Hlavní navigace

Cenové srovnání ČTÚ: jsme na průměru?

Jiří Peterka 1. 12. 2003

Regulátor nepovažuje za nutné přistoupit k cenové regulaci ADSL. Toto své rozhodnutí opírá o druhé srovnání cen ADSL služeb v České republice a v zahraničí, ze kterého mu vyšlo, že nabízené ceny jsou na evropském průměru. Srovnávací studie však vůbec nebere v úvahu ceny ADSL služeb bez omezení objemových limitů.

Regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ) v pátek minulý týden vydal dlouho očekávané srovnání cen ADSL v České republice (ČR) a v Evropě. Je v pořadí již druhé, když první provedl a publikoval v dubnu letošního roku. Tehdy došel k závěru, že:

Evropští operátoři poskytují při srovnatelné výši cen paušálních poplatků v porovnání s Českým Telecomem, a.s., zejména vyšší a komplexnější servis, vyšší přenosovou rychlost, vyšší velikost webovského prostoru a počet emailových schránek.

Od té doby došlo k několika změnám. Tou nejvýznamnější, kvůli níž se druhá srovnávací studie dělala znovu, bylo zvýšení přenosové rychlosti a současné zavedení objemových limitů u služeb určených rezidenčním zákazníkům (s agregací 1:50), k 15. září 2003. Právě na tyto nové služby se druhé srovnání zaměřilo a oproti negativnímu závěru z první studie došlo nyní k pozitivnímu závěru:

Ceny portfolia služeb na bázi technologie ADSL poskytovaných společností Český Telecom, a.s., od 15. září 2003 jsou na úrovni evropského průměru (…).

Do nové studie se přitom dosud nepromítly změny cen, které Český Telecom ohlásil na leden 2004, a ani se neposuzovaly ceny služeb s agregací 1:20, určené firemním zákazníkům. Jde skutečně jen o reakci na změny služeb pro domácnosti (s agregací 1:50), k nimž došlo v polovině září. Co konkrétně tedy rozhodlo o tom, že regulátor změnil svůj předchozí negativní závěr?

Ještě v dubnu regulátor konstatoval, viz výše, že „za stejné peníze dávají v zahraničí vyšší a komplexnější servis, vyšší přenosovou rychlost, více místa na web a více na email“. Služby, které se změnily, skutečně byly v mezičase zrychleny, ze 192/64 na 512/128 kbit/s a ze 320/128 na 1024/256 kbit/s. Ovšem jen nominálně, zatímco v důsledku problémů s agregací došlo mnohdy naopak k faktickému zpomalení, což konstatoval i sám regulátor ve svém samostatném stanovisku k problematice agregace:

Poté, co společnost Český Telecom, a.s., opětovně spustila ve své síti agregaci, poklesla v mnoha případech skutečně využitelná datová rychlost až k úrovni běžného ‚dial-up‘ internetového připojení.

Další významnou změnou pak bylo zavedení objemových limitů u předmětných služeb, prezentovaných jako Fair Use Policy. Pouze na základě těchto dvou změn mohl regulátor změnil svůj předchozí závěr z dubna t.r. („za více peněz méně muziky“) na již citovaný nový závěr:

Ceny (…) jsou na úrovni evropského průměru.

Co studie obsahuje a co neobsahuje?

Pro správné hodnocení nynější druhé srovnávací studie je vhodné si zdůraznit, co vlastně hodnotí a jak.

V zásadě má dvě části. V té první jsou srovnávány služby s objemovými limity s cenami obdobných služeb (tj. s objemovými limity) v některých zemích v zahraničí – konkrétně v Belgii, Chorvatsku, Irsku, Lucembursku, Německu, Norsku, Rakousku a Slovensku, a to ve dvou rovinách: při nominální přenosové rychlosti na downstream 512 kbit/s a 1 Mbit/s. Za ČR jsou v tomto srovnání zastoupeny pouze obě služby pro domácnosti (v každé „rychlostní kategorii“ jedna), s rychlostmi 512/128 kbit/s a 1024/256 kbit/s, objemovými limity 10 GB (resp. 20 GB) a s agregací 1:50.

Ve druhé části srovnání jsou porovnávány stejné tuzemské služby pro domácnosti, s objemovými limity a s agregací 1:50, s tím, co nabízí tzv. inkumbenti v některých zemích Evropy – již bez ohledu na to, zda jde o služby s limity či bez limitů, určené domácnostem nebo náročným obchodním zákazníkům – opět odděleně pro dvě „rychlostní kategorie“ (512 kbit/s a 1024 kbit/s na downstream).

Pokud vás zarazilo, že ani v jednom srovnání nejsou vzaty v úvahu tuzemské ceny ADSL služeb bez objemových limitů, pak nejste sami. Celá studie přitom balancuje mezi stavem, kdy o tomto významné omezení explicitně informuje, a stavem, kdy jej spíše zastírá. Například (kapitola II. Porovnání cen ADSL):

Porovnání cen bylo zaměřeno na porovnání cen – především měsíčních cen za poskytování služeb na bázi technologie ADSL s přenosovými rychlostmi 512 kbit/s (popř. 7×x kbit/s) a 1 Mbit/s a více. Dalším záměrem této studie bylo porovnání nabídky společnosti Český Telecom, a.s., se zeměmi, kde poskytovatelé služeb využívají zpoplatňování za nadlimitní přenesená data obdobně jako společnost Český Telecom, a.s.

Podstatný je ale celkový závěr. Ten je nejprve formulován se zohledněním skutečnosti, že za ČR jsou vzaty v úvahu jen objemově omezené služby:

Nabídka služeb na bázi technologie ADSL s omezením objemu přenesených dat, včetně podmínek, poskytovaná evropskými operátory je při porovnání stejných přenosových rychlostí srovnatelná s nabídkou společnosti Český Telecom, a.s.

Posléze je tento závěr, vztažený jen na služby s limitem, upřesněn a potvrzen:

Z tohoto dokumentu vyplývá, že v důsledku zavedení nových podmínek (zejména změna přenosové rychlosti a zavedení objemu přenesených dat) služeb poskytovaných Českým Telecomem, a.s., došlo k tomu, že při porovnání cen služeb na bázi technologie ADSL poskytovaných jednotlivými operátory v Evropě za přibližně shodných technických podmínek o přenosových rychlostech 512 kbit/s (popř. 7×x kbit/s) a 1 Mbit/s (a více) k uživateli, a to s omezením přeneseného objemu dat, Český Telecom, a.s., při porovnání cen za tyto služby dosahuje cen průměrných a srovnatelných s cenami služeb na bázi technologie ADSL v Evropě.

Přes jeden odstavec dále je ale formulován celkový závěr, který již není omezen na služby s limitem, ale vyjadřuje se obecně k celému portfoliu ADSL služeb:

Z výše uvedených závěrů a porovnání cen jednotlivých poskytovatelů vyplývá, že ceny portfolia služeb na bázi technologie ADSL poskytovaných společností Český Telecom, a.s., od 15. září 2003 jsou na úrovni evropského průměru (…).

O tento závěr pak regulátor opírá své hlavní rozhodnutí: koncové ceny ADSL není třeba regulovat:

(…) a z tohoto důvodu Český telekomunikační úřad nepřistoupí zatím k regulaci těchto cen pro koncové uživatele.

Paradoxní je, že 26. listopadu 2003 Český Telecom oznámil zlevnění některých svých služeb téměř na polovinu (platné od ledna 2004). Jestliže tedy dosud byly „na evropském průměru“, budou nyní vysoce podprůměrné? Nikoli. Zlevnění až o 50 procent se týká právě služeb bez objemových limitů, které srovnání nebere v úvahu. Proto výsledný závěr regulátora o cenách na úrovni evropského průměru nebude nutné měnit. Ostatně, ono by jej nebylo nutné měnit ani v případě, že by Český Telecom své služby bez objemových limitů mnohonásobně zdražil.

Kde jsou další chyby?

Druhé cenové srovnání regulátora by bylo možné vzít položku po položce a rozebírat jednotlivé příklady služeb, které zde jsou uvedeny a zařazeny do srovnání. Osobně se ale domnívám, že důležitější než přesné detaily je celkový pohled na srovnání a jeho metodologii. Svou hlavní výtku jsem se pokusil popsat v předchozím odstavci – neuvažování cen bez objemových limitů považuji za základní a zásadní chybu. Právě zde jej totiž skryt hlavní problém našeho ADSL: uživatelé se „hromadí“ u nejlacinějších služeb, zatímco služby dražší, s lepší kvalitou i rychlostí, které by lépe vyhověly jejich potřebám, jsou předražené a pro uživatele špatně dostupné. Pravda, po ohlášeném zlevnění těchto „vyšších“ služeb se situace poněkud zlepší – ale jak jsem se snažil ukázat již v minulém článku, referujícím o nové podobě ADSL od Českého Telecomu, i po tomto zlevnění na polovinu se v možnostech připojení bez omezení objemu nedostaneme ani na úroveň Slovenska. Pro připomenutí: objemově neomezené připojení 384/64 od slovenského inkumbenta (ST Online, tarif DSL FLAT Standard) přijde na 2189 korun slovenských (v přepočtu cca 1700 korun českých), přičemž nabídky alternativních operátorů jsou ještě výhodnější. V ČR od ledna 2004 (tj. po zlevnění) pořídíme objemově neomezené připojení od českého inkumbenta (resp. jeho IOL) s nižší rychlostí (256/64 kbit/s) naopak za vyšší cenu, 2049 korun. Právě Slovensko je naopak ve studii regulátora vyhodnoceno jako výrazně dražší než ČR (ovšem jen pokud jde o připojení s objemovými limity).

V této souvislosti si neodpustím ještě další zásadní výtku vůči metodologii studie. Tentokráte jde o způsob srovnání a výpočtu průměru. Nepovažuji za korektní, když se do téhož srovnání „nahází“ řada různých nabídek ze stejné země i od stejného poskytovatele, pak se z toho udělá aritmetický průměr, a z toho se pak činí nějaké závěry. Tímto postupem je totiž možné prakticky libovolně měnit výsledný průměr a podle potřeby jej snižovat nebo zvyšovat. Příklad: pokud je třeba ukázat, že nějaká konkrétní nabídka je levná, „nahází“ se do srovnání dostatečný počet dražších nabídek tak, aby se zvedl celkový průměr (počítaný jako prostý aritmetický) a posuzovaná služba se vešla pod něj. V opačném případě, pokud by bylo třeba dokázat, že posuzovaná služba je drahá, musel by se přidat do srovnání dostatečný počet lacinějších služeb tak, aby „stáhly“ průměr směrem dolů.

Například ve srovnání ČTÚ s uvážením objemu dat a s rychlostí 512 kbit/s je v příslušné tabulce:

  • jedna služba z Lucemburska a Irska
  • dvě z Chorvatska, Německa Norska
  • tři z ČR (se stejnou cenou, rozdíl je pouze v instalaci)
  • osm z Rakouska
  • 13 ze Slovenska

Následně jsou tyto ceny zaneseny do grafu s tím, že za každého poskytovatele byla použita jen jedna služba (ta, která má být svými parametry nejblíže naší službě). Z toho se následně udělal aritmetický průměr, který vyšel na 47,90 eur – a Český Telecom se se svou cenou 41,35 eur umístil pod tímto průměrem. Stále však v tomto srovnání nejsou jednotlivé země zastoupeny stejně: například ČR jen jednou, ale Slovensko hned třikrát (protože v původní tabulce byli vzati v úvahu hned tři různí poskytovatelé). Takže Slovensko bylo při výpočtu průměru fakticky zastoupeno s vahou tři, zatímco Česká republika jen s vahou jedna. Při zprůměrňování všech tří slovenských poskytovatelů a započítání celého Slovenska s váhou jedna by výsledný průměr rázem klesl na 41,32 eur – čímž by se cena Českého Telecomu dostala na opačnou stranu od průměru.

Zdroj: studie ČTÚ
1004

Ale to všechno jsou jen hrátky s čísly a váženými průměry, v nichž by bylo možné pokračovat libovolně dlouho a dopracovat se takových výsledků, jaké kdo potřebuje. Celá studie regulátora by v každém případě měla mít propracovanější a explicitně popsanou metodiku. Ta by měla zahrnovat nejen způsob výpočtu průměru, ke kterému je vztažen hlavní výsledek („ceny jsou na úrovni evropského průměru“), ale měla by také přesněji ohlídat" to, jaké služby jsou do srovnání zařazeny a s jakou váhou, od jakých poskytovatelů atd. Určitě nestačí jen cosi vágního a neurčitého, jako:

Záměrem tohoto dokumentu nebylo popsání všech nabídek všech poskytovatelů, ale pouze náhodně vybraných, kteří poskytují služby na bázi technologie ADSL za srovnatelných podmínek. Uvedení všech poskytovatelů není nezbytně nutné, vypovídací schopnost tohoto dokumentu pro účel, pro který byl vypracován, tím není nijak snížena.

Anketa

Souhlasíte se zjištěním regulátora, že české ceny ADSL jsou na evropském průměru?

Našli jste v článku chybu?

4. 12. 2003 13:33

Tomáš Marný (neregistrovaný)
ČTÚ je parta blbů stejně jako ostatní státní úředníci (ostatně ryby smrdí od hlavy, jaký pán takový krám etc.). Pokud je na vedoucím místě v tomto orgánu imbecil, který neví, jestli se píše "objekt" nebo "oběkt", těžko od nich něco chtít :-(.

2. 12. 2003 16:38

dup (neregistrovaný)
jenomze podle mych informaci na slovensku nemaji agregaci - takze i ta nejnizsi rychlost je vyssi, nez to nejvyssi, co nam nabizeji telekomici tady...
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Hitem investice? Půda či nemovitost

Hitem investice? Půda či nemovitost

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

DigiZone.cz: Sat novinky: Fransat UHD Demo

Sat novinky: Fransat UHD Demo

Podnikatel.cz: Nejenom EET, začaly platit další zákony

Nejenom EET, začaly platit další zákony

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět