Bude Knol konkurencí Wikipedie?

Celý projekt provází velká očekávání mnohých. Představen byl v prosinci 2007 a byl určen pro neveřejné testování, do veřejného provozu poslán 23. června 2008. Od počátku je prezentován jako encyklopedie s odborně garantovanou kvalitou. Tomu také odpovídá koncepce celého publikačního systému. Články jsou výsledkem činnosti jednoho konkrétního člověka (nebo týmu) a ten za něj má nejen nárok na odměnu (v podobě příjmu z reklamy), ale nese za něj odpovědnost svým jménem (tedy tím, co uveřejní v Google Accounts).

Titulní strana encyklopedie Knol.

Google se odpočátku snaží útočit tam, kde je slabé místo Wikipedie, tedy v tom, že za články budou moci stát opravdoví odborníci z oboru. Navíc je snahou, aby články byly komplexněji pojaté. Tedy jakýsi krok dál ve vývoji a ve vnímání encyklopedie. Do jisté míry by se Knol nemusela vnímat jako encyklopedie, ale jako vědecký časopis pro širší veřejnost (příkladem může být například článek Migraine mechanisms and management, který by našel jistě prostor v kvalitním populárně-vědeckém časopisu).

Teilhard De Chardin ve své knize Vesmír a lidstvo (1940) hovoří o zemi, kde se dobývání nějakého tajemství nebo nějaké nové možnosti z částic, z hvězd a z organizované hmoty stane probléme dne – a to nejen pro stálou a podporovanou armádu vědců, ale i pro člověka z ulice. Zda znali tvůrci konceptu Knol tento text, žádná agentura neuvedla, ale vypadá to, že právě na této ideji (a vlně popularity Wikipedie) autoři staví. Samozřejmě, že hlavním důvodem vzniku projektu asi není uskutečňovat literární a filosofické ideje, ale určitý myšlenkový koncept v tomto duchu zde nalezneme. Dojdeme jednou k tomu, co naznačil De Chardin někdy v polovině dvacátého století? Knol se o to přinejmenším bude pokoušet. Pokud však nebude masovou záležitostí, nemá valný smysl.

Uživatelské prostředí

Jestliže se chcete stát tvůrcem Knolu, je potřeba vlastnit účet u Googlu. Následně proběhne přihlášení a je možné se pustit do tvorby. K dispozici je snadno ovladatelný editor, který ale nabízí jen některé základní možnosti editace a struktury textu. Jan Wagner ve svém článku pro Českou školu mimo jiné píše: Editor Knol je však poněkud jednoduchý a můžeme říci, že ve srovnání například s editorem nedávno spuštěného redakčního systému Google Sites nebo textového editoru Dokumentů Google vysloveně chudičký. Proč už konečně Google ve svých produktech nepoužívá unifikovaný textový editor?!

Prostředí pro editaci a tvorbu textů je možná až příliš stručné.

Zde je možné hledat dvojí vysvětlení. Tím prvním je, že Knol opravdu zatím startuje a je v beta verzi. S tím souvisí i to, že výkon a rychlost celého projektu je poněkud menší, než jsme u Google zvyklí. Editor, který je podstatně jednodušší, tak možná zatím jen nevyžaduje vyšší výpočetní výkon. Jako daleko logičtější vysvětlení vidím možnost, že se Google bude snažit uchovat určitý unifikovaný vzhled celé encyklopedie. Větší formátovací možnosti by tak představovaly vyšší nehomogenitu vzhledu.

Zatím je vše koncipováno tak, aby se pohodlně vkládal text a obrázky. Problém je ale s tabulkami, takže není výjimkou, že autor si ji uloží jako obrázek a pak ji do textu stejně vloží. Homogenita tak zůstává nezachráněna a kvalita celého výsledku jde dolů ať již po stránce estetické, tak po uživatelské přívětivosti (kopírování tabulky pro další využití,…).

Mě osobně zaráží kontrast mezi velice konzervativním vzhledem (fonty jsou nápadně podobné těm z encyklopedie Britanica stejně jako logo) a moderně vyhlížejícím tlačítkem pro napsání článku. Možná je to jen přechodný jev, než se uživatelé naučí psát příspěvky nějakou méně násilnou cestou, než skrze pestrobarevný obrázek umístěný na velice decentní stránky.

Novému článku je potřeba přiřadit nadpis, krátký perex (abstrakt), alternativní nadpis a samotné tělo textu, který je možné pomocí návěstidel dělit na kapitoly, což zlepšuje přehlednost delších textů.

Zajímavá je práce s obsahem, který můžete buď tvořit sami, zcela otevřeně všichni, případně využít možnost se schvalováním změn ze strany hlavního autora článku. Na výběr máte také mezi licencemi: kromě All Rights Reserved je na výběr Creative Commons Attribution 3.0 License a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 License.

Jak jsme se již zmínili, k heslu je možné přiřazovat reklamu Google AdSense. V návaznosti na čtenosti (a proklicích) tak bude možné získat finanční odměnu. To může být velká motivace, zvláště pokud se vám podaří vytipovat často navštěvovaná hesla a zpracovat na ně kvalitní článek. Zisky zatím nebudou nijak veliké. S rostoucí návštěvností se ale možná bude jednat o stále zajímavější částky.

Návrh na financování ze strany Google je marketingově zajímavý. Internetový gigant získá prostor pro zobrazení reklamy a část zisků připíše na konto autorů. Z pohledu marketingu zcela pochopitelné. Na druhou stranu je otázka, zdali u podobných projektů ještě nějak nehodnotit kvalitu (oproti pouhé čtenosti) článků. Pokud ano, pak by ale vyvstal další otazník, totiž jak onu kvalitu rozeznat u článků, které téměř nikdo nečte.

Kolektivní inteligence

Bylo by dobré něco zmínit ještě k vyhledávání článků. Na jedno téma jich může vzniknout hned několik. Každý uživatel potom může ohodnotit libovolný text na škále jedna až pět. Jako pomocné kritérium a vodítko kvality mohou sloužit diskuse pod články. Pokud vyhledáváte nějaké heslo, měly by se články s vysokým hodnocením zobrazit jako první, ty s nižším jako další. Zatím je ale článků tak málo, že najít dva články na stejné téma je poměrně obtížné.

Zatímco na Wikipedii platí, že pravdou je to, na čem se shodne většina a správci daného textu, na Knol většina udává jen pořadí jednotlivých článků (i když i to může být časem velice důležité).

Projekt by měl stát na tom, že se vyplatí (kvůli vyššímu hodnocení článku) psát především to, čemu člověk rozumí, neboť takový článek má šanci být čten a přinášet nějaké peníze z reklamy. Zatím (jen několik málo dní po otevření) je skutečně drtivá většina textů kvalitní a komplexně pojatá. Otázka ale je, kam se posune se stále větším množstvím přispěvatelů.

Právě samotný Knol nechce být jen klonem Wikipedie. Chce být jiný. Knol bude možno (snad) používat jako relevantní online zdroj dat například pro diplomové práce stejně jako pro vědecký časopis.

Představa, že nějaký vysokoškolský pedagog vyvěsí na Knol skripta z kurzu, který učí s tím, že si alespoň přivydělá, nemusí být nereálná. Širší veřejnost by se tak mohla dostat k materiálům, které obvykle využívají jen studenti jedné university.

Jiný pohled má Jakub Čížek ze Živě: Knol není typická encyklopedie… V určitém úhlu pohledu totiž Knol připomíná jeden velký webový hosting s tisící a časem snad i miliony webových stránek.

Samozřejmě visí ve vzduchu otázka možných výdělků. Pokud by se jednalo o pár dolarů, pak asi mnoho vysokoškolských vyučujících nezláká. Pokud bychom se ale dostali na na desítky či stovky dolarů za měsíc, pak by jejich činnost nemusela být altruistická, ale prostě komerční.

Možná úskalí

Snahy Googlu rozšířit svoji činnost mimo vyhledávací služby, které tvoří hlavní část jeho zisku, měly zatím smíšený úspěch. E-mailové služby se staly hitem, avšak služba Base, která umožňuje lidem nabízet zboží a služby bez nutnosti za tuto inzerci platit, či sociální stránky Orkut si tak dobře nevedou, napsaly agentury AP a Reuters. uvádí iHNed. A šíří tak mírný skepticismus, který kolem celého projektu panuje.

Hned dvě faktické poznámky přináší magazín Živě: Nově zpřístupněná encyklopedie Google Knol je zatím poloprázdná, podle vyhledávače Google v ní je jen něco málo přes čtyři stovky hesel. Zajímavé výsledky ale dá vyhledávač Google při zadání některého hesla z encyklopedie Knol, zkuste si například Lung Cancer (v Knol viz Lung Cancer). Heslo z Knol od Jessicy Donington je zhruba na stopadesátém místě z téměř 21 milionů výskytů…

Na řadu tedy přichází otázka pozice článků ve vyhledávači, a to obzvláště v Google. Je potřeba říci, že články z Wikipedie na tom nejsou z hlediska SEO vůbec špatně, což se (zatím) nedá říci o textech z Knol. Otázka je při motivačním systému reklamy poměrně zásadní. Druhou věcí je skutečnost, že encyklopedie je zatím poloprázdná. Jedná se stále jen o několik málo izolovaných článků, působících spíš dojmem výkřiku do tmy než zevrubné encyklopedie. Otázkou je na jak dlouho. Nebude ta doba natolik dlouhá, že průměrného uživatele znechutí a zůstane nakonec u osvědčené Wikipedie?

