Hlavní navigace

Budoucnost českého dial-upu

Jiří Peterka 12. 11. 2002

V pátek prezentoval na "Fóru pro vytáčený přístup k síti Internet" své návrhy technického řešení Český Telecom. Zastoupena zde byla stávající řešení i některá řešení dosud nenabízená a pouze slibovaná, ale v zásadě nic převratně nového. Zajímavé je spíše to, co v návrhu chybělo, a z jakých předpokladů návrhy vychází.

Jednání nedávno ustaveného Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet (viz článek „Budoucnost určí internetové fórum“) pokračovalo v pátek minulý týden v rámci technické komise. Zatímco na prvním jednání („Jaké jsou návrhy na dial-up?“) se probíraly základní představy obou hlavních stran, tentokráte došlo na podrobnější představení technických řešení ze strany Českého Telecomu. Tedy na prezentaci toho, co Telecom považuje (po technické stránce!) za možné již nyní a co v budoucnosti. O těchto řešeních se pak diskutovalo s tím, že diskuse nebyla ještě uzavřena, ale bude ještě pokračovat (a do zítřka mají zájemci poslat své dotazy na ČTc, který se je bude snažit zodpovědět do konce tohoto týdne).

V tomto článku bych se rád věnoval návrhům technických řešení, které byly v pátek na Fóru ze strany ČTc prezentovány (přesněji: to, jak je interpretuji), a pak také nejvýznamnějším argumentům, které návrh doprovází.

Jak vypadá síť ČTc?

Chceme-li správně pochopit některé aspekty a detaily návrhů, musíme si nejprve něco naznačit ze stávající struktury telefonní sítě Českého Telecomu. Ta je založena na existenci místních ústředen (HOST ústředen, resp. LE, od: Local Exchange), ke kterým jsou připojováni koncoví účastníci – buďto přímo se svými telefony (analogovými či digitálními v rámci ISDN), nebo přes připojení celých pobočkových telefonních ústředen (PBX, Private Branch Exchange), ke kterým pak mohou být připojovány koncové telefony.

Obr. 1: Představa telefonní sítě ČTc

Nad úrovní místních ústředen je pak úroveň tzv. tranzitních ústředen, ke kterým zase nejsou připojováni žádní koncoví účastníci (ani pobočkové ústředny PBX), ale pouze jednotlivé místní ústředny – hierarchickým způsobem, stylem „do hvězdy“, jak naznačuje obrázek.

Kromě tohoto hierarchického propojení pak materiály ČTc zmiňují i existenci tzv. příček, neboli horizontálního propojení mezi místními (LE) ústřednami. Uvádí také, že tyto příčky jsou využívány současně pro internetový i hlasový provoz – ale opakovaně zdůrazňují, že „Z provozního hlediska výstavba příčky je neopodstatněná“.

Významným prvkem diskusí o technickém řešení se stala i používaná signalizace – zjednodušeně řečeno forma (protokol) vzájemné komunikace mezi prvky sítě, zejména mezi ústřednami navzájem, včetně pobočkových a zařízení ISDN, pro potřeby řízení (například pro správné směrování jednotlivých hovorů, přenos doplňujících informací atd.). Určitou – velmi triviální – formu signalizace používají i analogové telefony při komunikaci s ústřednou (např. pro sdělení volaného čísla). Z našeho pohledu jsou ale důležitější dva druhy signalizace používané mezi ostatními prvky telefonní sítě. Jde o obecnější a složitější signalizaci SS7 (Signaling System 7) a relativně jednodušší signalizaci DDS1 (Digital Subscriber Signalling System Number 1). První z nich, SS7, je určena zejména k propojování telefonních ústředen a umožňuje maximum funkcí. Naopak DSS1 je signalizací používanou především v rámci sítí ISDN, a sám ČTc ji chápe jako „signalizaci primárně určenou pro komunikaci s koncovými zařízeními (např.PABX)“.

Obr. 2.: Představa signalizace SS7 a DSS1

Z hlediska vlastností telefonní sítě ČTc je důležité, že signalizace SS7 je v současné době k dispozici pouze na úrovni tranzitních ústředen (a nikoli na úrovni místních ústředen), zatímco u DSS1 je tomu naopak – je k dispozici pouze na úrovni místních ústředen a nikoli na úrovni tranzitních ústředen. Dále je důležité, že Telecom rozšířil použití signalizace DSS1 i na přístup ke službám Internetu z prostředí PSTN sítě. Právě tyto dvě skutečnosti pak mají rozhodující vliv na (okamžitou) dostupnost různých technických řešení.

Jaká řešení se používají dnes?

Začněme nejprve tím, jaká řešení se používají již dnes, v rámci služby Internet2000 (resp. její aktuální verze).

Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5

Jedním z dnešních řešení je situace na obrázku č. 3, kdy tzv. POP (Point of Presence) internetového providera je připojen přímo k místní telefonní ústředně. To je situace typická pro ty providery, kteří nabízí tzv. lokální verzi tarifu Internet2002 (dosud začíná číslem 971 2).

Tam, kde jsou vybudovány příčky mezi místními ústřednami, prý může být provoz směrován podle obrázku č. 4 (z jedné místní ústředny přes příčku přímo do jiné místní ústředny a odsud na POP providera), tj. nikoli přes tranzitní ústřednu.

Pro národní variantu tarifu Internet2002 je zřejmě využíváno řešení z obrázku č. 5, kde koncový uživatel je připojen k jedné místní ústředně (LE), ale POP jeho providera je připojen k jiné místní ústředně – připojené ke stejné tranzitní ústředně (přesněji: do „stejného atrakčního Internetového obvodu“). V tomto případě totiž Telecom „stahuje“ hovory z jedné místní ústředny (resp. z více místních ústředen) přes nadřazenou tranzitní ústřednu až k jiné místní ústředně, ke které je provider připojen se svým POPem. Proto také požadavek na to, aby provider měl pro národní verzi určitý minimální počet POPů s určitým požadovaným rozmístěním po celé ČR.

Dále, pokud vše správně interpretuji, provideři z takto „svedeného“ provozu z jiných místních ústředen nedostávají žádné provize (ty mají pouze z hovorů vznikajících na té místní ústředně, ke které je připojen jejich POP). Proto si také provideři stěžují na to, že provize dostávají jen z části hovorů a nikoli ze všech, což dále snižuje jejich reálnou průměrnou výši.

Komerčně nabízená řešení

Jako řešení, která jsou dnes komerčně nabízena – ale nejsou zařazena do služby Internet2000 a tudíž asi nejsou ani fakticky používána – prezentoval v pátek Český Telecom i následující dvě varianty.

Obr. 6.: Představa služby „Wholesale dial-up“ s MegaPOPy

První je označována jako „Služba wholesale dial-up“ a je realizována připojením ISP k tzv. MegaPOPu ČTc (viz obrázek 6). Pokud tomu rozumím správně, body POP (resp. MegaPOPy) zde realizuje nikoli provider, ale Český Telecom, a to dva pro celou ČR, a do nich je ochoten „stahovat“ internetový provoz z jednotlivých místních ústředen. Jednotliví ISP si pak na těchto MegaPOPech „alokují“ potřebné počty portů (tj. pronajímají), a přenos dále do jejich sítě se pak již zřejmě odehrává v datové podobě.

Další řešení, které podle Telecomu má být komerčně nabízeno, ale není zařazeno do služby Internet2000, je služba „Tranzit k síti Internet poskytovaná spol. OLO“, realizovaná propojením sítí ČTc a OLO na úrovni tranzitních ústředen přes tzv. propojovací bod (bod POI, Point Of Interconnection) a využívající signalizaci SS7. Toto řešení ukazuje obrázek 7.

Obr. 7: Představa služby „Tranzit k síti Internet poskytovaná spol. OLO“

Specifikem této služby – podle materiálu, který Telecom v pátek distribuoval na Fóru – má být to, že nevytváří úplné plošné pokrytí, protože „stahuje“ provoz jen z některých místních ústředen:

pouze z těch zdrojových LE, které jsou místně příslušné ke konkrétnímu POI se sítí OLO (v souladu s definičními podmínkami služby „Tranzit k síti Internet poskytovanou spol. OLO“). V praxi to znamená, že do propojení je směrován pouze provoz ze zdrojových LE atrakčně příslušejících do dřívějších S.UTO, ve kterém je vybudován POI se sítí OLO

Materiál Telecomu proto uvádí, že k dosažení celoplošného pokrytí musí být tato varianta služby kombinována s řešením popisovaným výše na obrázku č. 5. Celkově mi ale vychází, že právě tento „Tranzit k síti Internet .....“ je službou, která realizuje „zprostředkování přístupu uživatelů ke službám Internet prostřednictvím propojovacího bodu“, na které se vztahuje Telecomem tolik kritizované rozhodnutí regulátora č. 03/PROP/2002 – právě to, které Telecomu přikázalo platit alternativnímu operátorovi (neboli: OLO) 47 haléřů z každé minuty hovoru ve špičce (a 17 haléřů mimo špičku), a kterým Telecom argumentoval, když chtěl k 1.10.2002 zavést svůj nový internetový koncept (Internet Plus atd.). Později to bylo rozhodnutím 07/PROP/2002 sníženo na 40 a 15 haléřů.

Zajímavé ale je, že sám Telecom uvádí, že tato služba „Tranzit k síti Internet poskytovaná spol. OLO“ není součástí služby Internet2000. To by ale znamenalo, že při dial-up přístupu přes tuto variantu koncový uživatel neplatí tarif dle Internet2000 (resp. Internet2002), ale nějakou jinou cenu …

Navrhovaná řešení

Dalším možným řešením, které připadá v úvahu, je rozšířená varianta výše popsané služby „Tranzit k síti Internet …“ (z obrázku č. 7), která by již pokrývala více místních ústředen a umožňovala realizovat celoplošné pokrytí (zřejmě všechny místní ústředny „spadající pod“ danou tranzitní ústřednu, ke které je OLO připojen přes bod propojení):

Při této alternativě přístupu k Internetu přes infrastrukturu OLO – „propojení sítí“, je do OLO směrován Internetový provoz z těch zdrojových LE, které jsou příslušné ke konkrétní IETE/TE ČESKÉHO TELECOMU ve vztahu k poloze POI se sítí OLO. V praxi to znamená, že do propojení je směrován provoz z rozšířené množiny zdrojových LE atrakčně příslušných konkrétnímu POI se sítí OLO.

K tomu ale Telecom dodává, že tuto variantu nebude schopen realizovat, kvůli dimenzování své sítě:

Tato skutečnost [směrování provozu z rozšířené množiny zdrojových LE …] má však z pozice ČESKÉHO TELECOMU za následek značný nárůst provozních kapacit na jednotlivých IETE/TE, na které tyto nejsou dimenzovány.

Proto Telecom požaduje kombinování této varianty s následujícím řešením, které ukazuje obrázek č. 8 a které není ničím jiným než propojením mezi sítí ČTc a sítí OLO (Other Licenced Operator, tj. alternativním operátorem) přes propojovací bod (bod POI), ovšem již na úrovni místní ústředny.

Obr. 8: POI na úrovni LE

K této variantě ale Telecom dodává, že bude použitelná pouze pro směrování internetového provozu z dané místní ústředny. Dále Telecom dodává, že tuto variantu nebude schopen ještě dlouho nabídnout kvůli tomu, že na úrovni místních ústředen (ústředen LE) nemá k dispozici signalizaci SS7 pro plnohodnotné propojení s ústřednou alternativního operátora:

Současně je zapotřebí zdůraznit, že s ohledem na nutné plošné úpravy v technologie ústředen a signalizační sítě, není ČESKÝ TELECOM připraven v současnosti tuto variantu přístupu na Internet poskytnout OLO.

V diskusi pak zaznělo, že pokud by o tuto variantu byl nyní projeven zájem, trvalo by dalších cca 12 měsíců, než by Telecom byl schopen zavést signalizaci SS7 i do místních ústředen.

Co tedy Telecom fakticky nabízí, již pro „blízkou dobu“, jsou řešení na obrázcích 9 až 11. Jde vždy o propojení jeho sítě se sítí alternativního operátora (OLO) na úrovni místní ústředny, s vedením dial-up hovorů buď přímo, nebo přes příčku či přes tranzitní ústřednu, ale vždy tak, že propojení není realizováno přes propojovací bod (tudíž se na něj nevztahuje rozhodnutí regulátora 03/PROP/2002, resp. jeho aktualizace 07/PROP/2002), a místo signalizace SS7 umožňující plnohodnotné propojení pro poskytování všech služeb by se jednalo pouze o signalizaci DSS1 (o které Telecom tvrdí, že pro potřeby Internetu plně postačuje).

Obr. 9: Propojení na úrovni místní ústředny, hovory jen z dané místní ústředny
Obr. 10: Propojení na úrovni místní ústředny, hovory i ze sousední místní ústředny přes příčku
Obr. 11: Propojení na úrovni místní ústředny, hovory i z dalších místních ústředen, svedené přes tranzitní ústřednu

Jaký je návrh Telecomu?

V diskusi na Fóru zástupci Telecom prezentovali svou vizi, založenou na výše popsaných variantách technického řešení. Ta vychází z předpokladu, že jejich síť je dimenzována na klasické hlasové hovory (se statistickou střední dobou volání cca okolo 2 minut), a nárůst internetového provozu, směrovaný přes tranzitní ústředny, by tato síť nevydržela:

.. volání na Internet, speciálně v případě, kdy budou vlastní účastníci daného spojovacího systému generovat významně velký typ tohoto provozu, tento stav může vést k přetížení spojovacího systému, tzn. až k zásadnímu poklesu kvality služby (enormní vzrůst neprůchodnosti přes takovýto přetížený systém), v extrémním případě až k jeho provoznímu zhroucení

Proto Telecom požaduje „odbočení“ co největší části internetového provozu již na úrovni místních ústředen. To není nic nového pod sluncem, přesně stejně argumentoval Telecom již před 1. říjnem, při prosazování svého nového internetového konceptu s Internetem Plus. Ostatně, právě Internet Plus byl postaven na tom, že ISP se budou důsledně připojovat právě na místních ústřednách (a pokud by chtěli dosáhnout plošného pokrytí, museli by tak učinit na 72 místních ústřednách).

Nynější stanovisko Telecomu je v tomto ohledu poněkud realističtější: připouští, že připojení na místní ústředně může být pro ISP resp. OLO nevýhodné (tam, kde není generován dostatečně velký internetový provoz). Proto nyní Telecom navrhuje následující kompromis:

  • propojení na úrovni místních ústředen v lokalitách s velkým provozem
  • „sběr“ přes tranzitní ústředny v oblastech nižšího provozu.

s tím, že chce vyjednávat o konkrétním nastavení tohoto kompromisu (kolik propojení na místní úrovni a kolik na tranzitní atd.). To jistě bude složité vyjednávání …

Dvě poznámky na závěr

Na závěr si neodpustím dvě vlastní poznámky. Jedna je o tom, že Telecom ve svých návrzích neuvádí variantu, kterou dosud prosazoval jako tzv. IP wholesale. Jde o to, že by internetový provoz převedl sám na datový již na jednotlivých místních ústřednách, a dále jej vedl po vlastní datové síti, a teprve „sloučený“ datový provoz z více místních ústředen by pak někde předával internetovému providerovi (ISP). Místo toho přichází Telecom s variantou MegaPOPů, která se vyznačuje tím, že internetový provoz svádí do dvou centrálních bodů ještě v hlasové podobě, nikoli v podobě datové. To podle mého názoru neladí s jeho celkovou snahou odvést internetový provoz v hlasové podobě co nejdříve ze své hlasové sítě.

