Budeme platit za hypertextové odkazy?

British Telecom má práva na samu podstatu internetu. Závěrem minulého týdne přinesla zahraniční média zprávu, že britský telekomunikační obr je vlastníkem patentu 4.873.662, zaručujícím majiteli práva na hyperlinky neboli hypertextové odkazy. Budeme tedy za odkazy na internetových stránkách nyní muset platit?

Podle vyjádření British Telecom byla žádost o patent podána roku 1976 ve Spojených státech a patent byl uznán roku 1989, což dává společnosti možnost zpoplatnit hypertextové odkazy jako intelektuální vlastnictví. Na pohled zaujme předvídavost managementu BT – hypertextové odkazy v roce 1976, ale ve skutečnosti je British Telecom spíše byrokratický moloch (podobný svému českému protějšku), který si dává patentovat každou maličkost z obavy, aby stejnou myšlenku někdo nepoužil o několik let později v neprospěch společnosti. O této skutečnosti mj. svědčí i fakt, že patent byl objeven až při rutinní kontrole dalších 15.000 patentů British Telecom.

Obdobnou cestou vykročil počátkem tohoto roku rovněž internetový portál Amazon, který posílil svou pozici na trhu patentováním vlastní technologie „One Click Ordering“ a ať již tento postup Amazon zvolil ze strachu či z úmyslu poškození konkurence, po značných protestech ze strany obchodních partnerů a uživatelů na vymáhání patentu nikdy nedošlo – přestože Amazon ve svém patentovém tažení nadále pokračuje. To však není případ British Telecomu, neboť britská společnost se minulý týden obrátila na několik největších amerických poskytovatelů internetového připojení s žádostí o zaplacení licencí.

Když koncem osmdesátých let nastal v Americe internetový boom, vytvořily se určité standardy pro tvorbu internetových stránek, které v zásadě přetrvávají dodnes. Mezi jeden z těchto standardů patřilo i používání obrázků formátu GIF, jehož kompresní technologii měla patentovanou společnost Unisys. Jakmile Unisys zaznamenal, že jeho kompresní formát je zdarma používán k tvorbě internetových stránek, rozhodl se soudně vymáhat zaplacení licence v hodnotě 5.000 dolarů.

Snaha o vymáhání licence vedla k veřejnému bojkotu společnosti, který na dlouhou dobu poškodil obchodní jméno Unisysu a do dnešní doby jej mnozí uživatelé Internetu – zejména z řad uživatelů Linuxu – ignorují. Výsledkem celého procesu bylo pouze vytvoření alternativního grafického formátu PNG. Právníci odhadují, že škoda na dobrém jméně a obchodní pověsti British Telecom by po uplatnění patentu byla nevyčíslitelná a zřejmě by i výrazně přesáhla případný zisk. Američtí poskytovatelé internetového připojení by museli zakoupit licenci pro 15 miliard stránek, z nichž každá obsahuje v průměru 52 odkazů, což by mohlo vést k ochromení celého internetového odvětví – jehož jsou Spojené státy hlavním motorem – a následně zpomalení růstu internetové ekonomiky, což by zřejmě mělo negativní celosvětový dopad na téměř všechna další odvětví.

       

Tato skutečnost se zatím týká pouze Spojených států. Roku 1976 byl návrh na patent podán ve všech zemích, ale pouze ve Spojených státech platí registrace až do roku 2006. Původní podoba internetu se začíná vytrácet a společnosti typu British Telecom se z tohoto média snaží udělat pouze dvojrozměrný byznys, který ve své oficiální podobě začíná svým způsobem ztrácet na zajímavosti. Nechápu tedy, jak se takové společnosti mohou pozastavovat nad skutečností, že se jejich stránky stávají terčem DDoS útoků, když na druhé straně berou pod nohama půdu lidem, kteří Internet vytvořili, aby na ní postavili internetové obchody apod. Trochu to připomíná kolonizaci USA bílým mužem. To je v tomto tisíciletí již podruhé…

Mirek Zeman