Britové to myslí s ochranou dětí na Internetu vážně

Britové mají nový strategický dokument pro bezpečnost dětí na Internetu, který obsahuje například řešení problematiky klasifikace počítačových her a přístupu k sociálním sítím. Novináři materiál zvaný Byron Review označují za přelomový. Dětská psycholožka doktorka Tanya Byron na obsáhlém dokumentu pracovala půl roku. Radí v něm rodičům, jak se vyrovnat s možným vlivem Internetu a počítačových her na jejich děti. Ve článku v britském deníku Guardian je řečeno, že vláda i soukromé společnosti budou muset udělat více pro poskytování informací rodičům ohledně způsobů, jak zabránit dětem využívat závadné informace.

O studii požádal doktorku Tanyu Byron v roce 2007 sám britský ministerský předseda Gordon Brown. Z premiérského nápadu vzniklo rozsáhlé dílo, jehož výsledky by měly pomoci rodičům vyrovnat se alespoň trochu dětem, co se technologické gramotnosti týče. Tanya Byron trefně rodiče označuje za “internetové imigranty”, kdežto děti jsou podle ní v této problematice “místní”.

Za velké téma považuje Tanya Byron klasifikaci počítačových her. Podle studie nestačí hru označit za nevhodnou pro hráče do osmnácti let, rodiče by se měli orientovat podle vyspělosti svého dítěte. Nekteré z dětí nebude na hraní hry připraveno ani v osmnácti letech, stejnou hru jiné děti pochopí v deseti letech. V současnosti jsou některé hry jednoduše označeny jako “pro dospělé”. Nový systém klasifikace má být přehlednější, s jednou danou sadou podobných log a s přesnějším označením obsahu na balení. Novinkou má být trestní odpovědnost obchodníka, který prodá dítěti hru pro něj nevhodnou.

Přestože většina sociálních sítí má návody a jasná pravidla užívání, ta nejsou mnohdy striktně dodržována. Děti se velmi jednoduše dostanou například k násilnému videoobsahu na YouTube nebo na dalších videoserverech. Velcí poskytovatelé obsahu budou požádáni o spolupráci se znepřístupňováním pro děti závadného obsahu.

Ze shrnutí poznatků a východisek vyplývá, že pro současný svět komunikace platí známý termín digital divide nejen pro srovnání vyspělých zemí a zemí třetího světa, ale také pro srovnání počítačové gramotnosti dětí a jejich rodičů. Ano, děti jsou v oblasti využívání technologií dnes podstatně dále než většina rodičů. Tuto poučku by měly respektovat všechny zúčastněné strany, které mohou do ochrany dětí na Internetu promlouvat.

V oblasti počítačových her je nutné děti přesvědčit o tom, že je třeba oddělovat počínání ve hře a v reálném světě. Většina her je připravena pro dospělé a jejich tvůrci mnohdy nepřemýšlejí o tom, jak mohou působit na děti. Doktorka Tanya Byron říká, že i když rodiče drží své děti doma, před nejrůznějšími nebezpečími je neuchrání. Virtuální svět provází specifická nebezpečí, na která musejí být rodiče připraveni. Jak mají rodiče naučit děti tomu, aby se na Internetu chovali bezpečně? Tanya Byron celý proces přirovnává k postupu, jak děti naučit přecházet ulici. Proces by měl být postupný, v krocích. Nejdříve je třeba děti při přecházení ulice držet za ruku, později se naučí rozhlížet se, než vkročí do silnice, a tak dále… Vstup do online světa je jistě složitější a komplexnější než přecházení ulice, ale příklad dobře popisuje postupné kroky a definování odpovědnosti dětí. Je zřejmé, že jde o dlouhodobou záležitost, která si žádá dost pozornosti a času rodičů. Doktorka Tanya Byron chce kompletně zreformovat systém ochrany dětí, jehož nastavení zasahuje samozřejmě i do legislativy.

Má vzniknout orgán, který bude reportovat výsledky svého znažení přímo britskému premiérovi. Na provozu orgánu se budou podílet kromě vlády i společnosti, které mají co do činění s Internetem a počítačovými hrami a další orgány. Hlavní dva úkoly jsou jasné – jde o lepší regulaci (vzniknou nová dobrovolná pravidla, na kterých se zúčastnění dohodnou) a lepší poskytování informací (klíčové role bude hrát vláda se svými novými zákony, školy a další organizace). Za vládu budou spolupracovat organizace z nejrůznějších rezortů, kterých se problematika týká. Organizace UK Council on Child Internet Safety (tak se má nový orgán jmenovat), bude mít sekretariát napojený na všechna potřebná ministerstva, aby byla zajištěna koordinace činností. Organizace ustanoví pracovní skupinu, v níž budou zasedat technologičtí experti i specialisté na vývoj dětí.

Pokud se podíváme na situaci v České republice, nejmarkantnější rozdíl je v tom, že česká vláda stojí v této problematice trochu stranou. Například známý projekt Internet Hotline se sice chlubí záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nicméně vládní aktivity jsou v podobných projektech spíše neviditelné. Ve Velké Británii se o nebezpečí, které skrývá Internet, zajímá sám premiér. O tom, jak si vede česká Internet Hotline, informuje jedna z tiskových zpráv, která shrnuje roční činnost linky. Co je cílem projektu a rozhovor se Zuzanou Baudyšovou z nadace Naše dítě si můžete přečíst ve článku Jak se bojuje s dětskou pornografií a pedofily?. O bezpečnosti dětí na Internetu informuje také projekt Saferinternet, v tomto případě jde o součást celoevropských aktivit.