Názory k článku
Čeká nás online bankovní revoluce?

Už to mám několik let na stole, nabízel jsem to některým internetovým podnikatelům, ale bez odezvy, tak to zveřejním zde: Platební karty ani elektronické pěněženky typy PayPal so pro internetové platby nehodí. Úplně stačí klasický bankovní převod, jen je potřeba přizpůsobit ho internetu.

Konkrétně by to chtělo jako veřejnou službu zavést nějaký server, kde by byl seznam bank podporujících tento systém, kterému pracovně říkám PayNow. Eshopy by jej využily na přesměrování na homebanking banky zákazníka, stačí, když tyto banky ve svém systému implementují vstup do předvyplněného převodního příkazu podle jednotného rozhraní (odevzdání částky, cílového účtu a symbolu platby).

Druhým krokem by bylo vrácení na URL eshopu bankou podepsaného avíza o podání převodního příkazu, opět v jednotném formátu. Autentizaci a autorizaci by provedl zákazník podle pravidel své banky.

Převod online by mohla být třešnička na dortu u bank, které se prezentují jako "internetové".

To je zatím utopie, mně by zatím stačilo kdyby skoro každá banka měla své platební tlačítko. Takové jaké má Raiffeisen, Komercka nebo Mbank. Pokud tlačítko banka nemá, těžko bude ochotná k nějaké integraci do jednotného systému.

Zvláštní je, že na Slovensku jsou tyhle tlačítka téměř standard, téměř každá ho má. Obecně mi slovenské banky přijdou o krok vepředu - už jen vynález typu GRID karty apodobně (převod například do 2000 se potvrzuje pouze kombinací z této unikátní karty, nad se posílá klasická SMS - banky ušetří, ale u nás jsou lenivé pořídit kartičku za pár korun).

Tak uplne spatnej napad to neni, ale taky neni ani prilis originalni. Uz dnes existuji agregacni portaly, ktere implementuji podporu pro jiz existujici platebni brany jednotlivych bank. Jednotny protokol by byla hezka myslenka, ale obavam se, ze v realnem svete asi nepruchodna. To by s tim musel prijit nekdo velky na trhu a nabidnout to zadarmo ostatnim, jinak zadna banka nema prilis duvod zavadet online platby zadarmo, kdyz muze obirat obchodniky na kartach..:D

Ano, tohle už dávno ale děla www.gopay.cz - agregují 10 platebních metod.

Myslíte to, co dělá BSC jako www.paymyway.cz?

"Zapojené banky: GE", to mi připadá spíš jako platební tlačítko jedné banky :-)

Platba kartou je zpravidla podstatne drazsi nez prevod. Akorat poplatky zakaznik nevidi. Snad jedina situace jsou nezinarodni prevody, ale ne proto ze by platba kartou byla levna...

Ano, obchodnik dela business z lasky k lidu a jiste se cena platebniho kanalu na koncove cene nepozna. No, kazdy holt vidi svet jinak..:)

a proto, když jsou vyšší poplatek to prostě obchodník nepodporuje.
Totéž s Paypal. Pro obchodníky jsou relativně vysoké poplatky a pro řadu prodejců z Evropy na ebay je lepší využívat levnější bankovní převody, které v EUR v rámci Evropy fungují velmi dobře a téměř bez poplatků (SEPA platby). Proto se Paypal rozšířil zejména v USA a zámoří, kde bankovní převody a jejich rychlost nejsou takové úrovni jako v Eurozóně.

Staci si obcas precist, jak dokaze byt platba kartou bezpecna a hned cloveka prejde chut.

Proboha a proc neni platba kartou bezpecna?

Autor puvodne rika, ze mu vadi fragmentace uctu a pak zase tvrdi ze "Myslím, že nejsem sám, kdo takovouto autorizaci podstupuje velice nerad a velice obezřetně. Myslím, že zde je další pole pro činnost internetové banky – nabídnout takovou variantu OpenID"

Proboha lidi probudte se! Platba kartou je jedina spravna moznost. Jen je potreba aby se banky zacaly i u vas chovat jako jinde tzn. ze zakaznik ma 0.00 spoluucast na luxovani a vse si vyrizuje banka a obchodnik mezi s sebou.

Napriklad kdyz si obejdnam fotak a do 30 dnu s nim nejsem spokojenej a obchodnik se bude cukat ho prijmout zpatky, tak zavolam na banku co vydala kreditku a je hotovo.

Karta funguje u kameniku i na internetu, tak proc proboha zavadet neco dalsiho. Paypal je stejne drahy na prijimani jako karty, takze kdyz ja prodavam je to prast jako uhod cca. 2.5% a $0.30 za transakci pokud netocim supermega mesicne

Par prikladu:
1. Embasovana karta, alias platba "zehlickou". Asi si dovedete predstavit, jak slozite je vytvorit falesnou platbu
2. Existence magnetickeho prouzku na cipove karte stale ve vyjimecnych pripadech umoznuje platbu bez pouziti PIN.
3. Prodejce ma moznost si v pripade zauctovani "spatne" ceny douctovat zbyle penize od banky, bez Vaseho souhlasu
4. Staci ofotit mobilem cizi kartu a muzu s ni platit na internetu.

Banka samozrejme bezpecnost resit nebude, maximalne Vam nabidne pojisteni. Ovsem v pripade problemu si musite sve penize zpet vyhadat. Navic mi to prijde z principu spatne, nebot se resi nasledky a ne priciny.

Platba kartou je v souvasne dobe dost spatna moznost, napriklad se uvadi se transakce kartou stoji cca 3% placene castky, coz nasledne zvysuje cenu.

Az se banka bude chovat k zakaznikum slusne, skutecne to nebude problem. Jen se toho asi nikdy nedockame.

Add 3) Tohle by od něj nebylo chytré, protože v případě úspěšné reklamace z Vaší strany by se mu to zatraceně prodražilo. Lidé proti tomu vychcánkovsky protestují, neboť se jim nelíbí že obchodník může získat zpátky peníze které mu kupodivu patří

V pripade uspesne reklamace.... cili spousta behani, dohadovani s bankou atd. A sance na uspech v CR je otazkou.
Jenze ony mu ty penize nepatri. To ze si strhl spatne penize je jeho problem. Ja kdyz si spatne spocitam penize vracene v obchode, take si muzu nechat poslat z uctu prodejny bez dovoleni majitele penize? Pokud se me banka nebo prodejce nezepta a jen strhne penize, jde z meho pohledu o kradez. Byt mozna zakonem posvedcenou.

Ach jo, použijte mozek.
Pletete dohromady hotovostní a bezhotovostní operace. U obou jste na tom stejně, Vy i obchodník. Máte účtenku, doklad o zaplacení. Pokud se částka liší, máte právo na zjednání nápravy. Pokud je chyba někde v obchodníkově systému, peníze nestrhne protože nemá čím nárok dokázat. Pokud je operace hotovostní, máte oba v případě omylu smůlu

Rika se embossovana, nikoliv embasovana. Embossing znamena takove provedeni cisla karty ktere umoznuje jeji otisk imprinterem.
Diskutujici pred vami daval jako priklad Ameriku, a je pravda ze zadny z problemu 1-4 tam problemem neni. Karty jsou zpravidla charge nebo kreditni, to znamena na konci obdobi dostanete ucet z karty a pak mate mesic na to castku zaplatit nebo zacit splacet nebo reklamovat, pricemz reklamace ma odkladny ucinek. Odpoved na vami naznacene problemy pak je jednoducha.

Jenze my nezijeme v Americe, ale v CR. A tady se zadna velka firma se zakaznikem mazat nebude. Vy budete v prusvihu a Vy budete muset behat kolem reklamace. A docela by me zajimalo, zda ten odkladny ucinek funguje i u nas.
Az budou banky v CR na takove urovni jako v Americe, tak prosim, ale to zatim opravdu nehrozi.

Za to zkomoleni se omlouvam, znam ten termin spise v ustni podobe.

Jo a zrejme nejen ten termin, ale celou problematiku platebnich karet... ustne z nektere hospody, ze...

Podle sebe nesudte druhe. Nikdy jsme nevdrdil, ze jsem odbornik, pracujici v oblasti platebnich karet. Ale z beznych clanku, doslechu a zkusenosti sebe a sveho okoli preci jen neco vim.

Bohatě by stačilo, pokud by banky prováděly mezinárodní platby
a/ rychle - jeden, dva pracovní dny
b/ levně, třeba do 50Kč kamkoliv na světě - posílat od nás dolary s cenou 400Kč za převod je šílenost.
Pokud by toto bylo standardem, alespoň já bych se na platební kanály typu PayPal, PayPay apod. zvysoka vybodl..

Do zemí, kde je národní měnou EURo to za 50 Kč zvládne FIO, na Slovensko zdarma. Kamkoliv na světě je možné poslat za 100 Kč přes devizovou společnost REOL (a to výrazně lepším kurzem než u jakékoliv banky), u větších částek to některé společnosti dělají i zdarma, i když po pravdě to spíše rozpustí v kurzu (ale stále je to lepší kurz než u bank).
Pozor, ale jedná se o SHA platby, tedy něco platí ještě příjemce. OUR platby začínají cca na tisícovce.
Více v mém článku:
http://www.mesec.cz/clanky/jakymi-zpusoby-platit-do-zahranici/

Paypay to umí ještě levněji.
A stačí si přes hranice založit účet třeba v Německu a platby v EUR v rámci Eurozóny (SEPA platby) jsou prakticky zdarma, nebo za stejné minimální poplatky jako běžné vnitrostátní převody.
Tohle třeba v USA nefunguje.

Bohužel u PayPay je problém v jeho rozdělení na www.paypay.com a www.paypayinc.com a obě služby trpí velkým zpožďováním plateb a hlavně mají velmi špatné kurzy. Pro platby v několika desítkách EUR ok, ale od 100 EUR to vyjde rozhodně levněji přes devizovou společnost.
Platba z německého účtu je dobrá, super je třeba VR Bank Zittau, která má kancelář i v Liberci. Některé německé banky mají převody i zdarma (např. DKB.DE). Jenže peníze na ten německý účet se musí nějak dostat, pokud člověk nemá v Německu příjem. Ale je tu možnost kombinace - poslat si např. 1000 EUR na německý účet (100 Kč poplatek se rozloží na desetník na 1 EURo, což bude výrazně pod tím, co ušetřím na kurzu proti bance) a z něj pak posílat drobné platby. Takhle postupuji já i když nejde o můj vlastní účet, ale o účet známého.
Ano, bankovnictví v USA zůstalo v 19. století. Proto také mají amíci tak v oblibě šeky. Protože je levnější vypsat šek a poslat ho poštou příjemci, který si ho nechá v bance proplatit, než zadat klasický bankovní převod. Toto bylo živnou půdou úspěchu paypal - nebyla totiž alternativa k relativně levnému okamžitému způsobu platby (šek jde několik dní a pak ještě dalších několik dní trvá ověření krytí).

http://www.mesec.cz/clanky/platebni-portal-paypay-posila-platby-bez-povoleni/

S tím je trochu problém, že některé společnosti mohou mít problém takovéto peníze akceptovat. Cituji vyjádření brokerské společnosti sídlící v USA:

Third Party Transactions: The transaction that you are describing is considered a third party transaction. Banks and financial institutions are consistently rejecting these types of transactions. In addition, they are subject to compliance review, potential delays, and further rejection. For the best chance of success, please transfer funds between accounts that have the same name and same title.

Tady má máslo na hlavě hlavně ČNB. Nepracuje o víkendu a cenová politika clearingu je taková, že se vyplatí posílat tam všechny platby jednou denně, v noci.

Už se to mění k lepšímu - mB posílá/připisuje mezibankovní platby během dne snad od začátku a Komerčka to dělá od května každou půlhodinu - toť zkušenost se 2 bankami, které používám. V rámci banky to je on-line už drahnou dobu.
Jak je to u ostatních bank, nemůžu sloužit, ale snad už to je taky lepší (ČSOB jsem rušil nějak v únoru a tam mi mezibankovní převody tuším chodily jen jednou denně).

mBank odesílá ráno kolem sedmé a přijímá někdy kolem desáté a pokud je hodně plateb, tak ještě odpoledne

zadáš platbu ráno v 9:00 a odejde až druhý den ráno v 7:00!

...ano, ale stále ještě v rámci "starého bankovního dne". Tedy platba odejde v 7:00, ale v cílové bance může být třeba už za 2 hodiny (záleží na tom, v kolik hodin cílová banka připisuje příchozí platby), tedy v 9:00, úplně stejně, jako platba z jiné banky odeslaná do ČNB po 15:30.

Je to způsobeno nesouladem mezi "lidským dnem " (00-24) a "bankovním dnem" (17:00 - 15:30 následujícího dne).

Na Měšci je test připisování plateb http://forum.mesec.cz/index.php?topic=98.0;topicseen

Souhlas, kdyz uz kazdej blbej supermarket ma otevreno i o vikendu, proc by nemohla CNB? Holt je nikdo nenuti a konkurenci nema.

V Anketě chybí jeden nezanedbatelný onlyne platební systém, který určitě využívá i spousta lidí chodících na Lupu. Jmenuje se "Žádný".

Už dlouho jsem skeptický, že by velké banky něco změnily. Commerzbank to s mBank nedokázala, težko to zvládne Raifkka se Zuno. Vše jsou to jen ořezané systémy matky, jen s líbivějším designem pro mladé uživatele.
To, co je v článku zmíněno, je princip tzv. Jednoduchého bankovnictví (www.jednoduchebankovnictvi.cz). Začal jsem na tom dělat s kolegou ve volném čase. Chceme dát dohromady požadavky zkušených uživatelů, s pár bankami se na tom potkáme. Nečekám žádnou velkou změnu, bude to zdlouhavé jako všechno ve světě bankovnictví...

Dobra myslenka, pokusim se tam par myslenkami prispet, jestli mne nevyhodite.

Uvítáme každý názor, který pomůže zformovat myšlenky Jednoduchého bankovnictví do manifestu - první krok na cestě k tomu, aby banky byly tady pro klienty a ne naopak.

Bohuzel diskuze na Vasich www je jen pres Facebook, ktery nepouzivam. Pokusim se dat dohromady mail.

Umožnili jsme přidávat komentáře nejen k příspěvkům k blogu, ale nyní i k jednotlivým stránkám.
Těšíme se na Váš názor ať už mailem nebo přímo na jednoduchebankovnictvi.cz .

Neboli dejme tomu že mám účty u několika našich bank, a tu by se našla jakási internetová banka která by mi nabídla že mi umožní spravovat tyhle všechny účty z jednoho místa, takže bych si nemusel pamatovat všechny ty přihlašovací kódy, informace o zabezpečení atd...Prostě bych ty informace nahlásil této bance a ona by sama, přes tyto kódy vstupovala na mé účty v těch dalších bankách a převáděla. Obávám se že i kdybych takovou důvěru k oné internetové bance pojal, ty další banky s mými účty by už takovou benevolenci neměly a k těm údajům a převodům by jí nepustily.
Jenže podobně je to i s platebními kanály jako je Paypal. Všude příkazy zadává příkazy přímo klient. Představa že by s penězi na jeho účtech manipulovala "přes jedno místo" nějaká internetová banka xy je moc nepotěší. Nebo to takhle někde na světě funguje???

No, takhle by to asi nešlo, ale co schůdné je (technicky, prakticky to je čirá utopie) je standardizace protokolů pro přistup k internetovému bankovnictví a poté dodávání klientů k témuž jakožto samostatných produktů. A pak by záleželo už jen na chytrosti této klientské aplikace, co by dokázala.

Tak určitě standardy protokolů již existují, jednou z nich je systém MultiCash kdy je možné v jedné aplikaci mít více bank, které daný protokol podporují. Ovšem je to docela drahá sranda. Tento systém umí ČS, ČSOB, RB, KB, UCB, Commerzbank, LBBW, VÚB, Tatrabanka a další u nás i v zahraničí.
Druhou, levnější, možností je možnost importu příkazů přímo z účetnictví (formát ABO) přímo do internetového bankovnictví a to může být i zdarma - umí to např. FIO.

No, ale to je jako s kanónem na vrabce. Přece si pro správu osobních účtů nebudu přizovat systém určený pro nadnárodní korporace. Jak jsem psal. Technicky je to schůdné (což existence MultiCash dokazuje), ale prakticky čirá utopie (pro retailového klinta, o takových bych řekl je tato diskuse).

Ano, je to kompromis mezi tím, co bych rád a mezi tím, co jsem ochoten zaplatit. Nikomu není bráněno si MultiCash pořídit, když bude ochoten ho zaplatit, což samozřejmě (nejen) my dva nebudeme :D
Retailovému klientovi ale stačí klidně ten jeden účet, kde bude mít základní služby zdarma, aktuálně tedy např. FIO, Poštovní spořitelna (Osobní účet zadarmo) a s určitými omezeními i mBank nebo záložna Unicredit.
http://www.mesec.cz/clanky/levne-ucty-bez-poplatku-a-nejvyssi-uroky-tipy-podzim/

Že retailovému klinetovi stačí jeden účet, s tím si dovolím nesouhlasit. Jám mám jeden účet běžný, jeden spořící, další účet ke kreditní kartě, další účty na kterých spořím dětem, SS pro celou rodinu a to ještě musím dát na nějaký účet stranou peníze manželce, aby něco měla kdyby něco. Tedy jako řekl bych celkem běžný retailový klient mám 10 účtů u pěti různých bank a docela by mě potěšila možnost je ovládat společně z jedné aplikace. Ale samozřejmě ne až tak, abych si kvůli tomu pořizoval ten kanón.

Však já taky, mám celkem 17 účtů u 8 ústavů (mB, Axa, PS, ING, FIO, Unibon, MSD, MPU) a využívám 6 různých internetových bankovnictví. Jenže já jsem poněkud zvláštní případ a klidně si dovedu představit, že bych fungoval jen s FIO (tam můžu mít v jednom IB běžný účet plus neomezený počet spořicích - pravda úrok jen 1,6 %; pod jením IB je možné mít účty více vlastníků - k nahlížení i podávání operací, je to poměrně přizpůsobivé).
Podobně se dá fungovat s Poštovní spořitelnou (opět běžný účet zdarma (tarif Osobní účet zadarmo) a k tomu Červené konto s úrokem 1,8 %, pod jedním IB by mělo být možné mít i účty více vlastníků, alespoň sousedovi z baráku to nabízeli mít ve svém IB i účet družstva).
Kreditka není životně důležitá (popř. opět může být u PS, ale ta jejich není nic extra, navíc se za ní platí), pod jedním bankovnictvím (běžný + spořicí + kreditka) může být u mBank, ovšem ten jejich spořicí účet má momentálně nízkou úrokovou sazbu.
Aktuálně je z bankovních účtů na spoření nejlepší AXA (plus samozřemě na platby v zahraničí, protože jejich karta má nepřekonatelné konverzní kurzy) s 2 % + 0,5 % bonus (ovšem jen do vkladu 1 milion), špatná není ani ING s 2 %.

Tak jsou i lepší nabídky, ale to už se musí člověk obrátit k záložnám. Bez výpovědní lhůty se lze dostat na 4 % (od prvnío následujícího měsíce snižují na 3,3 %) u MSD, u termíňáků na 6 % p. a. (tříletý Unibon), 5,8 % p. a. (dvouletý MSD) a 5,2 % p. a. (1,5 letý Unibon).
Pak jsou tu samozřejmě další možnosti, jako podnikání nebo investování, ale to už není bez rizika (a někdy neodpovídajícího zhodnocení).

Jenže já nejsem sběratel účtů, ale obyčejný retailový klient, kterého k tavému množství produktů přivedl život. Ono mít běžný účet, spořicí účet i kreditní kartu u jednoho ústavu jednak značné omezuje výběr (holt nechci nějakou kreditní kartu či libovolný spořící účet, ale mám svoje požadavky) a pak je to nebezpečné. Je krásné, že peníze na účtech jsou pojištěné, jenže v případě krachu banky mám svoje peníze nedostupné a naopak dluhy jsou okamžitě splatné. Pokud mám vše u jednoho ústavu a ten krachne, tak než dostanu prachy z pojištění, abych vykradl nějakou jinou banku pro zaplacení úvěrů.

Od příštího roku se zkracuje doba výplaty z fondu pojištění vkladů na 20 dnů.

Jenže dvacet dnů je pořád déle než okamžitě.

Rajfka úspěšně zničila eBanku a teď chce vymýšlet nějakou vlastní značku?

To tak!

Rajfk je pro mě synonymem podvodníků, kteří vás oberou do hola a ještě vám třikrát týdně telefonují s tím, jak jsou výhodní, jak zákazníkům platí a jak si mám u nich pořídit půjčku!

Horší banka snad už není. A přitom to takové nebývalo, je to záležitost posledních pár let.

Jo, telefonickej spam od rajfky je hruuuuuza. Ale stacilo si nastavit mobil tak, aby se mi nedovolala zadna skryta cisla a je klid .... od te doby mi nevolali

Mně včera volali z neskrytéḧo 738312935.