Úvodem malá hádanka: Rozesílá výhružné dopisy nebo videokazety a nabádá k donášení zaměstnavatele. Kdo to je? Možná vám takové praktiky přijdou mafiánské, ale ve skutečnosti se jedná o počiny Business Software Alliance (BSA), kontroverzního nadnárodního syndikátu zabývajícího potíráním softwarové kriminality. Přestože jde o soukromou organizaci, peníze a vliv jejích členů jí dovolují v řadě zemí spolupracovat se státní správou způsobem, jaký zůstává běžnému smrtelníkovi odepřen. Příkladem budiž, že nedávno s tímto „ctihodným“ subjektem ve společné kampani spojila jméno i Policie ČR.
Historie BSA v České republice je dlouhá a pohnutá. Původně zde sice existovalo hmotné zastoupení BSA CS, ale to ukončilo v polovině roku 1998 činnost, což bylo fakticky dáno především nechutí části členů býti vláčeni po stránkách denního tisku pro nejrůznější skandály, které vyvrcholily webem www.zatepla.cz, jenž nabádal k udávání zaměstnavatelů. Poté se BSA změnila v nehmotný přízrak, který nemá v České republice žádnou právní subjektivitu a jeho zákulisí je utopeno v dokonalé anonymitě. Obecně však lze říci, že meče spravedlnosti se chopil Microsoft s několika věrnými, ale tomu už jsme se na Lupě obšírně věnovali (viz BSA tajemství zbavená).
Nedávno se již takřka usazené mediální bahno kolem BSA opět zčeřilo. Postarala se o to českobudějovická společnost Digisys perem jejího jednatele Otto Zemka, když na svých internetových stránkách nedávno zveřejnila baladický popis útrap s touto organizací, resp. její předchůdkyní BSA CS. Příběh je skutečně banální: naštvaný zákazník poštval na Digisys v roce 1997 kontrolu z Obchodní inspekce, Finančního úřadu, Živnostenského úřadu a rovněž ji udal BSA s odůvodněním, že na disku jeho nově zakoupeného počítače byl nelegálně nainstalován Norton Commander a Norton Utilities.
Přijela zásahovka, která v Digisys zabavila hardware, software, prostě všechno a začalo se vyšetřovat. Nejenže policie nic nenašla, stejně jako všechny zmíněné kontroly, ale nelegální software neměl nainstalován ani žádný ze stovek zákazníků Digisys, které neváhala obeslat. Skončilo to tím, že byla amnestie a stíhání se zastavilo. BSA ovšem nedala zřejmě celá věc spát a nadále na svém webu uváděla Digisys jako konkrétní případ instalace nelegálního softwaru na prodávané PC. Jednomu z jednatelů došla trpělivost a zažaloval BSA o 300.000 korun a omluvu, v čemž mu soud dal za pravdu. BSA CS se mezi tím ocitla v likvidaci.
Jakmile Digisys poslal tuto informaci do světa, média, která hnaná zákonem pouště reagují především na mršiny, zbystřila pozornost a vyslala útočné oddíly. Když jsem s Otto Zemkem včera telefonicky hovořil, ujistil mne, že mě předběhly Lidové noviny, Prague Bussiness Journal a ještě jeden časopis, na jehož jméno si nemohl vzpomenout. Bojovnou náladu nejlépe vystihl ve svém sloupku v časopise Reflex Ivan Straka: „Rozsudek, který už v roce 1999 nabyl právní moci, přiřkl Digisysu odškodnění 300.000 tisíc korun a BSA CS nařídil se omluvit. Informaci BSA CS z webu stáhla, ale peníze nezaplatila…“
Celá konstrukce vypadá na první pohled jasně: BSA CS prohrála spor a zaplacení částky se vyhnula vstupem do likvidace. Záležitost je ovšem poněkud složitější: Obvodní soud pro Prahu 8 sice vydal rozsudek, který 15.6.1999 nabyl právní moci, jenže městský soud jej obratem zrušil údajně kvůli procesním nesrovnalostem a vrátil zpět obvodnímu soudu, který se zatím žádného závěru nedobral. Digisys tedy v současné době vůči BSA CS v likvidaci nemá žádný pravomocný nárok. Subjekt dokonce nebyl kvůli neuzavřenému soudnímu řízení nikdy zlikvidován. Takže z počátku slibně vyhlížející literární ohlodávání kostí BSA CS se nekoná.
Závěr z toho je jednoznačný. BSA je v tomto případě v právu, když se ohrazuje proti ose vytvořené médii. Na druhé straně se však člověk až musí divit jak důsledně najednou bojuje proti presumpci viny, kterou tak ráda sama aplikuje na všechny oběti svých středověkých metod. Dobrým příkladem může být dopis právní kanceláře Bruckhaus-Westrick-Heller-Lober, která zastupuje Microsoft a Otto Zemkovi doporučila přehodnotit zveřejnění s tím, že jejich kroky prý „výrazně převýší“ jeho uspokojení, ačkoli materiál neobsahuje nic závadného. Doufejme proto, že obvodní soud potvrdí své rozhodnutí ve prospěch poškozeného Digisysu.
