Hlavní navigace

Češi nasadili nerozluštitelnou Vernamovu šifru na přenos souborů

13. 11. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Safety4Data
Mělnická firma CNS za pomoci grantu od ministerstva vnitra do praxe nasazuje neprolomitelnou Vernamovu šifru pro přenos souborů. Skrze Safety4Data se prosazuje v USA.

Ministerstvo vnitra není v současné době u IT komunity kvůli akci dotací na internet a ovládnutí státních zakázek příliš oblíbené, ovšem jeden projekt, na kterém se částečně podílelo, stojí za povšimnutí. Vnitro před několika lety vypsalo grant na začlenění takzvané Vernamovy šifry do reálného produktu. Implementace se blíží do zdárného konce.

Vernamova šifra, anglicky one-time pad, za kterou už v roce 1919 získal patent Gilbert Vernam, je nejenom pro matematiky známá věc. Jde z principu o nerozluštitelnou šifru pracující s posunem každého znaku o náhodný počet míst.

Ovšem reálné nasazení v oblasti počítačů a komunikací zase tak běžnou záležitostí není. Vernamovu šifru například pro některé hovory používá Bílý dům či Kreml a je pravděpodobné, že s dalšími technologiemi pracují různé státní složky. „Nám se vše podařilo dotáhnout do fáze, kdy to budeme schopni nabídnout komerčně,“ říká pro Lupu předseda představenstva společnosti CNS Luboš Hajn.

Rok a půl teorie

Právě jeho společnost dostala projekt překlopení Vernamovy šifry do praxe na starost. Na výzkumné fázi projektu pracovalo průběžně asi 15 lidí a s posudky a podobně se připojilo také Vysoké učení technické v Brně. Dosavadní vývoj stál řádově desítky milionů korun, kolem šedesátí procent pak hradilo ministerstvo vnitra. To přitom nevlastní žádný podíl. Cílem grantu bylo podpoření podnikání.

„Na současné fázi jsme dělali asi tři roky. Polovinu z tohoto období jsme jenom teoretizovali a realizovali přípravu,“ popisuje Hajn. Šedesátičlenná firma z Mělníka, která se věnuje především vývoji a implementací softwaru a IT systémů pro laboratoře a zdravotnictví, má aktuálně k dispozici funkční vzorek, který chce překlopit do komerčního produktu. Technologie nazvaná NOTEZA by měla být běžně k dispozici někdy ve třetím kvartálu příštího roku.

CNS konkrétně bude produkt na základě Vernamovy šifry nabízet skrze vlastní oddělený podnik nazvaný Safety4Data. Tato technologie vznikla vyčleněním z laboratorně-zdravotnických systémů společnosti a je určená pro bezpečný přenos dat. Safety4Data aktuálně nabízí šifrování a klíče HTTPS (s PFS) a PKI, prostředníkem pro přenos je pak cloud Azure. Novou variantou pak má být právě implementace NOTEZA.

Safety4Data se snaží působit primárně ve Spojených státech. CNS v minulosti byla součástí české státní delegace do Ameriky a nakonec se rozhodla, že to na tamním trhu zkusí. Safety4Data do jisté míry slouží jako seznámení se s trhem a prostředím s tím, že by pak z Evropy šel přenést i prozatím hlavní byznys CNS.

Druhý grant

Firma ve Státech sídlí v Pittsburghu. Mimo jiné proto, že po pádu těžkého průmyslu vstal z popela a začal investovat do informačních technologií, do velké míry kolem zdravotnictví. Snahám o podporu moderních technologií odpovídá i daňový přístup státu Pensylvánie a pomoc od univerzity.

Firemní spin-off už na severoamerickém trhu začíná fungovat a generují tržby v nespecifikované výši. Safety4Data si účtuje za počty přenesených souborů a smyslem je, aby to nebyl drahý produkt a dostal se tak k většímu množství zájemců. Verze s Vernamovou šifrou pak nejspíše vyjde dráž.

Zájemcem o český produkt a bezpečný přenos souborů může být kdokoliv, kdo potřebuje svá data mít v bezpečí. „Jsou to právnické a účetní firmy, vlády, zdravotnické organizace a tak dále,“ popisuje Hajn. V Česku tuto technologii například používá Škoda Auto pro přenos faktur.

UX DAy - tip 2

Potenciál na americkém trhu může být značný, byznysu pomáhají i obavy z NSA. „Američané mají pocit, že velký bratr tam někde skutečně je, takže se jim náš produkt líbí,“ říká Hajn. „Až za námi přijdou z NSA, máme pro ně špatnou zprávu – u nás neexistují zadní vrátka.“

Přenos Vernamovy šifry do komerční verze Safety4Data každopádně ještě pár měsíců potrvá. Firma si zároveň u vnitra požádala o další grant. „Druhá fáze bude stát podobně, jako ta dosavadní, tedy desítky milionů korun. Pokud peníze nedostaneme, produkt doděláme i tak,“ zakončuje Hajn. Zároveň dodává, že je v budoucnu připraven firmu prodat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).