Bude navždy Internet zadarmo?

Ale spor o poplatky netrvá pouze v oblasti stanovení jejich absolutní výše. Jde také (a čím dál víc) o stanovení výpočtu těchto poplatků. Podotýkám, že jde o celkové poplatky, tj. jak za používání telekomunikační sítě (například modem), tak připojení k Internetu.

Je celkem znám názor, že zpoplatnění paušálem výrazným způsobem motivuje zákazníky k připojení a využívání služeb. Na druhou stranu také poskytovatelé potřebují pokrýt svoje náklady a vytvořit přiměřený zisk (neboť ten po nich chtějí jejich akcionáři). Dostáváme se tak do stádia, kdy případný paušál definovaný garantovanou šířkou pásma je obtížně akceptovatelný zákazníky (vysoká cena).

Na druhou stranu zpoplatňování podle doby připojení je skoro vydírání zákazníků (také je možno ho vidět především ve státech, kde stále není řádně rozvinut telekomunikační trh) a zpoplatňování podle přenesených dat je pouze derivátem takového přístupu. Představa, že sedím u filmu distribuovaného přes Internet a deset minut před koncem ho vypínám, protože bych přečerpal základní objem, je také nesmyslná. Navíc instalované aplikace mohou způsobit pěkný vítr v peněžence. Nejen (proklínaný) Microsoft distribuuje nové verze svých produktů především po Internetu a nové verze mohou mít řádově stovky megabajtů. A to pomíjím sousedovic Pepíka, který využitím nějaké díry ve vašem systému dokáže způsobit přenos řádově gigabajtů denně.

To, co je cílem dnešního eWorkshopu, se dá pojmenovat jednoduše: Nalezení alternativního modelu zpoplatňování. Tento model bude zákazníky motivovat k využívání Internetu a zároveň přinese telekomunikačním společnostem nějaký ten dolar.

Nebudeme se zabývat motivačními slevami u modelu zpoplatňování přenesených dat (tj. za první gigabajt zaplatíte tisíc, a druhý až desátý pětistovku), ale zkusíme najít klady a zápory jiných modelů.

Jednou z možností je dohoda mezi poskytovateli připojení a poskytovateli obsahu. Pokud já, jako telekomunikační operátor udělám dohodu s Warner Brothers na distribuci jejich videoarchívu přes moji síť (je jedno, kdo vystaví fakturu), můžeme oba dosáhnout slušného multiplikačního efektu. Samozřejmě jako operátor mohu zpřístupnit film v archívu jinou rychlostí než běžný comodity Internet, což povede k tomu, že uživatelé budou motivováni k tomu, aby sledovali zpoplatněnou verzi firmu (a nestahovali ji z pirátských serverů).

Druhou možností je zpoplatnění úzkých (=drahých) míst v topologii. Proč by nemohli uživatelé komunikovat v rámci jedné čtvrti (či malého města) rychlostí, která odpovídá možnostem optického vlákna, kterým jsou připojeni? Kapacita v úzkém místě může být regulována pomocí QoS mechanismů.

Nějaké další modely či shození ze stolu aktuálních ? Nepřítel nás, zákazníky, sleduje a pokud vymyslíme efektivní model, třeba ho použije do svých vysokorychlostních analýz.