Březen - měsíc InTRAnetu?

V jednom z prvních komentářů na Lupě jsem se letmo zmínil o „Březnu“ v souvislosti s nadcházející výstavou Prague Internet World, která je jeho součástí. Trochu to připomíná říjnovou revoluci – pro zmatení nepřítele byla taky až v listopadu. Ale nic proti; jako občasnému recesistovi se mi to dokonce docela líbí. Význam „Března“ jako takového jsem ale poněkud zpochybnil s tím, že to už je na jiný komentář.

Nejsem si jist, že jsem ten jiný komentář, fakticky tedy tento komentář, chtěl skutečně psát. Vzápětí mi však přišla reakce od člověka, který si „Březen“ vymyslel a také celý zorganizoval, od pana Jaroslava Wintera z Českomoravského Profitu. Aby bylo jasno, šlo o reakci na komentář, který jsem ještě nenapsal. Něco podobného se mi stalo poprvé, a tak cítím povinnost dohnat to alespoň dodatečně – tolik na obhajobu těchto řádek.

Vraťme se ale k otázce z úvodu – byl „Březen – měsíc Internetu“ k něčemu? Nechci být přespříliš nespravedlivý, ale myslím si, že téměř nikoliv. Klíčova otázka je totiž, jaký měl mít efekt. Podle mého názoru, a předpokládám, že i podle názoru organizátorů, bylo účelem rozšíření povědomí o Internetu v širší veřejnosti a zvýšení počtu připojených uživatelů. Nemohu se vytasit s žádnými statistikami, ale jsem přesvědčen, že právě tento cíl nebyl naplněn ani co by se za nehet vešlo – a to beru jako jednoznačný neúspěch.

Zkusme si shrnout, co se vlastně v rámci Března dělo. Na mnoha Internetových (!) stránkách se objevily bannery, které na Březen upozorňovaly uživatele. Spousta firem, které mají s Internetem co do činění, nabídly slevy na své služby – od Globe Internet, které vám v tomto období naúčtovalo za registraci domény o nějakou tu stovku nižší cenu, až po spoustu firmiček po celém území našeho státečku, které vám třeba slevili na tvorbě WWW stránek. Březen posloužil také k prezentaci hlavních sponzorů akce, mezi které patřily stálice jako Autocont, Microsoft či PVT. Bylo uspořádáno několik seminářů, především Státní správa a Internet, a mimo to i dva společenské večery. Všechno je to pěkné, ale na mysl se dere otázka – není to trochu málo? Opravdu jsou tohle věci, které mohou k Internetu přitáhnout další zájemce? Myslím, že ne.

Všechno začíná už od prezentace této akce. Já jsem samozřejmě věděl, že se koná, věděli to i mí kolegové, kteří pro vás se mnou připravují Lupu, dost možná to věděla i většina z vás, kteří sledujete dění v českém Internetu (což dáváte najevo i čtením tohoto článku).
Je tu ale háček. Moje maminka, moji dva bráchové, spolužáci na vysokých školách, které studuji (nikoliv technické obory), lidé na ulicích – tak přesně ti, na které měla být tato akce nasměrována, o ní nevěděli vůbec nic. Jak na ně tedy mohla mít nějaký dopad? Přesvědčení přesvědčovali přesvědčené. Březen byl akcí uzavřenou do sebe – odtut název „Březen – měsíc Intranetu.“

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Organizátoři Března měli ty nejlepší a skončili jen o kousek vedle. Po bitvě je každý generálem a množí se proto komentáře, v nichž si autoři klepou na pomyslné čelo a s mírným pousmáním posílají Březen do propadliště dějin. Myslím, že ani tento přístup není správný. Je potřeba si připustit, že Březen skončil neúspěchem, ale není to důvod k rezignaci – naopak, je to výzva. Letošní březen není poslední v dějinách lidstva, a doufám, že ani letošní Březen nebyl poslední (všímáte si těch nuancí?). Místo ironických poznámek je třeba vymyslet něco, co bude mít větší efekt.

       

Není ostatně třeba čekat do března – udělejme si takový malý Březen třeba v květnu nebo i v listopadu. Každý z nás může udělat něco pro to, aby se Internet dále rozšiřoval. Jednou se jistě i u nás jeho sláva dotkne hvězd.

Marek Antoš