Hlavní navigace

Čermák má možná pravdu

Martin Kopta 17. 7. 2001

Díky "anarchistickému" článku Miloše Čermáka v Reflexu (za nějž si vysloužil řadu osobních útoků) se opět rozhořela debata o možnostech financování serverů. Mikroplatbami ovšem nejsou tyto možnosti ani zdaleka vyčerpány -- jak by se vám líbila kupříkladu daň z připojení k Internetu, ze které by se financovaly nekomerční projekty?

Článek, který máte před sebou, chápejte jako příspěvek k workshopu, který zde minulý týden otevřel Michal Krsek článkem „Bude navždy Internet zadarmo?“, a zároveň jako pokus navázat na filipiku, jíž na stránkách serveru Extra.cz rozpoutal Miloš Čermák, a jež byla hojně komentována diskutéry v konferenci reklama@nawebu, jakož i ve čtenářských diskusních příspěvcích.

Rád bych se vyhnul prázdnému tlachání, a proto se již v úvodu omezím na tři tematické okruhy, k nimž bych se rád vyjádřil:

Odkud serverům plynou finanční prostředky?

Miloš Čermák ve svém tři týdny starém sloupku čtenářstvu doporučuje instalaci doplněk prohlížeče, který je osvobodí od obrazové reklamy vkládané do stránek webu. Své doporučení podpírá následujícím argumentem:

(…) pokud se na Internet podíváte s chladnou hlavou, s jistým překvapením zjistíte, že ty opravdu skvělé věci dnes v drtivé většině nejsou financovány z reklamy. Buď je jejich tvůrci dělají z entuziasmu a tedy zadarmo, anebo jsou hrazeny z jiných rozpočtů (převážně coby marketingový nástroj „cihlových“ firem).

Ponechme nyní stranou subjektivní hledisko opravdu skvělých věcí na webu. Tvrzení je to sice závažné, avšak statisticky nepodložené. Nechme tedy na sociolozích, aby odpověděli na otázku, na kterém typu stránek uživatelé nejdéle prodlévají. Jsem velmi zvědavý, jestli Čermákova slova podpoří také závěry výzkumu Netprojekt 2001, který v současnosti provádí Net-Market Research Alliance. Zaměřme svou pozornost alespoň na otázku, kterou můžeme zodpovědět i bez náročného zkoumání.

Stránky na webu bychom mohli s trochou generalizační licence podle zdrojů financí rozdělit do následujících skupin:

Obchodní politika
Servery této skupiny dostávají prostředky na svůj provoz z rozpočtů pro marketing obchodních společností. Server je většinou provozován přímo donátorskou organizací, anebo je pro ni provozován třetí osobou. Náplň serveru sleduje obchodní zájmy donátora. (Jsou to například Interval CZ, Adobe.com, MSDN, Kosek, Pepsi a Tic Tac.)
Veřejný dohled
Financování serverů tohoto typu pochází z rozpočtů neziskových, rozpočtových či veřejnoprávních společností a státních úřadů. Server provozuje přímo donátor, který takto umožňuje veřejnosti jednak vykonávat kontrolu jeho činnosti, ale také využívat jeho služeb. (Jejich příkladem jsou DMOZ, ICANN, AV ČR, Česká televize, BraillNet, PSP ČR, Totem a Ikaros.)
Zájmové komunity a osobní stránky
Prostředky těchto serverů obvykle zahrnují jen několik málo peněz na pokrytí nákladů spojených s provozem serveru, které jim poskytují jednotlivci nebo skupiny nadšenců, kteří také server provozují. Server pak mapuje, podporuje a rozvíjí zájmy enthusiastů. (Příkladem budiž MRK, PinkNet, Engelschall, Mishka či Bookmarklets.)
Obchod a služby
Tyto servery jsou pouze novodobou obdobou kamenných obchodů a provozoven. Jejich náklady jsou hrazeny z příjmu provozovatele — jedná se tedy o placené servery. Tyto servery se od obchodněpolitických odlišují především tím, že jsou závislé na financích zákazníkem bezprostředně utracených. (Za příklad vezměme Kosmas, Abrex, Pizza West, Sbírka zákonů a mnoho serverů poskytujících finanční a ekonomické služby a informace, také encyklopedie a archivy.)
Zpravodajství a publicistika
Tato skupina serverů je financována z výnosů z reklamy, tiskových zpráv a zprostředkova­telských provizí pocházejících především od serverů obchodněpolitických a serverů nabízejících služby a prodej. V současné praxi je provozují obvykle přímo vydavatelé. Záběr serveru je dle záměru redakce (nikoli vydavatele!) buď všeobecný, nebo vyhraněný. (Jako příklad uvedu CD-R, Tvoje, Kinofil Žena-In nebo Inzine.) Výjimečně jejich finanční prostředky pocházejí z předplatného. (Uveďme vědecké časopisy Tree Physiology nebo Science.)
Zábava a volný čas
Servery tohoto druhu jsou živy z reklamy nebo uživatelských plateb (například platba za shlédnutí filmu). Server je de facto druhem serveru poskytujícího služby online. (V ČR bohužel neznám server poskytující placené služby — nehledal jsem , příkladem zábavních serverů jsou Xko či Průvodce.)
Katalogy, rozcestníky a vyhledávače
Servery této odnože jsou financovány z reklamy, pokud jsou založeny na komerčním principu. (Jako příklad zde uvedu katalog ¡Caramba!.)

Do jaké míry je web závislý na reklamě?

Z uvedeného rozdělení je patrné, že jen poslední tři typy serverů jsou závislé na výnosech z reklamy. O nějaké fatální závislosti, jíž v citovaném článku zmiňuje Miloš Čermák však nemůže být řeči.

Daleko závažněji se však jeví skutečnost, že právě provozovatelé posledních tří skupin serverů nevidí nebezpečnost ve spojování magazínů, zábavy a vyhledavačů do portálů. Jejich zájmem by mělo být především omezit riziko podnikání. Spojením tří služeb, jež jsou závislé na tomtéž zdroji příjmů, je naopak riziko posilováno. Mnohem rozumnějším postupem by byla kombinace serverů závislých na reklamě se servery poskytujícími online služby a s virtuálními obchody.

Myslím, že problematické orientace výhradně na reklamu si jsou vědomi i provozovatelé portálů, a od počátku letošního roku lze sledovat velmi zřetelný trend rozšiřování služeb. Portály totiž disponují velmi slibným kapitálem, který představují jejich uživatelé. A tak se Centrum spojilo s Aliatelem při poskytování „bezplatného“ připojení k Internetu, MSN.Atlas začal prodávat letenky a Seznam minulý týden oznámil své partnerství se společností Globe Internet při poskytování webhostingových služeb.

Nikoho asi nepřekvapí, když prohlásím, že tento trend bude sílit. Možná se objeví i v opačném směru, kdy naopak provozovatelé serverů, jež jsou na reklamě v podstatě nezávislé, se začnou spojovat se servery publicistickými, zábavními a katalogovými, aby tak rozšířili potenciální okruh svých klientů. Ostatně tento vývoj již nepozorovaně započal, když Microsoft ovládl Atlas. Domnívám se, že vývoj se nyní zaměří především na spojování vyhraněnějších projektů, jako je vlastnické spojení webhostingu Czechia.com s odborným magazínem Interval CZ.

Existuje nějaký další kanál pro financování serverů?

Při pohledu na finanční zdroje serverů je zřetelné, že tu jsou zastoupeny takřka všechny možnosti, které v současnosti lze využít. Chybí už jen daň z Internetu — jakýsi koncesionářský poplatek, který by byl prostřednictvím IAP odváděn státu.

Vím, na první poslech to musí znít přímo hrozivě, ale odvádíme daň z televize a rozhlasu, daň z vody, dokonce i daň z kina, tak proč by státu nenapadlo zřídit i daň z připojení k Internetu. Záleželo by především na způsobu jejího využití. Například z filmové daně je financován fond, z jehož prostředků je podstatně živ český film. Kdyby z koncesionářských poplatků za Internet vznikl fond na podporu a budování obsahu a užitečných služeb, nemusela by taková daň být příliš na škodu. Otázkou by byla jen metoda jejího výpočtu. Platit za jeden počítač připojený do Sítě (televizní a rozhlasová koncese), nebo paušálně při každém vstupu do sítě (jako v kině), ani za dobu strávenou v síti by asi nebylo spravedlivé. Platit by se muselo od přeneseného gigabajtu, jako je tomu v případě daně z pitné vody.

