Názor k článku
Částečně splněné naděje internetové telefonie

Latence IP je pochopitelně u hlasové komunikace problém. Ale jen tehdy, pokud přesáhne určitou mez. Proto také tuto věc řeší pro veřejnou telefonní službu takové předpisy, jako je doporučení ITU-T G.114, či český SP/2/09.2005. V ČR se naštěstí od samého počátku placených VoIP služeb prosadila idea, že paketová technologie slouží především k nahrazení "poslední míle", a jak to jen lze, tak šup s hovorem do PSTN :-). Samozřejmě, např. peeringy z této skorozásady vybočují, ale obecně se dá říci, že tuzemští operátoři při nasazení paketové technologie hodnoty IPTD (latenci) a IPDV (jitter) poměrně pečlivě i u přístupových sítí i na peeringových linkách sledují, a na datových spojích vhodných pro VoIP (NGN sítě, ethernet, CaTV, DSL, radiové spoje na licencovaných kmitočtech, dobře vyladěné WiFi) doporučené hodnoty s rezervou plní, o vyhrazených spojích s QoS nemluvě. A jelikož je paketová technologie levnějsí, a o peníze jde vždy až v první řadě, troufám si s názorem, který výše uvedl pan kolega Toms, do jisté míry souhlasit. Neb proč nasazovat nákladnější technologie, když se vejdu do normy... (A kdybych se sem tam ojediněle mírně nevešel, zákazníci, zdegenerovaní GSM mobilními sítěmi a Skype, to zpravidla stejně nepoznají, že ;-)) Na druhé straně, pro dálkový přenos hlasu napříč kontinenty či mezi nimi IP právě kvůli latenci vhodný není (viz známé Skype hovory jako z Měsíce). A tam mají protokoly SDH/SONET nepochybně své místo.