Broadband bude mít 15 procent domácností

Titulek není - bohužel - reklamní kampaní nového či dominantního poskytovatele širokopásmového připojení k Internetu v České republice, ale konstatování vývoje nasazování rychlého přístupu k Internetu ve světě. Celosvětově již počet rychlých přípojek překročil 100 milionů! Další růst je přitom nasnadě.

V České republice se o širokopásmovém připojení pilně píše, za humny se na něm pracuje. Se začátkem roku se podívejme, jak vypadají statistiky a zajímavosti týkající se jak technologií širokopásmových přístupových sítí (první míle), tak zemí, které jsou s rozvojem širokopásmového přístupu na čele.

Vybavení domácností rychlým přístupem

Podle společnosti ABI bude do roku 2008 ve světě nejméně každá sedmá domácnost připojena k Internetu nějakou formou rychlé přípojky. Největší podíl domácností s širokopásmovým přístupem bude v severní Americe, o něco méně v západní Evropě a teprve na dalším místě v Asii a ve zbytku světa. Zatím ovšem světový žebříček vede Jižní Korea se 70 procenty připojených domácností.

Kabeloví provozovatelé mají stále navrch v USA, ale jinde vede bez debaty xDSL. A zatímco kabelové připojení domácností má dosáhnout jen do sedmi procent všech domácností světa, lépe na tom má být digitální satelitní vysílání (DBS, Digital Broadcast Satellite), které bude mít podíl 12 procent domácností na světě.

S koncem roku 100 milionů spokojených uživatelů

Point Topic právě oznámil, že konec roku zarovnal celosvětový počet širokopásmových přípojek k Internetu na 100 milionů (výsledek se zakládá na posledních analýzách vývoje a reálných číslech za tři čtvrtletí – na Tři krále ještě nejsou přesná čísla pro konec roku k dispozici).

Nesporně zajímavý a povzbudivý je poznatek OECD, že širokopásmové služby překonaly rychlostí svého růstu všechny ostatní komunikační služby, včetně mobilních (viz obrázek): ty potřebovaly pět a půl roku na získání prvních 100 milionu uživatelů, zatímco širokopásmovému přístupu na to stačilo o dva roky méně. Na rozdíl od mobilních služeb má však širokopásmový trh svůj strop mnohem „níže“ – jedna širokopásmová přípojka na domácnost, nikoli na osobu.

1037
Obrázek: Širokopásmové služby zastínily mobilní služby

Technologie přístupových sítí

Podle OECD vypadaly v roce 2003 statistiky zavedení DSL, kabelových přípojek a ostatních typů přístupových sítí (optiky, bezdrátů, satelitu apod.) následujícím způsobem (viz též obrázek):

1042

1038
Obrázek: Penetrace širokopásmových přípojek v zemích OECD

Podle průzkumu Point Topic věnovaného penetraci přípojek xDSL je jich dnes na světě přes 60 milionů (přes 60 procent všech rychlých přípojek k Internetu). Asie má nadpoloviční podíl (zejména Japonsko, Čína a Korea), Evropa přesáhla 15,5 milionů xDSL přípojek a zvýšila tak náskok před Amerikou s 11,7 miliony přípojek. Čína je zemí s nejrychlejším nárůstem počtu xDSL přípojek a podle všech předpokladů ji to vynese na první příčku celosvětového žebříčku již počátkem příštího roku. Prvních deset zemí pomyslného žebříčku ukazuje obrázek.

1039
Obrázek: Deset zemí světa s největším absolutním počtem xDSL přípojek (zdroj Point Topic)

Pohled do některých zemí

Mezi zeměmi s největším počtem rychlých přípojek figurují hlavně Korea a Japonsko, ale nejagresivnější v dobrém slova smyslu je Čína, která brzy předběhne Koreu dlouho vedoucí v penetraci skutečně rychlého přístupu (každý čtvrtý obyvatel – nikoli domácnost – má širokopásmový přístup na Internet). Na rozdíl od České republiky je tam trh prakticky saturovaný, pro získání nových zákazníků je třeba hodně zlevňovat a hodně přidat na rychlosti přípojky.

Jižní Korea

Korea vede v celkovém zavádění širokopásmových přípojek na světě. Primárně se používá xDSL, a to ADSL, a už od roku 2002 stále více VDSL (Very high-speed Digital Subscriber Line) s rychlostí až 50 Mbit/s v d­opředném směru. xDSL má v této zemi největší penetraci na světě: 15 ze 100 uživatelů má právě xDSL. Ostatní země asijského regionu se pohybují maximálně kolem deseti a evropské země kolem pěti až osmi přípojek na 100 obyvatel (viz obrázek).

1040
Obrázek: Penetrace xDSL v deseti vedoucích zemích světa (zdroj Point Topic)

xDSL má v Koreji výhodu v tom, že průměrná vzdálenost uživatele od ústředny je 2,5 kilometru: 80 procent obyvatel se nachází ve vzdálenosti pod tři kilometry, takže jsou ideálními kandidáty pro xDSL, zbývajících 20 procent je potřeba obsloužit optickou přístupovou sítí (FTTC, Fibre To The Curb). Stávající optické řešení je založené na ATM a ADSL, nové optické přístupové sítě na IP, Ethernetu a VDSL.

I přes velký úspěch v nasazení širokopásmového přístupu k Internetu v Koreji není kladný výsledek do budoucna zaručen: trh je již rok saturován a přitom konkurence technologií i poskytovatelů připojení je obrovská. Infrastruktura tedy vybudovaná je, ale otázkou zůstává, jak je efektivní a jak se osvědčí do budoucna.

S Koreou se může poměřovat snad jen Japonsko, které v absolutních číslech předstihlo Koreu a dokonce má příznivější náklady na zákazníka. V obou zemích za rozvojem širokopásmové infrastruktury stojí přímé vládní intervence. Koreu ale trochu mate, že se nikdo další nepokouší zemi dohnat v nasazování širokopásmových služeb. I když v mnoha zemích se pomalu zvyšuje penetrace rychlého přístupu k Internetu v relaci k počtu obyvatel, nikdo se zatím nemůže poměřovat s nabízenou rychlostí přípojek (většinou lze hovořit o desetině či pětadvacetině kapacity nabízené v Koreji).

Japonsko

Vedle deseti milionů ADSL přípojek se Japonsko může pyšnit nejen 2,3 milionu kabelových širokopásmových přípojek, ale také více než 630 tisíci optickými přípojkami. Optika do domu (FTTH, Fiber To The Home) je v zemi skutečně velice populární, protože celou polovinu klientely optických přípojek tvoří právě domácnosti, kam se optika zavádí až do interního konvertoru médií. 100 Mbit/s služba po FTTH domácnost přijde v průměru na 50–60 euro měsíčně. Japonsko je tak ve vedení v rozvoji optického připojení na světě. Navíc tam nepůsobí jediný provozovatel, ale lze si vybrat mezi NTT, USEN, Tokyo Electric Power, Powercom nebo KDDI.

USA

USA mají přes osm milionů přípojek xDSL, nezaostávají však ani v budování bezdrátového širokopásmového přístupu či optických přístupových sítí. Bezdrátový přístup pomocí WiFi volí některé neziskové projekty, např. církevní sdružení v Detroitu, kde se rozhodli poskytovat připojení o 250 kbit/s r­odinám s malými příjmy za pouhých 100 dolarů za rok (ve srovnání 40–50 dolary měsíčně za DSL).

Co se týče optiky, tři ze čtyř hlavních provozovatelů v USA (Baby Bells, čili RBOCs, Regional Bell Operating Companies) plánují začít budovat optické přístupové sítě pro domácnosti a podniky již počátkem letošního roku. Nejambicióznější plán má společnost Verizon, která chce během následujících 15 let připojit všechny své stávající zákazníky prostřednictvím optiky. Tahle „legrace“ má Verizon přijít na 40 miliard dolarů.

V polovině roku se provozovatelé Verizon, BellSouth a SBC sešli a dohodli se na společné specifikaci pro FTTC, na základě níž vyhlásili výběrové řízení na síťová zařízení. Rozhodnutí mezi možnými technickými řešeními padlo na pasivní optickou síť (PON, Passive Optical Network), která nepotřebuje žádné aktivní prvky, jako zesilovače, mezi ústřednou a zákazníkem (viz článek Pasivní optická síť).

CIF16

Optika do Evropy

I když se i Evropa snaží o rozvoj rychlých přípojek k Internetu, za asijskými zeměmi zaostává. Zejména v optice je pozadu, ale již existují vlaštovky v podobě úspěšných projektů FTTH. Mezi ně patří švédské projekty Stokab a B2 Bredbandsbolaget, několik holandských projektů a známý italský Fastweb (se 150 tisíci zákazníky připojenými rychlostí 10 Mbit/s).

EU se snaží napomoci zejména projektům, kde se na budování širokopásmové infrastruktury podílí města. Komunitní projekty se rozjíždějí s finanční pomocí ze strukturálních fondů EU ve výši 10 miliard eur. V USA se také na instalaci optiky velkou měrou podílejí místní úřady, komunitní projekty se odehrávají spíše v malých než velkých městech, kde infrastruktura už existuje. Ve většině světa se na rozdíl od USA technické řešení zakládá na Ethernetu než na PON.

Anketa

Mají v České republice šanci komunitní projekty zavádění rychlých přípojek?

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 1. 2004 21:38

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »