Kdyby měli Češi doma o 50 % více PC, dosáhli by průměru EU

Český statistický úřad připravil pro milovníky čísel aktualizované vydání brožurky Informační společnost v číslech. Statistici chtějí poskytnout údaje o rozvoji informační společnosti v České republice ve srovnání s ostatními ekonomikami světa.

Publikace pojednává o telekomunikační a internetové infrastruktuře, způsobu použití počítače jednotlivci a domácnostmi, využívání technologií v byznyse, ve veřejné správě, školství a zahraničí. V dnešním článku se budeme věnovat první polovině zkoumaných oblastí – zjistíme, jak moc využívají technologie Češi a podniky.

Šetření vychází z modelového dotazníku Eurostatu určeného pro členské země EU, Islandu a Norska. V roce 2007 proběhlo šetření ve druhém čtvrtletí, osloveno bylo cca 10 000 jednotlivců ve věku 16 let a více. Dotazník zahrnoval celkem 37 otázek, z nichž 5 bylo pro domácnosti a 32 pro jednotlivce. Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mírně odlišují od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. Údaje za dospělou populaci ve věku 75 a více let Eurostat neuvádí. ČSÚ u tohoto šetření uvádí data za celou dospělou populaci, tj. 16 a více let. Údaje za domácnosti se vztahují k 4. čtvrtletí za rok 2003 a 2004; 1. čtvrtletí za rok 2005 a 2. čtvrtletí za rok 2006 a 2007. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním třem měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí za rok 2007).

Češi s počítačem a Internetem

S výzkumu vyplývá, že počítačem disponuje v ČR téměř čtyřicet procent domácností. Mezi lety 2006–2007 stoupl počet těchto domácností o čtyři procentní body. Pravděpodobnost výskytu počítače se zvyšuje tam, kde jsou děti, záleží také na lokalitě – například na Olomoucku má počítač zhruba jen každá čtvrtá domácnost a pokud jsou výsledky relevantní, jejich zastoupení v domácnostech oproti předešlému roku kleslo.

V mezinárodním srovnání jsme na chvostu tabulky. Pod námi jsou domácnosti Řecka, Srbska, Rumunska a Bulharska. Abychom se dostali alespoň na průměr EU, musel by počet počítačů v českých domácnostech vzrůst ze stávajícího stavu o polovinu. Pokud bychom náhodu ze dne na den zaznamenali stoprocentní nárůst, vyrovnali bychom se Dánsku, Švédsku nebo Holandsku, naopak stále by byl před námi Island.

Podíl k Internetu připojených domácností je 32 procent. Tento údaj hodně kopíruje penetraci počítačů – pokud už nějaká domácnost má počítač, pak je pravděpodobně připojená i k Internetu.

Nejčastěji se české domácnosti připojují přes ADSL (26 procent), oblíbené jsou ale i kabelové televize a bezdrát. Mobilní vysokorychlostní připojení se krčí vzadu, před ním je i dial-up.

Také v této statistice za průměrem EU zaostáváme. Podle Eurostatu máme 35 procent online domácností, průměr je 54 %. Lépe je na tom i Slovensko, kde je 46 % domácností připojených k Internetu. Ani případný stoprocentní nárůst, za předpokladu, že by všichni zůstali na svých hodnotách, by nestačil na sedm evropských zemí v čele s Islandem a Nizozemskem.

Stále platí, že česká společnost je, co se týče využívání počítačů, rozdělená. V posledních třech měsících použila počítač polovina dotázaných. Převahu mají muži, mladší věkové skupiny a vzdělanější lidé. Sympatické je, že 82 % uživatelů si počítač pustilo doma. Druhým nejčastějším místem je práce (48 %).

Příležitostných uživatelů je navíc poměrně málo. Pokud už se někdo stane uživatelem počítače, pak na něm pracuje (nebo ho využívá jinak) poměrně často a pravidelně. Nutno zdůraznit, že čísla platí pouze pro občany starší 16 let – pokud by do průzkumu byly zařazeny i děti, jistě by výsledky byly pro počítače ještě o něco příznivější.

Přístup k počítači vychází pro Čechy v mezinárodním srovnání o něco lépe než pro domácnosti, ale žádná sláva to není. Na unijní průměr (63 %) nám schází osm procentních bodů. Zatímco jsme „porazili“ jako jednotlivci Italy, Portugalce, Poláky, Slovensko se dostalo těsně nad evropský průměr.

Zajímavá je statistika, která sleduje jedince, kteří využili programovacího jazyka k vytvoření počítačového programu. Zatímco u nás toto zvládne pět lidí ze sta, ve Finsku je těchto „programátorů“ 19 % ve věkové skupině 16–74 let.

Četnost využívání Internetu jednotlivci je opět odvislá od možnosti přístupu k Internetu, čísla jsou opět podobná, překvapením snad jen může být o něco nižší pravidelnost surfování na Internetu. Pouze uživatelů Internetu je online prakticky každý den. Celkem je v ČR 45 % uživatelů Internetu starších 16 let.

Nejčastější činností českých internetových uživatelů neposílání a přijímání e-mailů (86 %). Dobrý výsledek a značný nárůst zaznamenává telefonování přes Internet, které provádí třetina lidí na Internetu. Hlasovou komunikaci dokonce lidé preferují podle průzkumu o něco více než „ruční“ chatování v reálném čase. Je to poprvé, kdy telefonování předstihlo chatování, ovšem písemný projev na Internetu díky e-mailům stále vládne.

Úspěch online telefonování nasvědčuje i mezinárodní statistika – průměr ve „staré“ evropské patnáctce je dvakrát nižší než u nás. Oblíbenější je v ČR také čtení online novin a hraní her online.

V seznamu vyhledávaných témat není žádné překvapení – polovina lidí někdy hledala něco o cestování, 45 % zajímají online noviny a zprávy. Největší růst oproti roku 2006 zaznamenalo stahování her, jejich online hraní, stahování hudby a filmů (37 %).

Ke „stahovačům“ patří více muži. Nejvíce tato možnost láká věkovou skupinu 16–24 let, což naznačuje, že tito mladí lidé představují změnu v konzumaci zábavního obsahu – už nejsou odkázáni na tradiční nosiče a média s daným a naplánovaným programem, ale sami si určují, co a kdy chtějí vidět.

Internetový nákup provedlo 15 procent Čechů. K nejžádanějším segmentům patří vstupenky (32 %), elektronika, ubytování a knihy. Do tohoto seznamu se ani nevešly potraviny. Pouze každý desátý si přes Internet koupil film nebo hudbu. I v této statistice jsme za průměrem, ovšem některé evropské země jsou na tom hůře. Polovina obyvatel nakupuje online v Holandsku, Švédsku, Británii, Německu nebo Islandu.

Pakliže se necelá polovina Čechů podle Eurostatů řadí k uživatelům Internetu, do průměru nám chybí osm procentních bodů. Propast se bohužel ještě více rozevře, pokud vezmeme v potaz pouze denní uživatele.

Podniky

Ve firmách se penetrace Internetu blíží sta procentům. Je vidět, že bez internetové komunikace se už korporátní svět neobejde. 77 % českých firem má vysokorychlostní připojení. Jednoznačně vede ADSL, které vystřídalo v posledních letech dial-up a ISDN. Vnitrofiremní sítí disponuje 78 % podniků, intranetem asi třetina. Velké podniky jsou těmto technologiím nakloněnější.

42 % zaměstnanců používá počítač, jen málo zároveň nemá připojení na Internet. Například ve Finsku používá počítač ke své práci 70 % zaměstnanců.

Těšit nás může to, že korporátní scéna na tom v evropském měřítku není špatně – počet připojených firem je nad průměrem EU, počet firem s vysokorychlostní přípojkou je shodný s průměrem.

A jak firmy myslí na bezpečnost? 64 % má firewall, 67 % antispam, 53 % antispyware. Otázkou je, zda je umí lidé používat. Kupodivu v dotaznících nebyl nejzákladnější program – antivir.

Vlastní webové stránky má 71 % firem, jejich nárůst je ale v poslední době nízký. Třetina podniků nakupuje elektronickou cestou, 12 procent stejným způsobem prodává.

Také v této statistice si české firmy nestojí špatně – v Evropské unii má průměrně vlastní stránky pouze 63 firem ze 100.

V příštím článku se podíváme na statistiky ze sektoru veřejné správy, školství a zdravotnictví.