Další možný problém nastiňuje diskuse pod článkem věnovanému Knolu na iHNed, kde diskutující Astray píše: Takže to vidím tak, že se hned najdou dobrovolníci, kteří budou kopírovat články z Wikipedie do Knolu… Pokud zvážíme motivaci v tom, že autoři textů dostávají odměnu z reklam, pak se může Google (pokud nemá nějaký způsob antiplagiátorské blokace) těšit na novou vlnu žalob.

Vypadá to, že start Knolu nebude v žádném případě lehký. Obtíží a otázek je více než dost. Osobně nepovažuji ani načasování (uprostřed „okurkové“ sezóny) za ideální, a dost dobře nerozumím tomu, proč uzavřené testování nemohlo probíhat někdy do začátku října.

Wikipedia vs. Knol

Jak jsme již naznačili, srovnávat Wikipedii a Knol není úplně snadné, jelikož oba zatím směřují poněkud jiným směrem. Přesto se pokusíme na náhodně vybraném článku poukázat na určité rozdíly. Vzhledem k velikosti databází jsme napřed vybrali text na Knol a k němu odpovídající na Wikipedii (anglické verze). Tématem se tedy stalo HIV.

Ve prospěch článku na Wikipedii mluví skutečnost, že nabízí lépe ozdrojovaný text. Naopak u encyklopedického rozměru hesla je škoda, že zde nenalezneme více informací o historii.

Heslo HIV ve Wikipedia se může pochlubit dobrou návazností na ostatní hesla a kvalitním ozdrojováním.

Text, který nalezneme na Knol, je více tématický, nabízí přívětivější a zajímavější grafiku, snazší čitelnost díky struktuře nadpisů a zaměření na medicínskou otázku. To vše možná trochu na úkor naprosté všeobecnosti a vyvážení všech aspektů problematiky. Oproti Wikipedii zde naleznete daleko podrobnější a odborněji pojaté informace o možné léčbě a diagnostice. Článek je dílem Ricka Hechta, profesora Medicine at the University of California, San Francisco, in the Division of HIV/AIDS at San Francisco General and the UCSF Osher Center for Integrative Medicine se specializací právě na léčbu a diagnostiku HIV/AIDS. Je zřejmé, že obsahem článku z pohledu medicínského mu může Wikipede konkurovat jen obtížně.

Heslo HIV v Knol s unikátní grafikou a odborným pojetím celé problematiky.

Na druhé straně pokud potřebujete komplexní a stručné informace, pak je článek Knolu příliš detailní a podrobný. Není určen na získání informace typu „Co je HIV“ nebo „Zda se to dá léčit“. Knol jde poněkud více do hloubky dané problematiky. Jedná se tak o dva různé zdroje informací, zaměřené na dvě odlišné skupiny tazatelů.

Závěr

Knol ale nemusí skončit fiaskem. Pokud zvládne počáteční dětské nemoci, pak se možná bude jednat o zajímavý zdroj informací. Zajímavé také bude, zda se Google nepokusí nějak Knol propojit se sociálními sítěmi (například Orkut či Google Groups), což by mu mohlo v očích některých uživatelů přidat na zajímavosti.

Mohu-li si dovolit na závěr zcela subjektivní odhad, pak si myslím, že Knol nebude propadák a ztrátová činnost. Stane se z něj jeden z dobrých projektů Google. Na druhou stranu Wikipedii v nejbližších letech neohrozí. Uvážíme-li, že kvalita Wikipedie v anglické mutaci je srovnatelná s kvalitou encyklopedie Britannica a Knol zatím bojuje převážně o anglicky mluvící trh, žádný zázrak čekat nemůžeme. Osobně bych si sázel na lokální úspěchy, na státy, kam Wikipedie úplně neprorazila. Tam by Knol mohl mít velkou šanci. Ale to jsou jen spekulace, které potvrdí (nebo vyvrátí) až nejbližší roky. Dříve Knol svoji obsahovou dospělost rozhodně nestihne.