Hlavní navigace

Brusel chce zrychlit zavádění broadbandu, nařízení má zlevnit pokládání kabelů

Autor: Isifa
Jan Beránek

Evropským parlamentem prošlo nařízení, které má pomoci při rozšiřování rychlého internetu od úplného základu. Úspory při pokládkách linek by měly dosáhnout 30 procent.

Bruselský jízdní řád rozvoje širokopásmového internetu hovoří jasně: víc než polovina domácností by se do šesti let měla dostat k rychlejšímu než stomegabitovému připojení. Třicetimegabitové připojení by měli mít do roku 2020 k dispozici všichni občané EU.

Rychlému rozvoji optických sítí a síťové infrastruktury chce Unie pomoci nově schválené nařízení s názvem „o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací“.

K výrazným, až třicetiprocentním úsporám při pokládání nových širokopásmových linek by podle ní měla přispět hlavně eliminace zbytečných zemních prací. Za ty se podle komise utratí až 80 % celkových nákladů na pokládání nových sítí. 

Dost často se přitom musí kvůli optickým kabelů rozkopávat silnice, které zdobí čerstvý asfalt po nedávné instalaci nové kanalizace nebo plynového vedení. Tomu by měla zabránit lepší koordinace staveb s telekomunikačními operátory – ti by měli dostávat informace o plánovaných pracích s několikaměsíčním předstihem.

„Hlavní část těchto nákladů lze v procesu zavádění přičíst neefektivnímu využívání existující pasivní infrastruktury, překážkám souvisejícím s koordinací stavebních prací a zaváděním sítí zastavěných v budovách, těžkopádným správním postupům udělování povolení a vážným finančním překážkám i nedostatku proveditelných obchodních plánů zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech,“ tvrdí návrh nařízení.

V podstatě jde o to, aby se stavební a komunikační firmy dohodly na férové ceně za to, že k jednomu vedení (plynu, vody) přidají ještě to optické, za což samozřejmě operátor zaplatí přiměřenou cenu, ale nemělo by mu být bráněno v přístupu. 

„Uznávám, že přístup k inženýrským sítím není všelék, který by mohl vyřešit naléhavé problémy s hospodářskou soutěží v odvětví telekomunikací, nicméně může všem provozovatelům podstatně usnadnit rozšiřování,“ tvrdí zpravodajka návrhu Edit Herzogová

Další, celkem jednoduchou cestou, jak podpořit zavádění rychlých linek, je označení bytů nebo domů za „připraveny pro broadband“. To by mělo být dobrovolné, ale případní zájemci o koupi nebo nájem by měli další informaci předem.

Pro telekomunikační operátory by nové nařízení mohlo znamenat poměrně velké úspory. „Do budování optické sítě včetně přípojek mobilních základnových stanic a nových DSLAMů budeme investovat stovky milionů korun,“ říká například Ctibor Jappel z tuzemského O2.

Novinka se ale bude muset nejdříve přenést do tuzemské legislativy. Cesta z Bruselu do českých výkopů a tunelů tak bude ještě dlouhá.

Našli jste v článku chybu?
16. 4. 2014 10:41

Zajímavé, takové občanské sdružení czela.net takhle optiku při výkopech přikládá. Dozví se o tom, projedná to s obcí, získá stavební povolení, domluví se s tím, pro koho se výkop dělá, i s tím, kdo výkop dělá. Naštěstí nám do teď nikdo neřekl, že to nejde. A ano, funguje to díky tomu, že máme dobré vztahy s obcí, tomu, pro koho se výkop dělá, nekonkurujeme, a tomu, kdo výkop dělá, to nekomplikujeme. Vybudovat si takovouhle pozici z nuly není úplně snadné, a pokud se dalším tahle cesta usnadní, b…

16. 4. 2014 7:07
Unknown (neregistrovaný)

Podle me je rec o tzv. pripokladce, tedy kdyz se nekdo (lhostejno zda statni, mestsky, ci soukromy subjekt) rozhodne nekam neco zakopat, tak soucasti povoleni k vykopu (uzemniho rozhodnuti ??) bude povinnost zverejnit tento zamer s dostatecnym predstihem a povinnost dohodnout se s pripadnymi zajemci o pripolozeni jejich vedeni za spravedlivou (=transparentne vypoctenou) cast nakladu. Toto je minimum co stat/mesto muze udelat. Nestoji to nic.

Dalsim stupnem teto myslenky je budovani verejne infr…