Jestliže jste se teď pokřižovali v obavě, aby občansko-sociálně demokratická koalice náhodou nepřišla s podobným nápadem, myslím, že se hrozit nemusíte. Právě před několika dny totiž Evropské komise zasáhla v případě, kdy se zvažovalo podřízení vlastnictví satelitní antény zvláštnímu předpisu. Evropská komise tehdy rozhodla, ""že právo vlastnit satelitní anténu je jednou ze základních svobod, které všem občanům EU zajišťuje jednotný vnitřní trh. V jejím užívání nesmí občanovi bránit technická, administrativní, daňová ani jiná omezení. Satelity umožňují volný pohyb zboží a služeb, a proto by právní ani jiné předpisy neměly jejich používání omezovat."" (Neviditelný pes, 2001–07–04) Totéž by se dalo říci i o přístupu k Internetu, takže koncesionářský poplatek na Internetu nehrozí.

Samotného nápadu na zřízení fondu pro rozvoj obsahu a služeb na Internetu se však tak lehce vzdát nechci. Již v současnosti několik nadací, fondů a úřadů vyhlašuje grantové programy pro podporu projektů na Síti. Jejich činnost je jistě záslužná, ale nelze si nevšimnout, že tyto granty obvykle slouží ke zcela jinému účelu, a to dokonce za vědomí poskytovatelů finančních prostředků. Internetové granty jsou vítaným zpestřením rozpočtů sociálních nebo kulturních organizací a občanskýh sdružení. Dopad grantů na rozvoj zdrojů na webu je zanedbatelný, kontrola využití prostředků pak nedostatečná.

Bylo by jistě velmi záslužné, kdyby především IAP, ISP, ICP a ASP dle svých možností přispěli do společného fondu, z nějž by pak byly financovány zajímavé projekty (především takové, které jsou z komerčního hlediska nezajímavé). Hlavním rozdílem takto udělovaných dotací by byl přísný dohled nad jejich využitím a poskytování profesionálních služeb a poradenství (tím by se část prostředků mohla vrátit zpět k jejich dárcům).

Suma sumárum

Domnívám se, že není třeba složitě vymýšlet nové obchodní modely pro podnikání v Internetu. Důležité je rozmnělnit riziko podnikání kombinací zdrojů příjmu, zvláště zajímavé by mohlo být propojení s neinternetovými aktivitami. A protože Internet není jen marketingový nástroj, reklamní plocha a akademická půda, měli by se obyvatelé Internetu pokusit o podporu vzniku zajímavých nekomerčních projektů, které ve svém důsledku pomohou zvýšit aktivitu uživatelů, jejich schopnost využívat síťové zdroje a to se pak pozitivně odrazí i na příjmech komerčních subjektů.

Anketa

Domníváte se, že zřízení fondu na podporu vzniku nových internetových projektů, jak jej navrhuje autor, je dobrý nápad hodný pozornosti?

Našli jste v článku chybu?

12. 11. 2001 20:16

Chatman-Chatař (neregistrovaný)
Někdo má a někdo nemá! Někdo má "investora za zády" a někdo to dělá pro pomoc druhým. Viz www.jedeme.cz versus www.DopravniServis.cz

19. 7. 2001 17:59

Martin Kopta (neregistrovaný)
Kosek.cz není server podporující prodej knih nakladavatelství Grada Publishing, je to server poskytující podporu čtenářům knih a frekventantům kurzů Jirky Koska. Nevidím na tom nic špatného. Je ovšem pravda, že za normálních okolností by takový server provozoval nakladatel, viz mnoho serverů O'Reylly and Assoc.

Uvedl jsem ten server schválně v této skupině, protože formálně jistě nevykazuje znaky obchodněpolitické, avšak funkčně zcela jistě.

Nedělíl jsem servery na dobré a špatné, pouze j…



DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph