Hlavní navigace

Češi a internet v roce 2014: připojení přes WiFi rychle roste. Proč asi?

 Autor: Isifa
Jiří Peterka 3. 12. 2014

V telefonování po internetu jsme nad unijním průměrem, ve využívání sociálních sítí jsme naopak pod ním. Připojení domácností po ADSL a kabelu se s časem moc nemění.

Zatímco Česká republika v úterý bojovala hlavně s příkrovy ledu, jinde snad měli více času a myšlenek na Světový den počítačové gramotnosti, který se slavil právě včera. Děje se tak od roku 2001, ve snaze přispět k rozvoji toho, co je v době počítačů, tabletů i chytrých mobilů pro celou uživatelskou veřejnost snad úplně nejdůležitější.

Nicméně u nás se o počítačovou gramotnost širší veřejnosti, a s tím spojené řešení problému tzv. digitální propasti (digital divide) nijak systematicky nepečuje. Určitou výjimkou je snad jen vládou nedávno schválená Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, ovšem zaměřená jen na školy a osoby školou povinné.

Jediným tuzemským příspěvkem k letošnímu Světovému dni počítačové gramotnosti, který jsem zaznamenal, bylo zveřejnění nejnovějších výsledků průzkumů ČSÚ, týkajících se využívání informačních technologií domácnostmi a jednotlivci, s údaji ke 2. čtvrtletí 2014. S příznačným názvem „Češi a internet v roce 2014“:

Jde přitom o šetření, které probíhá již řadu let. Díky tomu umožňuje nejen různá aktuální posouzení, ale především zajímavá srovnání toho, jak se ten či onen sledovaný jev vyvíjí v čase. Přidat si k tomu pak můžeme i srovnání s nedávno zveřejněnými výsledky průzkumů OECD, které se zabývají digitální ekonomikou, a v řadě sledovaných veličin se s průzkumy ČSÚ shodují.

Na druhou stranu informací a zajímavých údajů od ČSÚ je v rámci zveřejněných výsledků tolik, že by jejich rozbor vydal na celou sérii článků. Proto se zde stihneme podívat jen na některé z nich.

Kolik je uživatelů Internetu? A jakých?

Začněme třeba tím, kolik je u nás uživatelů internetu. To je ale hodně neurčitá otázka, a tak si ji upřesněme, ve shodě s metodikou ČSÚ: kolik je těch, kteří použili internet „alespoň jednou v minulosti“, kteří tak učinili během posledních 12 měsíců, během posledních 3 měsíců, a kteří tak činí každý týden. To vše ke 2. čtvrtletí 2014.

ČSÚ zde nabízí dvě různé sady výsledků, pro dvě různé věkové skupiny: jednu pro „16+“, neboli „16 let a starší“ (bez horního limitu věku), a pak pro skupinu „16–74“. Důvodem je kompatibilita s průzkumy a údaji Eurostatu a OECD, které pracují jen se skupinou 16–74.

Když už jsme ale u těch věkových skupin, ukažme si, jak to podle ČSÚ vychází v detailnějším rozlišení podle věku. Tentokráte již jen pro populaci 16+.

Díky výsledkům stejných šetření za předchozí roky si můžeme udělat i meziroční srovnání. Aby to bylo přehledné, zůstaneme jen u toho, co ČSÚ označuje jako „celkem“, a co by tedy mělo odpovídat jakémusi průměru, v podobě „použití internetu nejméně v posledních třech měsících“. Vývoj od roku 2003 (s přestávkou v roce 2004) ukazuje následující graf:

Z něj je patrné, jak vyšší věkové skupiny postupně „dotahovaly“ nejmladší ročníky, a dnes již je v celé skupině od 16 do 44 let situace prakticky vyrovnaná: „na internetu“ jsou již skoro všichni, a vzájemné rozdíly jsou jen minimální. Větší prostor pro další růst mají jen starší věkové skupiny. A třeba nejvyšší věková skupina (65+) za poslední rok také udělala relativně největší skok, z 18,9 % na 26,7 %.

A jak vychází srovnání se zahraničím? Zde se již musíme omezit jen na populaci 16 až 74 let, aby výsledky byly srovnatelné. Na následujícím grafu vidíte srovnání v rámci EU, dle údajů Eurostatu, i za několik předchozích let (konče rokem 2013):

Jak je z tohoto obrázku patrné, jsme stále (v průběhu času) někde „uprostřed pole“, a stále více se přibližujeme unijnímu průměru. Obdobně pak pro nás vychází i nejnovější srovnání v rámci OECD, dle následujícího obrázku:

I zde jsme pod průměrem zemí OECD, ale dnes (resp. ke konci roku 2013) mu jsme už relativně blízko.

Konkrétní údaje si vcelku odpovídají: podle Eurostatu i OECD, s jejich čísly ke konci roku 2013, jsme na 74,1 %. Podle ČSÚ jsme ve stejně věkové skupině (16 až 74 let) v letošním roce 2014 na 79,7 %. A to ještě mohou být určité drobné rozdíly i v definici onoho „celkem“, které průměruje různé intenzity používání internetu.

Jak se lidé připojují k internetu?

Průzkumy ČSÚ pochopitelně sledují i způsob připojení jednotlivců i celých domácností k internetu.

Právě u domácností, které mohou uvádět více možností připojení současně, je situace docela zajímavá: podle následujícího obrázku je nyní přes 57 % domácností připojeno přes WiFi. Přitom o rok dříve to bylo 50,1 %, a třeba v roce 2007 to bylo jen 22,3 %. Naproti tomu podíly ADSL a kabelu se od roku 2007 změnily jen velmi málo (a pouze vytáčené připojení téměř zmizelo).

Tak velké zastoupení WiFi, navíc s tak vysokým nárůstem (i meziročním), mi ale přijde poněkud „zvláštní“. Dost možná, že to souvisí s tím, jak čím dál tím více domácností používá WiFi „interně“, k rozvedení internetu mezi více počítačů a dalších koncových zařízení v rámci domácnosti (zatímco celá domácnost jako taková je připojena nějak jinak, třeba přes xDSL apod.).

No a respondenti pak při průzkumu možná nedokáží správně rozlišit mezi „vnějším připojením“ a „interním rozvodem“ – a uvádí právě WiFi jako způsob připojení celé domácnosti k internetu. Ale to je právě o té počítačové gramotnosti, zmiňované v úvodu.

Co lidé na internetu dělají?

Průzkum ČSÚ se poměrně detailně ptá i na to, co lidé na internetu dělají, i kolik času tím tráví. Na podrobnější rozbor by to opět chtělo spíše celou sérii článků, proto zase jen něco zajímavostí.

Třeba telefonování po internetu: za rok 2013 byla Česká republika nad průměrem EU, a to jak co do procenta celé populace (ve věku od 16 do 74 let), tak i co do podílu v rámci uživatelů internetu (který je pochopitelně číselně větší). Situaci ukazuje následující graf.

Zajímavé je, že na špici v oblasti telefonování po internetu jsou v Pobaltí, a těsně za nimi je Lucembursko. Pak už následuje dvojice Slovensko a Česko, s velmi podobnými hodnotami.

Další zajímavostí je, že počty telefonujících po internetu se v různých zemích meziročně i dost mění, a to oběma směry. Třeba právě na Slovensku mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu ze 47,0 % na 39,9 % celé populace ve věku 16 až 74 let, a z 61,3 % na 51,2 % z uživatelů internetu stejné věkové skupiny. Čímpak to asi bylo způsobeno? Že by se o tolik zvýhodnilo klasické telefonování, které si „přitáhlo zpět“ své uživatele?

To u nás v ČR nebyl vývoj zdaleka tak dramatický, jak ukazuje další graf. Za poslední rok se růst zastavil, resp. o desetinu procenta poklesl.

Co asi nepřekvapí, je skutečnost, že po internetu více telefonují ženy, než muži. Ale zase ne o tolik, rozdíl činí jen necelé dva procentní body. To ve využívání sociálních sítí je poměr obrácený, ale také ne o moc – jen asi o čtyři procentní body. Jenže ona je u sociálních sítí obrácená i naše pozice oproti průměru zemí EU: zde jsme, na rozdíl od telefonování po internetu, naopak pod unijním průměrem, viz následující obrázek.

Našli jste v článku chybu?

3. 12. 2014 17:44

P2010 (neregistrovaný)

Podle všeho vyčkává O2 na dotace z EU do rozvoje broadbandu, pak teprve budou kopat a tahat optiku a přecházet na vectoring

Neverim, ti uz budou davat penize jen do LTE. Jde to stylem asi jako ty levne silene recepty na mimibazaru v oblasti vareni ... tedy ze pro masu staci mobilni odpad. Kdo potrebuje/chce normalni Internet musi si bud pronajmout kancelar nebo se prestehovat do lokality, kde jeste "bylo mozne" neco tak "zastaraleho" jako kabelovy Internet vubec zavest. Takto vidim budoucnost v…

3. 12. 2014 14:01

Petr M (neregistrovaný)

Když jsem se tři roky nazpátek stěhoval do novýho baráku, tak jsem řešil připojení.
1. pokus - O2 ADSL. Nabídli malou ryhlost, prej je to daleko od ústředny. Montér se ozval za týden, že to přijede namontovat,, ale že se díval na katastr a nejsem ještě majitel, takže by potřeboval podpis majitele. Ten už byl odstěhovaný 200km daleko, do lhůty na přepis na katastru zbývalo 10 dní. Domluvili jsme se, že se za dva týdny ozve. Neozval se, dotaz na O2, objednávka zrušena na žádost objednatele. Tsss.<…

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte