BSA: místo udávání informace

Důvod, proč psaní od BSA přišlo i do mé schránky, je jednoduchý. Před několika lety jsem jako brigádník sjednával povinné ručení motorových vozidel. Tím pádem se moje jméno a adresa dostaly do jakési databáze, jejíž pracovní název by mohl znít „Pojišťováci v České republice“. Čas od času mi tedy do schránky přijde zvýhodněná nabídka některého autosalónu (zřejmě s předpokladem, že jezdím po republice a naháním klienty) nebo informace o provizích, které nabízí svým úspěšným agentům pojišťovna XY. Kouzlem nechtěného však dopis od BSA dorazil na správnou adresu, neboť díky němu můžu o dojmech, které Kampaň na podporu prevence softwarové kriminality v České republice (jak zní oficiální název akce) budí, poreferovat doslova z první ruky.

V obálce, na které je uvedeno, že „obsahuje materiály BSA a Policie ČR“, nalezne adresát vlastně dopisy dva. K autorství prvního se hlásí BSA, resp. je pod ním podepsána Markéta Zemanová, tisková mluvčí BSA v České republice. Obsahuje základní informace o softwarovém pirátství a stylem černé kroniky vytvořený popis několika případů, kdy byl tuzemský softwarový pirát odhalen a po zásluze potrestán. Autor dopisu volí často osobní tón („Víte například, že nelegální užívání softwaru v rámci podnikatelské činnosti může být postiženo trestem odnětí svobody až do výše 5 let?“ anebo „Jste si jisti, že se to netýká i vás?“). Rozhodně však nelze považovat dopis za neslušný či urážlivý; svou informační úlohu nesporně plní.

Oproti prvnímu dopisu působí druhý, pod kterým jsou podepsáni policejní prezident Jiří Kolář a Skupina odhalování informační kriminality Policejního prezidia ČR, poněkud sušším dojmem. Kolář nejprve informuje, že potírání softwarové kriminality je jednou z priorit policie, následují dva odstavce o právní podstatě softwarového pirátství včetně hrozících sankcí. Jediným dynamickým prvkem dopisu je slogan „Není však nutné dojít tak daleko…“, pod kterým nalezne čtenář už jen několik tipů, jak se použití nelegálního softwaru vyhnout. Suma sumárum nic, co by mohlo adresáta urazit, zvlášť pokud má ohledně legálnosti softwaru ve své společnosti čisté svědomí. Vzhled obálkyi obsah dopisů je k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra.

Řadě uživatelů se zkratka BSA automaticky asociuje s projektem Zatepla.cz a poskytováním návodu, jak „udat“ svého zaměstnavatele či dokonce kolegu (v této souvislosti je zajímavé, že česká podoba této kampaně spadala do kategorie „soft“; ve Velké Británii byla „podatelům“ odůvodněných podnětů dokonce vyplácena finanční odměna). Kampaň na podporu prevence softwarové kriminality v České republice má však jednoznačně informační poslání, o čemž svědčí i skutečnost, že adresátem dopisu je jednatel dotyčného subjektu.

Hlavní otázka ale zní: Je kampaň úspěšná? Dle Markéty Zemanové „je velkým úspěchem už to, že se tak výrazně zvýšil zájem o informace, které BSA poskytuje prostřednictvím hotline a webových stránek“. Zvýšení je skutečně podstatné. Zatímco v průměru kontaktuje BSA 20 až 25 lidí měsíčně, od začátku kampaně bylo kontaktů už zhruba 700. Pokud dotyčnému číslu nevěříte, zavolejte na hotline 248 11 748 a zeptejte se sami. Pravděpodobně se však napoprvé ani napodruhé nedovoláte.

Převážná většina tazatelů (60 až 70 procent) se zajímá o legálnost softwaru, který používají, případně o možnost, jak ho dodatečně legalizovat (tj. jsou si vědomi, že jednají v rozporu se zákonem). Mezi zbývajícími kontakty se často vyskytují reakce zlobné v duchu „proč jsme byli osloveni zrovna my“. Pouze mizivé procento kontaktů obsahuje „udání“ a lze usuzovat, že jejich „podatelé“ tak činí nezávisle na probíhající kampani.

Zajímavou informací by bylo, kolik tato kampaň stála. Odpověď bohužel Markéta Zemanová neposkytla s odvoláním na „zachování jisté diskrétnosti vůči členům BSA“. Kampaň byla dle Zemanové hrazena z marketingových zdrojů lokálních členů. Z toho se dá vyvodit minimálně skutečnost, že kampaň byla hrazena z tuzemských zdrojů firem sdružených v BSA a že Policie České republiky investovala do kampaně jen své jméno, ale ani korunu ze státního rozpočtu. Obecně platí, že prostředky na kampaně se získávají z ročních příspěvků členů BSA a z náhrad škody či mimosoudních vyrovnání, kterými jsou v rámci občanského soudního řízení postihováni provinilci.

Na závěr jedna kuriozita. Nedávno došlo k trestnímu řízení se softwarovým pirátem-penzistou, který žil v domově důchodců. Podnět s největší pravděpodobností pocházel od některého spolubydlícího. BSA v tom ale byla tentokrát zcela nevinně: tato informace se k ní dostala až v rámci probíhajícího trestního řízení. Případ svědčí o tom, že lidská zloba a závist existují nezávisle na státním zřízení či reklamních kampaních a cestu si vždycky najdou.