Naddimenzované, megalomanské. To byl můj dojem z první návštěvy kolokačního centra Redbus Interhouse. Budova měla příkon 6 MW ze dvou nezávislých směrů, který byl jištěn akumulátory s výdrží sedm minut a třemi záložními generátory 2.000 kW, které byly jako většina ostatních systémů v konfiguraci N+1, tj. dva stačí na zvládnutí výpadku, jeden je záložní. Dále zde byly nainstalovány dva nezávislé chladící okruhy, všude jste narazili na bomby s hasícím prostředkem FM200 nepoškozujícím zařízení a spoustu bezpečnostních zařízení (VESDA, CCTV monitoring vnitřních a vnějších prostor, čipové karty atd.). Ani to však nestačilo, když se druhý srpnový týden prohnala Karlínem velká voda.
V rozhovoru pro server ISDN obchodní ředitel Redbus Interhouse Petr Diviš říká: „Téměř devět měsíců probíhalo intenzivní vyhledávání vhodné lokality, kterou by bylo možné použít pro umístění datového centra dle našich představ. Naše volba se nakonec přiklonila k objektu Corso Karlín, který vyhovoval našim požadavkům nejlépe. (…) Nesplňoval prakticky jediné (v dnešním světle událostí však aktuální), a to dostatečnou ochranu proti stoleté vodě.“ Již při výstavbě kolokačního centra se pracovalo na protipovodňových opatřeních. Jednalo se zejména o eliminaci dvou nebezpečí průniku vody: průniku kanalizací a povrchové vodě. Ve středu 14. srpna však k zaplavení kolokačního centra přesto došlo.
Jeho historie je poněkud spletitá. U zrodu stál Boris Bělousov, který je čtenářům Lupy znám především ve spojitosti s myšlenkou komerčního peeringového střediska Gemma IX či iniciativou Bojkot II. To jeho napadlo, že by v České republice mohlo něco podobného existovat. Vypracoval tedy byznys plán, s nímž se obrátil na rizikové investory, ale příliš nepochodil. Nakonec uspěl u společnosti Redbus Interhouse, součásti skupiny Redbus Group. Redbus Interhouse v současnosti provozuje devět kolokačních center v pěti zemích a letos má přibýt dalších 13 lokalit. Česká pobočka měla být společným počinem firem Gemma a Redbus Group, ale s navýšením rozpočtu Gemma z projektu vypadla.
V současné době vypadá situace kolem kolokačního centra Redbus Interhouse následovně: Dlouhý čas se nesmělo ničeho dotýkat, protože pojišťovna Redbus Interhouse (londýnská Lloyd's) chtěla všechna zařízení vidět v původním stavu. Dle Petra Diviše činí odhadovaná škoda 200 až 300 milionů korun. Audit pojišťovny a provozovatele se však zásadně liší. Pojišťovna trvá na tom, že zařízení je možno vyčistit a dále používat. Redbus Group naopak tvrdí, že v takovém případě by nemohl zákazníkům poskytnout odpovídající garance. Nyní je veškerý inventář čištěn a odvážen do hangáru. Těch přibližně deset zákazníků, které Redbus Interhouse má, je připojeno na z Francie dovezený náhradní generátor.
O setrvání Redbus Interhouse v České republice tak rozhodne zejména výsledek jednání s pojišťovnou, který by měl být znám do konce listopadu. Druhým podstatným rozhodovacím elementem jsou jakési garance ze strany města Prahy týkající se výstavby protipovodňových bariér. Zatím se této iniciativy chopili především místní investoři. Pokud Redbus Interhouse v České republice skončí, garantuje stávajícím zákazníkům bezplatný a bezproblémový přesun do zvoleného kolokačního centra. Kdyby však Redbus Interhouse nadále zůstal, je otázkou, zda se mu podaří obnovit důvěru zákazníků, jimž se vždy prezentoval jako nejlepší kolokační centrum.
