Budou se české e-shopy kvůli poplatkům za platby kartou stěhovat do ciziny?

Může e-shop výrazně ušetřit na změně provozovatele platební brány pro platby kartou? Příklad Alza.cz naznačuje, že to možné je. V dalších případech je ale situace složitější.

Největší tuzemský internetový prodejce Alza.cz začal od ledna využívat místo platební brány České spořitelny obdobnou službu slovenské Tatra banky. V praxi to vypadá tak, že od zákazníka, který nakoupí na Alza.cz a zaplatí online platební kartou, putují peníze na účet dceřiné firmy Alza.sk ve slovenské Tatra bance, napsal minulý týden server IHNED.cz.

Zástupci Alzy jako důvod změny uvádějí optimalizaci nákladů. Česká spořitelna zřejmě firmě nedokázala nabídnout dostatečně zajímavé podmínky, aby její platební bránu nadále používala. Jde zejména o výši poplatků, které obchodník bance za akceptaci plateb kartou platí.

Ty se zčásti skládají z tzv. interchange fee, neboli výměnného poplatku. Banka, která má smlouvu o přijímání platebních karet s obchodníkem, jej platí vydavateli karty. Poplatek pak slouží k úhradě nákladů a rizik spojených s používáním platebních karet, například při zneužití karty. Obvykle se jedná o určité procento z částky transakce. 

Do ciziny levněji než po Česku

Výše poplatku přitom závisí pouze na rozhodnutí karetní asociace. Není tedy žádným překvapením, že se interchange fee u jednotlivých asociací liší. Daleko zajímavější je ale fakt, že karetní asociace nastavují výši poplatku odlišně i pro jednotlivé země.

Velké rozdíly jsou i mezi státy Evropské unie. Zatímco v Česku požaduje například Visa pro platby kartou od 1 % až po 1,6 % z částky (v závislosti na druhu karty či platby), v Maďarsku jí stačí jen 0,3 % (aktuální výše poplatků pro evropské státy je k dispozici na webu karetních asociací VisaMasterCard). 

Podle představitelů karetních asociací má odlišné nastavení poplatků v jednotlivých zemích několik důvodů. "Každá země má různý rozvoj platebního systému a různou úroveň finanční vzdělanosti. Pokud se podíváte na Českou republiku, platí se zatím elektronicky velmi málo a naopak se hodně vybírá z bankomatů. To je úplně odlišná situace než ve Velké Británii. Tím, že se země nacházejí v různých stádiích vývoje, mají i různé ekonomické podmínky pro akceptaci karet. Musíme proto hledat odpovědně vysokou motivaci pro dodavatele karet, aby karty podporovali,“ vysvětluje Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard pro ČR a Slovensko.

Alza využila toho, že jak Visa tak MasterCard mají stanovené také interchange fee pro platby z jedné země do druhé. A pro oblast Evropského hospodářského prostoru, do kterého patří všechny země EU vyjma Chorvatska, jsou výše poplatků nižší, než pro platby v rámci České republiky.

Stížnost České spořitelny

Odchod Alzy od České spořitelny ale neproběhl bez odezvy – banka si na její počínání stěžovala u karetních asociací:

„Obě kartové asociace Visu a MasterCard jsme upozornili na skutečnost, že slovenský poskytovatel platebních služeb Tatra banka, který začal zpracovávat kartové transakce pro některé eshopy v České republice, nedodržuje pravidla kartových asociací pro zpracování přeshraničních plateb. Požádali jsme kartové asociace o sjednání nápravy a na jednání Sdružení pro bankovní karty jsme o této skutečnosti informovali zástupce ostatních bank. Visa i MasterCard potvrdily, že situaci se slovenským acquirerem řeší,“ uvedla Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny.

Jak konkrétně měla Alza, respektive Tatra banka, porušit pravidla karetních asociací, nechtěli zástupci České spořitelny komentovat. Problém ale mohl být v tom, že Alza přijímá platby od českých zákazníků v jiné zemi, než ze které prodává zboží.

Zda opravdu došlo k nějakému porušení pravidel, není zatím zřejmé. Sdílnější totiž nejsou ani karetní asociace. Zástupci MasterCard pouze potvrdili, že se možným porušením pravidel zabývají. Z vyjádření regionálního manažera společnosti Visa se dá dovodit, že firma stížnost řešila, ale nevíme, k jakému závěru dospěla:

„Úlohou společnosti Visa Europe je zabezpečit dodržování pravidel v rámci Visa platebních systémů mezi všemi členskými bankami, tj. mezi vydavateli a přijímateli. To znamená především zajistit vzájemnou spolupráci a součinnost, bezpečnost a přehlednost transakcí. A takto jsme postupovali i v tomto konkrétním případě,“ uvedl Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku.

Cenová válka v Česku?

Vraťme se ale ke komentáři České spořitelny. Ten neuvádí konkrétně Alzu, ale hovoří o „některých e-shopech v České republice.“ Koncem letošního ledna se v týdeníku Euro objevil článek s bombastickým titulkem Tatra banka chce v Česku rozpoutat cenovou válku, ze kterého vyplývá, že podobnou cestou jako Alza se už dříve vydal také další velký tuzemský prodejce elektra – Datart. A kromě Datartu využívá platební bránu Tatra banky taky české O2. Jenže se zdá, že ani O2, ani Datart neposílají peníze na Slovensko proto, aby ušetřily na poplatcích.

„S Tatra bankou spolupracujeme na dobíjení kreditu pro předplacené karty už více než dva roky. Sdružení NETPAY a Tatra banka zvítězila ve výběrovém řízení, protože nejlépe splnila všechny požadavky na produkt, které jsme měli. Cena za transakci nebyla ve výběrovém řízení zcela klíčovým kritériem a nelišila se výrazně od jiných nabídek,“ uvedl Ctibor Jappel z tiskového oddělení Telefóniky.

Také Datart s Tatra bankou spolupracuje již delší dobu a její výběr byl prý podmíněn třemi různými faktory.

Tím hlavním a velmi podstatným byla možnost jednoho poskytovatele platební brány pro obě země, kde máme své pobočky – tedy pro Českou i Slovenskou republiku – za velmi podobných podmínek. Nemuseli jsme tedy řešit dvě rozdílné technologie, dvě různé administrace apod. Dalším hlediskem byla funkcionalita. Již v době výběru měla Tatra banka vyřešené např. pamatování si zákazníka a tzv. ‚one click payment‘, které využíváme, spolu s celou řadou dalších, nadstandardních funkcí. Posledním faktorem byla přijatelná cenová nabídka pro obě země, vysvětluje Jana Choroušová, marketingová ředitelka společnosti Datart International.

Že by Tatra banka skutečně „plánovala rozpoutat v Česku cenovou válku“, není příliš pravděpodobné. Banka zdůrazňuje, že i nadále chce nabízet své služby pouze podnikatelským subjektům, které působí na Slovensku.

„Tatra banka neplánuje expanziu na český trh. Jednou zo základných podmienok, ktoré komunikujeme obchodníkom, ktorí majú záujem o náš CardPay je, že spoločnosť, s ktorou uzatvárame zmluvu o prijímaní platobných kariet, musí byť registrovaná v Obchodnom registri SR a teda aj sídlo musí mať v SR,“ uvedla Marína Masárová, tisková mluvčí Tatra banky.

Ostaní e-shopy zájem nemají

Nasazení slovenské platební brány v Česku neplánují ani námi oslovené české internetové firmy, které podnikají i na Slovensku.

„O ničem takovém v MALLu neuvažujeme, transakce spravuje vždy finanční instituce v dané zemi. Myslíme si, že to je i otázka vyjednávacích schopností obchodu, jaké podmínky si v jednotlivých zemích dokáže vyjednat. My se každopádně tímto způsobem poplatky obcházet nechystáme,“ potvrdila mluvčí Mall.cz Michala Gregorová.

Některým e-shopům přechod na slovenskou platební bránu ani nemusí přinést výrazné úspory, vzhledem k tomu, že platby kartou na Internetu používá v Česku stále velmi malé procento zákazníků. 

Ředitel společnosti Parfums.cz Michal Zámec upozorňuje i na další možné komplikace. „Peníze máte na Slovensku, ale provozně je vesměs potřebujete v Česku, takže pak platíte mezinárodní převod," říká. Podle svých slov jednal o možném nasazení platební brány s Tatra bankou už před rokem.

Na druhou stranu to nemusí být až takový problém: provozovatel e-shopu totiž může ze slovenského účtu posílat například platby dodavatelům.

Zákon o DPH

Je tu ale ještě jeden aspekt, který může nasazení platební brány slovenské banky komplikovat. Zákon o dani z přidané hodnoty (DPH) totiž v paragrafu 109 odst. 2b) říká, že: „Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko.“ 

Jinými slovy, pokud jste v Česku plátcem DPH a nakoupíte a zaplatíte online kartou v českém e-shopu, který používá platební bránu slovenské banky, pak ze zákona ručíte za případnou nezaplacenou daň.

„Ano, pokud zaplatíte na účet vedený mimo tuzemsko, ručíte podle zmíněného ustanovení,“ potvrzuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Možnost, že provozovatel e-shopu daň neodvede, je sice spíše hypotetická, ale existuje.

Datart se vrací

Zda se Tatra bance podaří v českém rybníce ulovit další česko-slovenskou rybu, ukáže čas. Jisté ale je, že už brzy o jednu velkou přijde. Datart totiž v dohledné době začne na svém českém e-shopu používat platební bránu jedné z tuzemských bank.

EBF16

„V současné době připravujeme v České republice přechod k jiné bance, která nám zajišťuje zcela shodné služby za srovnatelných podmínek. Tato spolupráce bude spuštěna ve velmi krátkém časovém horizontu, do té doby probíhá zúčtování plateb přes Slovenskou republiku,“ potvrdila Lupě marketingová ředitelka Datartu.

Do budoucna by navíc k nasazování platebních bran zahraničních bank už neměl být důvod. Evropská komise totiž navrhuje v zemích EU zastropovat výši interchange fee. Napříště by tento poplatek měl u plateb kreditní kartou dosahovat maximálně 0,3 % ze zaplacené částky, u debetní karty pak 0,2 %. Návrh koncem února odsouhlasil výbor pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu.

70 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2014 11:02

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »