Bouře v misce rýže

Ilustrace: Nenad Vitas

Google chce zkrotit čínského draka, vykřikoval minulý čtvrtek titulek na Lupě. Zahraniční firmy musí dodržovat zákony, oponovala nesměle zprávička tentýž den. Možnost, že by vyhledávací gigant opravdu opustil jeden z nejperspektiv­nějších trhů, protože tam po něm chtějí jednak, aby cenzuroval část výsledků vyhledávání, a jednak se možná pokusili nabourat do účtů pár disidentů, zburcovala nejen Lupu, ale česká i světová média a dokonce zahýbala cenami akcií, dlužno podotknout, že ve prospěch tamějšího nejvýraznějšího konkurenta www.baidu.com. Odtud (míněno střed kontinentální Evropy) vypadá věc tak, že Google po letech trápení se s požadavky Číňanů na filtrování Internetu a po poslední pomyslné třešničce na dortu došla trpělivost a rozhodl se k nebývalému: přesvědčit Číňany o tom, že Internet se cenzurovat nemá a že disidenti se online šikanovat taky nebudou – nebo odejít. Mají se však věci právě takto?

Když jsem se věcí pokoušel před přibližně šesti roky zabývat poprvé, snažil jsem se poněkud drze poukázat na kulturní rozdíly mezi Čínou a západní Evropou. Rozdíly, které se projevily mnohokrát v minulosti dávné i docela nedávné, které vedly již k několika válkám, a které stojí i za současným nedorozuměním. Pokusím se o to i dnes.

Bez ohledu na to, zda Google nakonec z říše středu odejde nebo ne (sázet se, vsadil bych se, že ne, a že se bude filtrovat vesele dál), je celá záležitost z pohledu, který my nevidíme, totiž Číňanů, marginální až úsměvná. Číně nevládnou komunisté, neboť tamější vláda má komunistický pouze a jedině název (proto nám připadá odporná). Za tímto názvem se skrývá pokračování tradic čínského vládnutí v nacionalistickém a autoritářském duchu. Tedy přesně tak, jak se v Číně vládlo před stem, dvěma sty, tisícem, čtyřmi tisíci let. S tím, že k tomuto vládnutí patří cenzura (jen tak mimochodem, cenzoři byli tradičně nejen lidé, kteří vybírali, co se má lid dozvědět, ale i na co má být upozorněno vedení) a řekněme zvýšený zájem o politické oponenty, je nezbytné se smířit, neboť respektování tradic našich partnerů patří k nejlepším zásadám Evropského konzervatismu. Domnívat se, že Google proto, že mu možná vládou najatý hacker nabourává účty disidentů, se stavem věcí jakkoli pohne, je naivní. Ne proto, že jde o komunisty. Proto, že jde o jinou, odlišnou, s námi nekompatibilní kulturu.

       

To, co vypadá odtud jako vzpoura velkého hodného Google proti velkým zlým komunistům, a v čem mediálně tak moc fandíme velkému hodnému, je ve skutečnosti vzpoura zahraniční firmy, kterou Číňané (a nejen jejich vláda) berou jako nerovnoprávného služebníka proti legitimní reprezentaci země. Tato legitimní reprezentace se nám nemusí líbit, ale to nemění nic na faktu, že legitimní zůstane.

Závěr? Vzpoura Google proti drakovi je bouře v misce rýže. Google buď ničeho nedosáhne a poté, co aférka vyzní do ztracena, bude pokračovat ve stávající praxi (75 %), nebo bouchne pěstí do stolu a odejde (24,9 %), aby se pak pokusil (neúspěšně) vrátit na trh koupí Baidu, nebo skutečně něco změní (zbytek do sta). Každopádně bychom to ale neměli brát jako souboj dobra a zla. Tedy přinejmenším, chceme-li i zítra chodit v čínském tričku, jíst čínské nudle z čínského talíře a u zvuku rádia made in China tisknout svobodomyslné pamflety na v Číně vyrobené tiskárně.