o „rozhodnutí v předběžné otázce“ Evropský soudní dvůr, neboť pro rozhodnutí sporu považuje za zásadní výklad právě článku 135 evropské směrnice o DPH.

U Evropského soudního dvora slouží devět takzvaných generálních advokátů, kteří pro soudce připravují právní průzkumy případů. Ve věci švédské daňové správy proti Davidu Hedqvistovi vydala vypracované stanovisko 16. července prof. dr. Juliane Kokott.

V něm dokládá — s využitím předchozích nálezů — že „vlastnictví bitcoinů nemá žádný jiný smysl než ten, že v určitém okamžiku budou znovu použity jako platidla“; bitcoiny mají tedy povahu „čistého platidla“ a „v oběhu plní stejnou funkci jako platidla zákonná“. Ze zásady „daňové neutrality“ mělo by být tedy vyvozeno, že bitcoin musí být z hlediska DPH posuzován stejně jako měny zákonné.

Juliane Kokott uzavírá své stanovisko doporučením:

Navrhuji proto Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky Högsta förvaltningsdomstolen odpověděl takto:

  1. Směna čistého platebního prostředku za zákonné platidlo a směna v opačném směru, za niž je třeba vždy zaplatit odměnu, kterou si poskytovatel této služby připočte při stanovení směnných kurzů, je službou za úplatu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice o DPH.
  2. Takovéto transakce jsou podle čl. 135 odst. 1 písm. e) směrnice o DPH osvobozeny od daně.

Soudní dvůr na generálního advokáta někdy dá, jindy dospěje k jinému názoru. Podle neoficiálního odhadu by se k tomuto případu mohl dostat snad v říjnu nebo v listopadu. Rozhodnutím by přitom vyložil DPH ve vztahu k virtuálním měnám pro celou Unii.

České úřady vyčkávají

Dotázal jsem se odboru komunikace Generálního finančního ředitelství, zda Finanční správa vydala nějaké stanovisko nebo pokyn k virtuálním měnám ve vztahu k DPH, ale Ing. Petra Petlachová mi zaslala jen obecné prohlášení, že nebylo dosud rozhodnuto, jakým způsobem bude s velkými objemy bitcoinů možno obchodovat z pohledu DPH. V tomto smyslu se čeká na sjednocující stanovisko vrcholných orgánů EU, neboť je zřejmé, že uvedený fenomén překračuje svým charakterem hranice států (i kontinentů).

Dále, že veškeré příjmy plynoucí z prodeje bitcoinů jsou Finanční správou chápány jako příjem podléhající dani z příjmů, s možným uplatněním nákladů na jejich dosažení, a to jak u účetních jednotek, tak i u individuálních osob. To by se dalo čekat, ale upřesnění pro operace s bitcoiny chybí: Výklad konkrétních dopadů do jednotlivých aktivit s kryptoměnami (těžba, spekulativní nákupy, směnárenství, platba, atd.) bude upřesňován v rámci sjednocování evropského pohledu na tento relativně nový fenomén.

Ing. Michal Žurovec mi za Ministerstvo financí potvrdil, že právní regulace virtuálních měn není v současném českém právním systému ukotvena a v současnosti se v tomto ohledu ani nepřipravují změny daňových zákonů.

(Jedině je připraven návrh novely zákona proti praní špinavých peněz. Ta by měla od 1. 7. 2016 zařadit obchodníky s virtuálními měnami mezi „povinné osoby“, tedy s oznamovací povinností vůči Finančně analytickému útvaru Ministerstva financí. K tomu se nedávno vyjádřil na konferenci v ČNB šéf útvaru Libor Kazda.)

Iniciativy se v tomto směru patrně nedočkáme ani od českých poslanců. Pro jistotu jsem se dotázal u tajemníka rozpočtového výboru PSP ČR, Ing. Petra Jelínka, ale neví o tom, že by se připravoval nějaký návrh mimo ministerstvo financí.

Směnárníky trápí nejistota

Právní nejistotu vnímáme opravdu silně, odepsal mi Pavel Niedoba, majitel a jednatel Simple Coin. Rozhodli jsme se DPH na směnu bitcoinů neuplatňovat, ale je to spíš naše rozhodnutí, protože získat autorizovanou odpověď je velmi složité. Větší jistotu bychom samozřejmě uvítali, vytvoření účetnictví za rok 2014 nás stálo více peněz než sama daň. V letošním roce nejspíše vynaložíme desítky tisíc na to, abychom získali závazný pokyn, jak danit bitcoin. Ale větším problémem je asi neschopnost státu potírat bezhotovostní krádeže a přenášení odpovědnosti na soukromé subjekty. Samozřejmě i pomalost právního systému, kdy nás stát zcela bezdůvodně poškozuje zabavováním majetku.

Právní výklad v ČR je tragický, postěžoval si Daniel Houska, provozovatel Dagensie. Neexistuje, a úředníci jen čekají, a přitom prudí. Měli by jasně dočasně stanovit regulatorní pravidla. Mnohé finanční úřady a správcové daně trvají na tom, aby bitcoinové transakce podléhaly DPH. Někdy mi přijde, ze ani netuší, o co jde. Současné nevědomí mě natolik omezovalo a zatěžovalo, ze jsem musel celé podnikání přesunout do Anglie, kde je výklad naprosto jasný.

DPH netrápí BitStock.com, protože je to burza, která sama bitcoiny nedrží. Jednatel provozující společnosti Tomáš Bilka pro Lupu vysvětluje: Bitcoiny nejsou v žádné fázi transakce uloženy u nás a nemáme k nim ani přístup. DPH už klasicky odvádíme, ale jen z poplatku, který si za samotné transakce účtujeme.

Obchodníků jen přijímajících platby v bitcoinech se problém netýká, ti prostě odvádějí DPH jako při jakémkoli jiném způsobu platby: DPH odvádíme v korunách z vystavené pohledávky, a jestli zákazník uhradí hotově, převodem, bitcoinem nebo eurem, to je již jen forma úhrady. Za nás je tedy právní prostředí vyhovující, vysvětluje David Otoupalík, ředitel marketingu a péče o zákazníky ve společnosti Smart Comp., provozovateli telekomunikační sítě Netbox. Bitcoiny začala přijímat loni.

Od začátku roku přijali bitcoinové platby v hodnotě kolem jednoho sta tisíc korun. Vzhledem k jejich loňskému obratu přes dvě stě milionů je to ovšem zanedbatelné, ale David Otoupalík vysvětluje: Chceme být společností, která sleduje nové trendy a představuje je zákazníkům. Neuvažujeme, že bychom přestali nabízet platbu v bitcoinech, své zájemce si našla. Napojení směnárny nás stálo jen pár hodin práce programátora a s dalším provozem nejsou spojeny žádné náklady.

Výhodněji než jiné způsoby online platby to však nevychází: Je to podobné jak platba platební kartou on‑line. Nějaké transakční náklady s tím spojeny jsou, ale v celkové výši plateb nijak vysoké.

Známým přijímatelem Bitcoinu je DámeJídlo.cz. Lucie Zdražilová, finanční specialistka, mi odepsala: Zatím platí v bitcoinech opravdu specifická část populace, nedosahuje to významného objemu.

S DPH problém naštěstí nemáme, pokračuje. Rozvážíme jen z tuzemských provozoven a BTC jen přijímáme jako platidlo, neplatíme jím. Evidujeme v tuzemské české nominální ceně, neřešíme tedy přepočet ani kurz, kterým bychom museli danit DPH.

Dodává však: Právní nejistotu určitě vnímáme, protože BTC stále není uznán Českou národní bankou jako oficiální platidlo a těžko se k němu hledá právní úprava. Takže BTC bereme jako ceninu. Přesněji jako ‚voucher‘, na základě kterého dostaneme peníze, a účtujeme nominální hodnotou v Kč v době platby bitcoinem (kolik představoval v tu dobu peněz za objednávku). ‚Pseudo‘-kurzový rozdíl vzniká až ve chvíli prodeje BTC, kdy vznikne rozdíl mezi onou nominální cenou a cenou, za kterou jsme jej prodali.

MIF16

ČNB však sama o své vůli nic uznat nemůže, přísluší jí pouze řídit se stávajícími zákony. Odbor komunikace ČNB mi potvrdil, že tento rok a půl starý výklad je stále aktuálním názorem pracovníků banky. Za přípravu a změny zákonů týkajících se finančního trhu je odpovědné ministerstvo financí s tím, že s ČNB při jejich přípravě spolupracuje, odepsala mi ještě Kateřina Bartůšková za ČNB.

Kruh se uzavírá. Dokud českým úřadům neřekne EU, co mají dělat s bitcoiny, samy si patrně neporadí.

66 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 8. 2015 12:32

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »