Být či nebýt na Facebooku?

Ilustrace: Nenad Vitas

Australané byli přesvědčeni o tom, že jejich plán musí vyjít. Vybrali si jednu dražší restauraci na melbournském Southbanku, a dali si pořádně „do nosu“. Na stole se střídala drahá vína, ryby, ústřice. Po hostině si šli ven zakouřit… a v chůzi pokračovali. Do podniku, kde po nich zůstal nezaplacený účet, v přepočtu za bezmála sedm tisíc korun, se už nevrátili.

Majitele restaurace to pochopitelně rozčílilo. Pak si ale vzpomněl, že se jeden z pětice mladých lidí ptal zkraje večera na servírku, která zrovna neměla směnu. Poté, co jí vysvětlil, co se stalo, napadlo je použít k identifikaci Facebook. Když se podívali na seznam jejích kontaktů, za chvilku dva z neplatičů našli. Mladík a jeho dívka měli ve svém profilu dokonce uvedené, že pracují v nedaleké restauraci. Netrvalo tedy dlouho a své peníze i s velkorysým dýškem dostal okradený muž zpět. Oba podvodníci navíc přišli o práci. Jejich zaměstnavatele, kterého majitel restaurace kontaktoval, totiž strašlivě dopálilo, že okradli kolegu z branže.

O práci už díky svému chování na sociální síti přišel také jeden zaměstnanec call centra, který svému šéfovi tvrdil, že je nemocný. Ve svém statusu na Facebooku přitom jásal nad tím, že je stále ještě opilý z předešlé noci, a jak je skvělé, že nemusí do práce.

Před pár dny byla zbavena funkce i britská porotkyně, která na Facebooku zveřejnila detaily právě projednávaného soudního případu, a u svých přátel hledala radu ohledně toho, zda má hlasovat pro vinu či nevinu obžalovaných.

Sociální sítě sice na jednu stranu nepřímo dokáží lidi připravit o práci, na druhou stranu jim ale mohou i pomoci. Nedávno tak byl zachráněn život dvaadvacetiměsíční Ioně Stratton. Holčička bojovala s leukémií a potřebovala během několika málo týdnů transplantaci kostní dřeně. Vzhledem k jejímu napůl čínskému a napůl anglickému původu bylo velmi obtížné najít pro ni vhodného dárce. Její zoufalí rodiče se s prosbou obrátili i na Facebook. Přihlásilo se jim více než pět a půl tisíce lidí. Nakonec se právě mezi nimi našel, téměř "o hodině dvanácté“, i vhodný dárce. Nebýt Facebooku, všechno by zřejmě dopadlo jinak…

A co vy? Co o sobě publikujete ve statutu na Facebooku? Dáváte si dostatečně pozor?