Druhá moje poznámka je zásadnější: celá argumentace Telecomu a jím navrhované řešení vychází z předpokladu, že objem dial-up provozu poroste i nadále – tak dlouho a tak rychle, že by mohl narazit na kapacitní možnosti hlasové sítě. Telecom ovšem neřekl, kdy by něco takového mělo nastat, jak je to daleko, kolik kapacity ještě zbývá atd. Obecným trendem přitom je, že růst internetového provozu je doprovázen poklesem objemu hlasového provozu v pevné síti, a výsledkem je pouze velmi pomalý růst až dokonce stagnace či pokles celkového objemu provolaných minut. Zde si dovolím zopakovat přehledovou tabulku z předchozího článku „Devět měsíců Českého Telecomu“ ukazující celkový objem minutového provozu v pevné síti ČTc:

1999 2000 2001 2002
9,536 mld. minut 10,885 mld. 11,782 mld. 11,73 mld. (odhad)

Sám Telecom přitom připouští, že v posledním pololetí stagnuje dokonce i internetový dial-up provoz jako takový, jak ostatně naznačuje i následující graf:

Telecom to vysvětluje tak, že je to „částečně způsobeno i uniformitou ISP, kteří nemají možnost se odlišit cenou či kvalitou svých služeb“. Za sebe si dovolím nabídnout jiné možné vysvětlení – to, že čím dál tím více uživatelů opouští dial-up a hledá jakoukoli jinou možnost připojení. Ať už je ale důvod současné stagnace jakýkoli, má smysl dělat úplná technická harakiri ve prospěch zastaralého a kapacitně omezeného dial-upu, za cenu jistě nemalých nákladů? Kdopak je asi v konečném důsledku zaplatí?

A to zde ještě není ADSL. Pokud by existovalo a bylo cenově dostupné, pak by nejspíše „stáhlo na sebe“ také určitou část dosavadního dial-upu, zejména toho „intenzivního“ a „dlouhodobého“, kterého se Telecom tak bojí kvůli nebezpečí přetížení své sítě. Nebylo by tedy rozumnější investovat raději do ADSL, místo hledání komplikovaných a investičně náročných řešení dial-upu?

To už ale není o technických aspektech, nýbrž o schopnostech dívat se dopředu – ale také o výnosech, o zhodnocování dosavadních investic, o konkurenčním boji na telekomunikačním trhu atd.

V této souvislosti jistě stojí za povšimnutí, že slibovaná velkoobchodní nabídka ADSL služeb od ČTc je v nedohlednu – Telecom ji nestihnul zařadit ani do zářijového vydání Telekomunikačního věstníku, jak po něm požadoval regulátor, ani do říjnového vydání …

Našli jste v článku chybu?

18. 11. 2002 15:50

Dan Lukes (neregistrovaný)
Tady mame regionalni drahy. Sice ne moc, ale par se jich v ruznych okrajovych castech republiky najde. Jejich trasy jen tezko daji oznacit za nejak extremne lukrativni (spojujici velka vzdalena mesta, napriklad). No a tyto drahy sice nevydelavaji nijak zazracne, ale taky nijak extremne neprodelavaji. Tim se zasadne lisi od Ceskych drah, ktere nejsou schopny osobni dopravu dostat do financne vyrovnaneho stavu a tak maji jizdne jednak znacne drahe, jednak jsou jeste dalsi miliardy ve ztrate - a sa…

18. 11. 2002 15:20

Petr Jansky (neregistrovaný)
Hradecaci pokud chcete levne poripojeni na net podivejte se na tohle http://sweb.cz/hk-priv-net/
Petr Jansky
DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET