Budeme mít ministerstvo informatiky?

Osobně mě po volbách překvapila slova místopředsedkyně ČSSD Marie Součkové, která při dotazu, zda se bude měnit počet ministerstev, odpověděla: „Zachováme status quo, ale je možné, že dojde k přerozdělení. Některé ministerstvo by se třeba sloučilo a jiné by vzniklo. Třeba jsme již říkali, že bychom udělali ministerstvo informatiky.“

Jak vlastně fungují ministerstva

Řeknu to laicky a zjednodušeně. Některá ministerstva od daňových poplatníků vybírají peníze. Všechna potom peníze přerozdělují a spotřebovávají. Aby to nebylo jen o penězích, všechna také něco regulují. Budu-li vycházet z těchto funkcí, zmiňované ministerstvo by vlastně jen přerozdělovalo, regulovalo a spotřebovávalo. K tomu, aby mohlo ministerstvo tyto kompetence vykonávat, samozřejmě potřebuje zákony a další předpisy. Ty dnes nemá a trvalo by alespoň rok, než by takový zákon prošel celým legislativním procesem. Máme tu sice kompetenční zákon, ale ten by asi neřešil odbornou část. Problém je samozřejmě i ve finanční oblasti: uvažované ministerstvo potřebuje rozpočet, který však pro letošní rok nemá.

ÚVIS kam s ním?

Podstatnou roli v našich úvahách o ministerstvu informatiky hraje Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Je totiž jediným místem, kde by „papírově“ mohlo vzniknout. ÚVIS má pro zajištění své existence velký trumf: díky zákonu 365/2000 Sb. o veřejných informačních systémech veřejné správy, je prakticky nezrušitelný a má zrovna takové kompetence, jaké by nové ministerstvo potřebovalo. Bylo by jistě zajímavé znát názor současného předsedy tohoto úřadu, Jiřího Krumpa, na potřebnost ministerstva informatiky.

Koho se to všechno týká

Sektor informačních technologií se v ČR vyvíjel tak jako všude na světě – tedy živelně. To ale neznamená, že se tento segment neusazuje. Pokud v oboru působíte delší dobu, jistě zjistíte, že se potkáváte stále se stejnými lidmi. Dopředu víte, jaké velké projekty se chystají a jaké firmy za nimi stojí – zkrátka takový „malý český IT rybník“. Nové ministerstvo by nějakým způsobem více či méně ovlivňovalo dodavatele, ostatní ministerstva, která mají vlastní resortní informační politiky, krajské informatiky a jednotlivé informatiky měst a obcí. To jsou skupiny, které určitě z nového úřadu mít radost nebudou, protože se jim zvýší náklady nebo pracovní agenda. Existují samozřejmě i skupiny, kterým by ministerstvo mohlo přinášet nějaké výhody – občané a někteří politici. Zvláště v případě prvně jmenovaných by pak jakýkoliv přínos měl smysl: dosud jsem se však nedostal dále než k teoretickým úvahám, co by jej mohlo představovat.

Státní síťové služby

Zkusme se na celou věc podívat ještě z jedné stránky. Ministerstvo by mohlo regulovat nebo – chcete-li jemněji – ovlivňovat Internet. Ten je nepochybně příkladem síťové služby a když se podíváme na historicky starší služby tohoto druhu, které stát ovlivňuje, okamžitě zjistíme, že každá z nich (telekomunikace, železnice, rozvod elektřiny) zpravidla představuje problém – v ekonomické, politické či sociální rovině. Nechápu tedy, proč si chce nová vláda zadělávat na takový potenciální problém.

Podpora ano, ministerstvo ne!

Rád bych zdůraznil, že se plně stavím za veřejnou podporu tzv. informační a znalostní společnosti, zejména pokud jde o vzdělávání v oblasti nových technologií. Zemím dnes ve světě globální konkurence přináší bohatství ten, kdo vymýšlí, a nikoliv ten, kdo vyrábí. Vymýšlí ten, kdo je vzdělaný – a to je ta správná „sociální“ investice. Nevěřím však, že by ministerstvo informatiky něco nového vymyslelo, maximálně bude vyrábět vyhlášky a spotřebovávat rozpočet na platy úředníků.