Hlavní navigace

Bude stát regulovat Internet?

Jiří Peterka

Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dle zpráv z minulého týdne teprve začíná uvažovat o regulaci Internetu, resort školství už pracuje na založení obecně prospěšné společnosti, která by zajistila "řízenou komercionalizaci" školského intranetu, budovaného v rámci projektu Internet do škol.

Minulý týden se kolem Internetu odehrály dvě věci, které (alespoň podle mého názoru) nevěští nic dobrého. Jde o pasáž výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která uvažuje o regulaci Internetu, a pak signály o plánovaném využití školského intranetu, formou „řízené komercionalizace“.

Rada chce regulovat?

RRTV minulý týden předala svou výroční zprávu za rok 2001 Poslanecké sněmovně. Vyjádřila se v ní poměrně obsáhle k Internetu, v odstavci příznačně nadepsaném Internet a jeho regulace. Zde je několik relevantních citátů, plné znění najdete např. zde

Účelem této kapitoly je stručně upozornit na závažný problém nežádoucích obsahů a nežádoucích činností na Internetu a dále na současný stav a některé jeho souvislosti.

Pokud bude politická vůle zahájit kroky k řešení této problematiky, bylo by třeba iniciovat zadání podrobnější studie, která by měla předcházet konkrétním jednáním o problematice legislativní regulace Internetu, a to i v globálním měřítku.

Světový terorismus a vývoj v dalších shora zmíněných oblastech kriminality s využitím internetu jakož i některé události přímo v ČR v nedávné době (stránky s dětskou pornografií) opravňují otázku, zda je legislativní ošetření Internetu v ČR dostačující.

Hlavní otázkou však zřejmě je, zda je dostatečně legislativně zajištěno nalézání a praktický postih kriminálních jevů na Internetu.

Podstatou problému je tedy regulace obsahů vysílání, speciálně vytvářených pro Internet.

Pokračující nečinnost na tomto poli velmi pravděpodobně povede k tomu, že závadné obsahy budou stále častěji umisťovány ze zahraničí na české servery, ať už s vědomím našich providerů nebo hackerským způsobem. Obdoba takového vývoje s jinými oblastmi kriminality (drogy, aktivity mafií…) je zřejmá stejně jako jeho malá žádoucnost.

Můj dojem z celé pasáže je ten, že RRTV zde vzala na vědomí Internet jako (z jejího pohledu) nový fenomén, začala si uvědomovat, že otevírá určitý prostor pro různé „nekalé“ aktivity lidí (což je pravda) a vyzývá k hledání určitých řešení. Řečeno jinými slovy, RRTV si uvědomila, že je zde jakýsi nový problém a volá po tom, aby se začalo hledat jeho řešení. Na tom nevidím nic špatného a mohu s tím plně souhlasit, kolem Internetu skutečně jsou problémy, které si zaslouží prozkoumání, hlubšího zamyšlení nad jejich podstatou a hledání nejvhodnějších řešení.

Co mne znepokojuje je spíše náznak toho, jak by si RRTV takovéto východisko představovala – pokud její vyjádření interpretuji správně, očekává, že řešení nových a dosud ne zcela doceněných problémů bude možné starými prostředky, konkrétně utužením regulace a jejím rozšířením i na Internet. To se obávám, nepůjde, resp. nebude fungovat. Řekl bych také, že uplyne ještě hodně vody než lidé, kteří tvoří legislativu dokáží docenit skutečnou podstatu Internetu a celého online světa, včetně jeho exteritoriality a akceptovat řešení, která mají šanci na úspěch.

Význam samotné výzvy od Rady bych zase až tak nepřeceňoval a bral bych jej jako jeden z celé série jistých výkřiků subjektů, kterým začíná docházet že realita dnešního světa doznává určitých změn. Důležité bude, jaké další odezvy a reakce tato výzva vyvolá.

K čemu je intranet?

V souvislosti s úvahami o možné regulaci Internetu mi nedá nepřipomenout, že právě v České republice vzniká v současné době nejméně jedno řešení, které po technické stránce vychází případné regulaci dosti vstříc. Samotná decentralizovaná podstata dnešního Internetu totiž snahy o regulační opatření a zásahy značně ztěžuje (asi ne zcela znemožňuje, ale komplikuje, prodražuje, a současně dává více možností je obejít). Pokud se ale vše vhodně uzavře do sítě, která „čouhá ven“ jen jedním jediným rozhraním, je situace rázem jiná…

Narážím teď na projekt Internetu do škol, který začínal jako snaha připojovat školy k Internetu přímo (tj. decentralizovaně, bez existence jediné centrální přípojky), ale časem zmutoval do budování privátní celorepublikové sítě s jedním provozovatelem, a také s jedním připojením na Internet. Řešitelé projektu (ministerstvo školství, generální dodavatel, generální auditor a jimi založené subjekty) rezolutně popírají jakékoli záměry centrálně regulovat přístup škol k Internetu a tvrdí, že případná omezení budou jen v rukou samotných škol, na jejich úrovni. Nechci toto tvrzení nijak zpochybňovat, byť mi stále vrtá hlavou, proč byl v zadávací dokumentaci do výběrového řízení na generálního dodavatele požadavek:

Z důvodu ochrany školního intranetu musí být připojení do Internetu zabezpečeno dostatečně výkonnými firewally. (…) Řešení musí rovněž umožňovat inteligentní filtraci informací propagovaných do školního intranetu z Internetu.

Takže i když dnes nikdo regulovat nehodlá, technické řešení Internetu do škol by eventuelním budoucím snahám o regulaci vycházelo vstříc jak možností „inteligentní filtrací informací“, tak i samotnou (uzavřenou) podstatou privátního školského intranetu.

Pokud mé informace sahají, na stejném principu uzavřené virtuální privátní sítě celorepublikového rozsahu, se společným centrálním připojením k Internetu, má být budována i jednotná komunikační infrastruktura veřejné správy.

Uzavření komerčního prostoru

Další událostí minulého týdne, která s úvahami o regulaci nepřímo souvisí, jsou signály o tom, jak chce ministerstvo školství naložit s „prostorem“, který vznikne vybudováním školského intranetu a připojováním škol k této privátní síti.

K tomu je dobré si nejprve říci, že již v loňském roce uložila Poslanecká sněmovna ministerstvu školství najít vhodný model pro vícezdrojové financování projektu Internet do škol. Fakticky tedy jde o to, aby se na celou věc podařilo získat peníze i z dalších zdrojů a ne pouze ze státního rozpočtu. To je určitě rozumné.

Ministerstvo školství se tento úkol snaží naplnit založením obecně prospěšné společnosti, která by takovéto vícezdrojové financování zprostředkovávala. Podle neoficiálních zpráv by o jejím založení v brzké době rozhodnout přímo vláda.

Informací o tom, jak by měla fungovat a co by měla dělat, je zatím poskrovnu. Její přípravy nedávno potvrdil mluvčí Informačního centra SIPVZ na konferenci Schola Nova. V závěru minulého týdne se pak na toto téma rozpovídal Jakub Rainisch (poradce ministerstva školství) v diskusním pořadu na Svobodné Evropě (doslovný přepis relevantních pasáží lze nalézt zde):

MŠMT bylo vyzváno poslaneckou sněmovnou v červenci loňského roku, aby připravilo projekt, který se bude spolupodílet na financování provozu celé této akce. Obecně prospěšná společnost, která vzniká založením nebo na návrh MŠMT a MŠMT do ní bude dávat lidi, kteří jsou jak ve správní radě, tak v dozorčí radě, čili je to orgán plně pod kontrolou toho státu, má tu výhodu, že prostředky, které do ní plynou, nejsou prostředky státního rozpočtu, ale mohou být znovu reinvestovány, a to prosím všechny, protože obecně prospěšná společnost nevykazuje zisk, tak mohou být znovu reinvestovány na obecně prospěšné účely. To je ze zákona o obecně prospěšné společnosti.

To interpretuji tak, že má jít v zásadě o kanál, skrz který budou protékat finanční prostředky přicházející z jiných zdrojů a určené na projekty SIPVZ (včetně Internetu do škol). Mohu-li k tomu přidat svůj názor, pak bych se velmi přimlouval za to, aby takováto instituce důsledně využívala tzv. transparentních bankovních kont, jaké nabízí například eBanka (jde o bankovní účty, které umožňují komukoli podívat se na všechny transakce, viz zde). Jinak se obávám, že se bude jen těžko kontrovat různým spekulacím ohledně finančních toků.

Páteční diskuse na Svobodné Evropě však přinesla ještě další zajímavé informace o cíli obecně prospěšné společnosti, z úst Jakuba Rainische:

To není žádný filtr na peníze, to je prostě jeden z možných zdrojů dalšího financování, pokud se podaří z celé té infrastruktury vytěžit nějaké peníze, a to formou – teď řeknu něco, co se všichni budou chytat za hlavu – formou řízené komercionalizace, protože pokud se ten systém jakýmsi způsobem neuzavře – ten intranet – a to prosím berte velmi v uvozovkách – tak ty firmy, které se vrhnout na tu komunitu, je tam milión šest set tisíc žáků a asi dvěstě tisíc učitelů, tak ty vám z celého toho – ve chvíli kdy všechny školy budou připojeny – tak ty vám z toho udělají jedno velké tržiště. Ten intranet to částečně odfiltruje, to ovšem neznamená, že ty školy jsou omezeny v přístupu na Internet. To vůbec není pravda.

Toto již vyznívá tak, že obecně prospěšná společnost nebude pouze shánět různé granty, sponzorské příspěvky a jiné vnější zdroje, ale že bude také na školském intranetu nějak vydělávat („pokud se podaří z celé té infrastruktury vytěžit nějaké peníze“), a to formou „řízené komercionalizace“. Pokud tomu správně rozumím, Jakub Rainisch si to představuje tak, že školský intranet bude sloužit (také) ke komerčním aktivitám, ale tyto nebudou zcela ponechány napospas volnému trhu (aby z toho nevzniklo „jedno velké tržiště“), ale díky „uzavření celého prostoru“ budou připuštěny jen některé z těchto aktivit (nejspíše podle rozhodnutí samotné obecně prospěšné spolešnosti).

Jaký byl první návrh?

Způsob, jakým Jakub Rainisch popsal připravovanou obecně prospěšnou společnost, vcelku dobře koresponduje s tím, co obsahoval první návrh na její založení (který ale byl nakonec shozen ze stolu a nedostal se do vlády). V tomto materiálu se předpokládalo, že obecně prospěšná společnost bude získávat peníze na projekty SIPVZ:

  • Spoluprací s komerční sférou na konkrétních projektech
  • Komercionalizací sítě
  • Skrze sponzoring a dary nefinanční povahy
  • Ze zahraničí (např. z fondů Evropské unie).

Podrobnější představa o komercionalizaci sítě zde byla navržena takto:

Infrastruktura, tak jak je její koncepce navržená, přináší mnoho možností, jak tento potenciál využít. Protože se ale jedná o školy, nebylo by příliš moudré umožnit ‚divokou komercionalizaci‘ tohoto virtuálního prostoru. Obecně prospěšná společnost je ideálním nástrojem pro posuzování a následnou realizaci marketingových projektů pocházejících od zájemců z komerční sféry, kteří tak mohou oslovit všechny žáky a učitele – tedy přesně definované cílové skupiny. Zároveň také obecně prospěšná společnost musí v těchto projektech dohlížet nad přísnou ochranou všech osobních údajů.

Součástí obecně prospěšné společnosti mělo podle původního návrhu být i pět realizačních týmů:

První z těchto realizačních týmů má na starosti řízení realizace programů sponzoringu, které umožní zvýšit kvalitu ICT vybavení na školách formou nejrůznějších spotřebitelských soutěží (např. každý zákazník určitého obchodního řetězce sbírá body podle výše nákupu a tyto body prostřednictvím obecně prospěšné společnosti uplatní s požadavkem dovybavení konkrétní školy, konkrétní ICT technikou).

Pokud by se takovéto záměry realizovaly, jak by to asi dopadlo? Také si už představujete, jak na škole právě začíná vyučovací hodina a učitelka říká:

Milé děti, až půjdete s rodiči nakupovat, nechoďte k firmě A, ale k firmě B. Nakupte tam nejméně za X korun, abyste dostali aspoň Y bodů v jejich soutěži. Ty nezapomeňte přinést do školy! Když jich takto nasbíráme dostatečný počet, předáme je naší starostlivé obecně prospěšné společnosti, která nám je vymění za nový počítač…

Jak se vám zamlouvá takováto představa?

Anketa

Líbí se vám myšlenka "řízené komercionalizace" Internetu do škol?

Našli jste v článku chybu?

18. 12. 2002 19:18

Tomáš Houška (neregistrovaný)
Je mi z těch nápadů zle od žaludku. Vždyť to je přece zrůdnost. Nejsem technik, abych posoudil, nakolik je to vše možné, ale když si to coby učitel představím do důsledků, vidím ÚPLATKY, ÚPLATKY a ÚPLATKY. Rozkradené miliardy (už se začalo, že...) Cenzuru hodnou nejtvrdších bolševiků. Nechápu, jak je možné, že tohle někdo v demokratické zemi může plánovat a ještě o tom zcela volně s pocitem dobře odvedené práce mluvit veřejně. Nechápu jak je možné, že český volič volí strany, které na místa s ro…

9. 4. 2002 14:55

J.Kastl (neregistrovaný)
Ano uznávám, třeba META by měla být před TITLE, je-li v něm něco jiného než ISO-8859-1.
Ale nevěřím, že tohle jim udělal generátor. To prostě jen špatně sami napsali. Ale opravit se to dá poměrně snadno.
To tuhle jsem stahoval formulář na grant. Tam mají chybu už druhé kategorie. V http-hlavičce správný kód, v META pak Windows-1250. To je teď ale jedno, neboť http má od roku 2000 přednost. Jen je to taková ukázka našeho školství, že nic nikdo neudělá pořádně. -- Také v tom formuláři samozřejmě…

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Cena stejného léku se liší i o tisíce

Cena stejného léku se liší i o tisíce

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček